Kolem řeky Rio Grande k obratníku Kozoroha
21.4. Báječně jsme se vyspali. Hotel je tak dobře řešený, že i když jsme v centru je tu naprosté ticho. Dostali jsme k snídani croissant, kterému se tady říká media luna, džus a kávu, nebo čaj. V 7:15 přijel maličký autobus. Je nás tak patnáct lidí z celého světa. Průvodce je asi bezva chlápek, vypráví celou cestu, ale bohužel španělsky. Vymotali jsme se ze Salty a začalo pršet. Projíždíme okolo města Jujuy a počasí se naštěstí vylepšilo. Oblasti And, kde se pohybujeme se jmenuje Cordillera Occidental. Andy zadržují vlhkost od Atlantiku a proto je tu pěkná zelená krajina. Pokračujeme okolo řeky Rio Grande, která je úplně vyschlá. Rozvodňuje se v období dešťů od prosince do února. Zastavujeme před vesnicí Purmamarca, kde je krásný výhled na Cerro de los Siete Colores. Název vesnice lze interpretovat jako kombinaci z Almara jazyku. Purma-poušť a Marca-město. Zajedeme do vesnice, kde jsou stánky s indiánskými výrobky. Kupuji si panenku. Prošli jsme se po vesnici, prohlédli si domky a maličký kostelík natřený na bílo.
Busem projíždíme fantastickou krajinou podobnou Bolívii. Míříme do Pucará de Tilcara, podívat se na před-incké opevnění. Pucará se nachází na kopci nedaleko městečka Tilcara
v argentinské provincii Jujuy. Místo bylo strategicky vybráno tak, aby nebylo snadno přemoženo a poskytovalo dobrý výhled na dlouhý úsek Quebrada de Humahuaca. Pucará de Tilcara byla prohlášena národní kulturní památkou v roce 2000. Pevnost byla částečně přestavěna a dnes je jen veřejně přístupné archeologické naleziště v Quebrada de Humahuaca. Rostou tu obří kaktusy a pohledy do krajiny se nedají ani popsat. Před vstupem do pevnosti jsou indiánky a prodávají argentinské maté a kokové listy.
Pokochali jsme se krásou okolí a projíždíme oblastí Quebrada de Humahuaca, což je úzké horské údolí v provincii Jujuy. Je asi 155 km dlouhé. Název Quebrada (doslovně „zlomený“) se překládá jako hluboké údolí, nebo rokle. Quebrada de Humahuaca byla přidána na seznamu světového dědictví UNESCO v roce 2003.
Zrovna míjíme Obratník Kozoroha neboli jižní obratník. Je pravděpodobné, že slunce může být přímo nad hlavou. Jeho severní ekvivalent je Obratník Raka.
Zastavujeme na oběd ve městečku Humahuaca. Leží severně od Tilcara a Purmamarca, v malebném údolí Quebrada de Humahuaca. Hned jsme zašli do restaurace EL Fortín a mohli jsme si vybrat místní speciality. Dali jsme si lamu se salátem, empanády plněné vším možným a kozí sýr (asi) s cukrovou třtinou. Trochu nás mrzelo, že neměli andskou polévku. Bylo to naše první teplé jídlo
a ještě jsme to zalili moc dobrým pivem Norte Blanca
z litrové láhve. Bylo tu čisto a k jídlu nám navíc hráli domorodci andskou muziku, moc jim to ale nešlo. Snaha se ovšem cení. Po obědě se nás ujal jiný průvodce
a odvedl nás zřejmě ke své příbuzné ke krámku a nechal nás tu čekat snad půl hodiny. Raději jsme se oddělili a šli se projít. Na kopci je památník nezávislosti nad španělskou nadvládou.
Opouštíme spící městečko a zatavujeme se podívat na Paleta del Pintor v srdci Quebrada de Humahuaca. Malebné městečko stojí na úpatí jedné z nejkrásnějších oblastí argentinské krajiny. Kopec známý jako Malířova paleta obklopuje městečko Maimara.
Maimara, aymarsky v překladu znamená „další rok“. Nicméně mýtus říká, že název skutečně odkazuje na „padající hvězdy“. Malé městečko se nachází více než 70 kilometrů od San Salvador de Jujuy a asi o 2400 m nad mořem. Původní obyvatelé jsou indiáni kmene Aymara a Tilcara. Toto město je obklopeno nádhernou scenérii pestrobarevných kopců. Pro širokou škálu odstínů, které zobrazují dostává název „malířova paleta“. Odstíny červené, hnědé, okrové, oranžové a růžové směsi spolu dokonale zbarvily pohoří. V popředí je vidět hřbitov Panny Marie Carmen.
Trochu se počasí pokazilo a krajina po cestě do Jujuy změnila barvu.
Poslední zastávka dnešního výletu je město San Salvador de Jujuy známé jako Jujuy. Je hlavním městem provincie Jujuy v severozápadní Argentině. Nachází se v blízkosti jižního konce Humahuaca Canyonu. Jujuy a leží v blízkosti And na soutoku řek Xibi a Río Grande de Jujuy ve výšce 1238 m nad mořem. Počasí je během léta vlhké a v zimě je tu sucho. Teploty se značně liší mezi dnem a nocí.
Město má koloniální centrum, katedrálu sv. Františka, Náměstí Belgrano a palác vlády, památník Manuel Belgrano. Město není nijak výjimečné, ale to grafity se mi moc líbilo.
Sedli jsme si ke kašně a pozorovali společenský život ve městě. Cesta zpět byla nekonečná. Navíc začalo pršet a už jsme byli moc unavený. Časový rozdíl pět hodin, dlouhá cesta z Evropy si na nás vybírala svou daň. V hotelu jsme v osm večer, přečetli si u skleničky vína maily a padli do pelechu.
Přidat komentář