• Menu
  • Menu

Norské Tromsø – brána Arktidy

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Norsko » Norské Tromsø – brána Arktidy

Paříž severu Tromsø  – nabízí i zajímavá muzea

Paříž severu, tak se říká tomuto městu za polárním kruhem. Kromě krásných hor, které doslova rostou všude okolo přímo z moře, je zde k vidění i spoustu jiných zajímavostí. Centrum je poměrně malé, ale ukrývá spoustu malebných zákoutí obklopených původně rybářskými dřevěnými domy. Nejtypičtější jsou ty červené a bílé, ale často se objevují i žluté, šedé a modré i jinak barevné. Na některých dokonce i dnes můžete vidět zavěšené sušené tresky.

V samotném centru se nachází například dřevěná katedrála Tromsø Domkirke, přístav, architektonicky neotřele postavená čtyřpodlažní knihovna, nebo Skansen. Ostrov, na kterém se město Tromsø nachází, spojuje s pevninou most. Za ním je k vidění českým křišťálem zdobená arktická katedrála inspirovaná jedním nedalekým ostrovem s pořádně špičatým vrcholem.

centrum města TROMSØ 

Bankgata 13

I zde žila židovská menšina, o kterou město přišlo během holocaustu. Připomíná ji místní pomník a u některých domů kameny zmizelých, dlažební kostky s mosazným povrchem, tzv. Stolpersteiny. Pro zájemce o období druhé světové války, se zde nachází domy s temnou nacistickou minulostí, jako budova nacistických bezpečnostních složek (Bankgata 13). Tato budova také patří k nejstarším ve městě. Odtud v červnu roku 1944 z okna vyskočil (a tím svůj život sám ukončil) Karl Rasmussen, který se podílel na monitorování poloh německé bitevní lodě Tirpitz a těžkého křižníku Scharnhorst. Tirpitz byl následně u Håkøya nedaleko Tromsø v listopadu roku 1944 potopen.

Bankgata 13

Tromsø Forsvarsmuseu

Více se o bojích na severu Norska můžete dozvědět v Tromsø Forsvarsmuseu, v Tirpitz muzeu u Alty, nebo Narvik Kriegsmuseu. Tromsø mělo to štěstí, že ho na konci druhé světové války Němci nesrovnali se zemí jako téměř všechna města dál na severu (například Hammerfest). Válečná muzea nejsou jedinými místy, kam zvídavý návštěvník může zajít. Tromsø je univerzitním městem a s univerzitou je spojený také kulturní život. Této instituci patří i řada muzeí a botanická zahrada.

Univerzitní muzea v Tromsø

Jedním z univerzitních nejnavštěvovanějších muzeí je The Polar Museum, které se nachází v samém centru města u přístavu. Polární muzeum přibližuje dobu, kdy se Tromsø stalo důležitou základnou pro mnoho polárních expedic. Dozvěděla jsem se zde mnoho informací o životě a expedicích Roalda Amundsena i o jeho smrti – zahynul v roce 1928, při pokusu o záchranu posádky vzducholodi Italia. Mimochodem i Čech František Běhounek byl členem této výpravy vedené známým objevitelem a konstruktérem Umberto Nobilem, se kterým Roald Amundsen přeletěl v roce 1926 severní pól na vzducholodi Norge. A padesát let od Amundsenovy smrti, se v místě poslední Amundsenovy základny, to znamená ve městě Tromsø, otevřelo Polární muzeum. V muzeu se také věnují mužům spojených se severním Norskem, Špicberky a Grónskem, kteří doprovázeli Amundsena na jižní pól, tzn. Fridtjof Nansen, Helmer Hansen a Hjalmar Johansen. Nebo o Wanny Woldstad, první ženě, která se do arktidské oblasti vydala, či o lovci polárních medvědů Trapperu Henrymu Rudim, nebo o objeviteli Willhelmu Barentzovi, po kterém se o mnoho století později pojmenovalo okrajové moře severního ledového oceánu. V muzejních vitrínách je uloženo i nezbytné vybavení pro život na moři v Arktidě, které se dříve používalo. Návštěvu muzea proto mohu doporučit cestovatelům, historikům, především všem zhýčkaným dobrodruhům využívajícím dnešní moderní i funkční materiály a výbavu.

Polar museum

Museum Tromsø bylo založeno o šest let dříve než The Polar Museum (v roce 1972) a je nejstarší výzkumnou institucí v Norsku. Moc se mi líbil simulátor na výrobu polární záře. Ta je pro tuto oblast typická a tzv. auroru borealis do Tromsø jezdí pozorovat mnoho vědců i turistů. Je neskutečné, jak rychle se zeleno, fialovo, modro, červená polární záře prohání po nebi a jaké neuvěřitelné ornamenty dokáže namalovat. To se však musí vidět na vlastní oči. Kam se hrabe duha. Také jsem si v muzeu pozorně prohlížela expozici vývoje nástrojů, u kterých můžete porovnat, jak vypadaly dříve a jaké se používají dnes. Nebo kuchyňskou linku s „životem“, který se v ní objeví, pokud není dlouho uklizena. Muzeum mi nabídlo i exponáty z doby reformace, či vycpaniny zvířat, která v této polární oblasti žijí. A mě osobně nejvíce překvapilo, že jsem si zde mohla popovídat i česky. Česká menšina v Tromsø je docela velká.

Botanická zahrada

Českou konverzaci nejen o místní flóře jsem vedla i v botanické zahradě, rovněž patřící místní univerzitě. Je obdivuhodné, kolik rozličných květin a rostlin, které bych v této chladné oblasti ani nečekala, v Tromsø Arctic-Alpine Botanical Garden roste.

Posledním muzeem spravovaným univerzitou je MS Polstjerna, s lodí určenou na lov tuleňů. Ke svému účelu sloužila v letech 1949 až 1981. Jen pár kroků odsud se nalézá Polaria, v šedesátých letech původně nazývaná Akvarium. Sem jezdí turisté pozorovat krmení tuleňů, prohlédnout si podvodní svět, nebo film o polární záři a Špicberkách, či si osahat nežahavé sasanky.

Obměňované výstavy nabízí muzeum Nord Norsk Kunst Muzeum. Tady jsem si prohlédla nejen na díla norských umělců. Například představitele moderny Edvarda Muncha, ale i díla Sámů (Laponců), nejsevernějších původních obyvatel Evropy, obývajících arktickou oblast Laponska, nebo současných umělců.

Za zmínku stojí taktéž Perspektivet muzeum, kde jsou vystaveny historické fotografie města Tromsø a jejích obyvatel. Nejen původných sámských obyvatel, lovců, ale i poválečné fotografie místních obyvatel i ty současné.

Tromsø

Město Tromsø je tedy přes svou velikost velmi kulturní a koná se zde řada zajímavých festivalů. Tehdy se připojují i muzejní instituce, které na státní svátky připravují speciální program. Například 17. května, kdy se po celém městě i Norsku koná řada slavností a většina místních obyvatel si oblékne kroje. Typické jsou vedle modrých či zelených i ty pestré s dominantní červenou barvou, tzn. sámské. Květnový svátek je pro Nory tím nejdůležitějším spojeným s podepsáním ústavy, tedy dnem nezávislosti. Dalším je například vítání jara. Po polární noci, která zde trvá zhruba od 20. listopadu do 20. ledna se není co divit. Vítání jara si Norové připomínají slavnostmi a ve městě jsou vidět větve nazdobené peřím.

Do města lze přímo doletět, ale například i doplout lodí (linky Hurtigruten), nebo i dojet autobusem například z Alty, Narviku. Výlet na sever stojí za to, zklamáni určitě nebudete.

Text: Teresa Urbářová (Babková)

Foto: Teresa Urbářová (Babková) a Jana Dvořáková

 

 

.

 

Profilový obrázek
Teresa Babková

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *