Svatojánské proudy se psem

Z Třebenic do hospody U Taterů, ke Ztracence nad Svatojánskými proudy a zpět

Chladné podzimní počasí, ale předpoklad slunečného dne, nás přivedl na krásný výlet nejenom kolem Vltavy. Předběžný plán (okruh z Třebenic a zpět do Třebenic)m jsme měly a společně s Doctoremm vyrazily kolem 13 hodiny do Třebenic.

Třebenice

Zaparkovaly jsme poblíž velkého parkoviště ve vesničce Třebenice, která leží u Vltavy, nedaleko vodní nádrže Slapy. Odtud jsme se vydaly k legendárnímu trempskému hostinci U Taterů.

U Taterů

Stará trampská hospoda, kde se stále scházejí osadníci ze srubů a chat, aby si zde, popovídali, zazpívali a zahráli na kytary. Hospoda /Tatera-bar či Interpajzl U Taterů, tak ji trampové přezdívali/ je i teď v odpoledních hodinách docela plná. Hospůdka má i svou otevřenou verandu s výhledem do kraje. Máme štěstí, že si můžeme dát k obědu polévku s chlebem i pivko /polévka za 35 Kč/. Obsluhuje nás tatínek Pavel, který nám polévku přináší s přáním dobré chuti. Za chvíli dostáváme točené pivko a to nám nese jeho syn. Interiér a vše tady dýchá srdcem a krásou.

Její historie začala v roce 1922, kdy si cestář a povozník Václav Tater se svou ženou postavili v zatáčce pod lesem malý domek. Přivydělával si tím, že stáčel pivo do lahví, roznášel ho po okolních chatách a prodával kolemjdoucím, ovšem stavení původně sloužilo jako obydlí manželů Taterových.

Popravdě se nám z hospůdky ani nechce, ale výlet máme teprve před sebou a tak vyrážíme cestou dále do kopce, směr Ztracená naděje.

Ztracenka

Trampská osada s velkou historií. Ztracenka patří k nejstarším trampským osadám v Česku. Podzimní cesta je velmi příjemná. Z lesů pak scházíme směrem dolů nad řeku Vltavu, do vltavského údolí Svatojánských proudů. Původní osada byla založena už někdy v roce 1919 v Roaring Campu (Tábora řvavých), lesní pozemek, který vlastnili strahovští premonstráti.

Pod Mravenčí skálou, u písčité pláže, kterou tady vytvořila řeka Vltava, a podél břehů byly postaveny první boudy. Název osady má prozaický původ – osadníci, kteří si zde promítali němé filmové kovbojky, mezi nimi i The Valey of Lost Hope – Údolí ztracené naděje.

Osada byla zatopena při stavbě Štěchovické přehrady v roce 1944. Nová osada vznikla pak v lese nad zátopovým pásmem. Původní je zde totem na Mravenčí skále spolu se sloupem s kovovými lipovými lístky, na kterých jsou jména osadníků, kteří již nejsou mezi námi.

Svatojánské proudy

Od Ztracenky pokračujeme kaňonem směrem na Třebenice, zčásti po naučné stezce Svatojánské proudy. Jdeme po skaliskách, místy míjíme boudy v neuvěřitelných místech, chvílemi se nám otvírají pohledy na Vltavu, v dáli a na druhé straně se ozývají zvuky a ozvěny hlasů i motorových pil. Všichni se připravují na zimu. Při stavbě Štěchovické přehrady bylo potopeno pod hladinu celé údolí i s osadami. Nad řekou byla roku 1889 vybudována první turistická cesta u nás a trampové i turisté si sem znovu našli cestu.

Nebe čaruje a slunce pozlacuje hladinu svými paprsky a barevnými obrazy padajícího listí. Jdeme romantickým kaňonem, v některých částech po strmých úbočích. Cesta je přenádherná i když trochu náročnější. V některých místech musíme dát Doctora na vodítko, je trochu blázen a nejraději by se vydrápal na každé skalisko, odkud má rozhled na řeku a do kraje.