• Menu
  • Menu

Nižbor

S Doctorem v Nižboru

Cílem našeho odpoledního výletu je dnes Nižbor. Nejsme tady poprvé.  Obec, která leží na obou březích Berounky, jen pár kilometrů od Berouna.  Autem je to z Radotína 40 minut jízdy. Parkujeme u vlakového nádraží. Těšíme se pak na nějakou dobrotu v restauraci Tomáše Hanáka, v  restauraci Zastávka v Nižboru.

Restaurace Zastávka v Nižboru s Doctorem

Vyrážíme na zámek. Přejdeme most přes Berounku. Cestou stihneme ještě velkou nálož točené zmrzliny. Občerstvení a restaurace jsou všude kolem. K zámku je to po schodech a turistickou a značenou  cestou asi 15 minut chůze. Funíme, protože je vedro. Zastavíme u dřevěného kříže, který je u kostela Povýšení sv. Kříže, který byl postaven nad základy hradní kaple sv. Kateřiny ze 13. století. Od kříže  je výhled do údolí a na řeku.

kostel Povýšení sv. Kříže NIžbor

Nižborský poledník

Kolem kostela pokračujeme k poledníkům, kříží  se zde 14. poledník východní délky a 50. rovnoběžka severní šířky. Označení poledníku je  označeno  pamětním kamenem. Vydáváme se směrem na poledník, není to procházka,  jak jsme si mysleli, ale po pár metrech cestička u poledníku končí a tak se vracíme zpět a jdeme na zámek.

poledník u zámku Nižbor

Zámek Nižbor

Původní královský lovčí zámek /r.1265/ vybudoval pravděpodobně Přemysl Otakar II. Původní renesanční hrad byl v letech 1720-1725 přestavěn na barokní zámek. Projdeme nádvořím zrekonstruovaného zámku, je tu příjemná sklepní kavárnička i cedule na blížící se Bleší trh. V zámku je v současnosti umístěné informační centrum keltské kultury. Na zámku se pořádají keltské slavnosti.

zámek Nižbor

Fürstenberská hrobka

Jdeme stále vzhůru, kolem staré fary až k parčíku, kde je podzemní hrobka knížecí rodiny Fürstenbergů  s litinovou deskou a erbem s nápisem z r. 1860. Je zde také mramorový pomník z konce 18. století a litinovým krucifixem.

Furstenberská hrobka Nižbor

Na Žlubinecké hradiště, které je na protějším kopci,   už dnes nejdeme, chceme se vykoupat.

Pláž na břehu Berounky

Odtud cestičkou scházíme  zpět na pravé  nábřeží Berounky. Jdeme na  travnatou pláž, která je pod silničním mostem. Vstup do vody je  na několika místech. Do vody je možné jít i z mola, které je u pláže. Dost to klouže, tak opatrně. Voda je příjemná a dá se tady i zaplavat. Celé nábřeží a okolí Berounky v Nižboru je oblíbené hlavně vodáky, cyklisty i rodinami s dětmi.

Pláž u Berounky NIžbor

Na pláž a okolní prostory je vstup se psem neomezen.

S Doctorem u Berounky NIžbor

Kousek nad mostem se nachází Jez Nižbor.

Restaurace Zastávka v Nižboru

Vykoupeme se a pak už jdeme do restaurace. Nejsme tady poprvé.  Pes smí ven a tak sedíme na perónu a pozorujeme projíždějící vlaky. Dáme si předkrm, syrečkový tatarák s topinkou, rozlítaného ptáčka s rýží a řízek s Bavorským salátem. Pivo.

Restaurace Zastávka v Nižboru s Doctorem

Jídlo i obsluha fajn a pak se vracíme do Prahy.

Nižbor je příjemným místem na výlet, za zmínku stojí i  oceňované Nižborské sklo. Sklárna, která zde byla založena v r.1903, příslušníkem starého sklářského rodu,  Antonínem Rucklem. Sklárna, zaměřená na olovnatý křišťál, je možné po dohodě navštívit.

Moc pěkný výlet!

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *