Jen kousek od parkoviště vkročíte do lesa a po deseti minutách , kdy projdete lesem přicházíte na místo , kde se tyčí žulové asi 30m vysoké skalisko – Čertova kazatelna , vypínající se nad údolím. Na jeho vrcholku se vám naskytne pohled na panorama a přírodní scenérii rezervace. V dáli slyšíte hukot řeky Vltavy. Zkoušela jsem po suti sejít dolů , ale i když zvuk byl blízko, sestup nebyl zrovna moc bezpečný a tak jsem se z lítostí vrátila zpět na skálu. Samozřejmě o kus dál vedla normální turistická stezka, po které bych k řece také došla, ale lákalo mě jít po těch balvanech. No, byla to blbost a šílený nápad a tak ne úplně zbytečně ztracený čas nám již nedovolil tuto trasu absolvovat.
Velkolepost bývalých peřejí Čertových proudů dnes připomínají ohromné žulové balvany v řečišti řeky, na kterých jsou tzv. obří hrnce, vymleté proudící vodou.
Rozsáhlá suťová pole (ledovcového původu) jsou tvořená žulovými balvany o velikosti až 2×3 m. Balvany jsou v některých místech porostlé vzácnými společenstvy mechů a lišejníků , které jsou přizpůsobeny extrémním podmínkám těchto stanovišť.
Nejvýznamnějším typem lesní vegetace jsou reliktní acidofilní smrkové a březové bory s převažující borovicí lesní a břízou pýřitou.
Pokud máte štěstí a můžete rezervaci navštívit v jarních měsících naskytne se vám nádherný pohled na vřesové , růžově kvetoucí pole uprostřed či na kraji světlých borových lesů. Vřesovec pleťový (Erica CArnea) patří k ohroženým druhům naší květeny a je chráněn zákonem.
V zalesněných i otevřených sutích se nachází některá velmi vzácná společenstva bezobratlých živočichů a to hlavně brouků a pavouků , s také mnoho druhu ptáků.
Národní přírodní rezervace Čertova stěna – Luč vznikla roku 1992 sloučením dvou rezervací . Luč vyhlášená jako chráněné území již v letech 1934 , Čertova stěna pak v roce 1956.
Rozšířená rezervace měla v roce 2004- 132,6 ha. Hranice NPR jsou na přístupových a jiných vhodných místech označeny tabulemi a velkým státním znakem ČR, popř . pruhovým značením umístěným na hraničních sloupcích či stromech.
Nejvyšším místem rezervace je LUČ –932,6 m, kde na jejich JV svazích se nacházejí přírodovědecky cenná suťová pole.
Čertova Stěna se nachází mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem.
ČERTOVA STĚNA – LEGENDA
V dobách panování krále Přemysla Otakara II. založil Vok I. Z Rožmberka v roce 1259 cisterciácký klášter při vltavském brodu, který nesl název Vyšší. Klášter byl nejen demonstrací moci nově vznikajícího rodu, ale také díkůvzdáním za záchranu života ve vlnách rozbouřené Vltavy.
Jednoho dne si pan Vok vyjel ze svého nového sídla, hradu Rožmberk, který právě dostavěl, na projížďku. Právě tehdy se nad krajinou náhle rozpoutala hrozná bouře. Oblohu křižovaly blesky, duněly hromy a lily se proudy vody. Přívalový déšť zvedl hladinu Vltavy a pan Vok u ní s údivem zastavil. Po brodu, který užíval, nebylo ani památky. Vok přesto pobídl koně a vehnal jej do burácejících vod. Proud vody ale oba začal unášet dále a hlouběji do vln.Vok, kterého běsnící proud začal strhávat z koně, prosil v největší tísni Matku Boží o pomoc a slíbil ji mimořádně uctít založením kláštera tam , kde vystoupí na břeh. Podle svého vlastního svědectví pak Vok I. Slyšel „broď se výše“ a tak našel brod v řece a byl zachráněn. Jak Rožmberk slíbil, tak také splnil. Nedaleko zrádného brodu dal ke cti Panny Marie postavit ranně gotický kostel a při kostele vybudoval klášter. Do kláštera povolal povolal z Horního Rakouska cisteriánské mnichy.
Legenda dále vypravuje, že zbožné dílo Vokovo vzbudilo hněv ďábla, který se rozhodl klášter zničit. V noci svolal pekelné druhy a rozkázal jim zatarasit řeku mohutnou hrází tak, aby vznikla obrovská vodní nádrž, jejíž voda po uvolnění hráze smete klášter i s kostelem a pohřbí je ve svých vlnách. Čerti se ještě v noci dali do práce a svalovali ohromné balvany ze skály do řeky. Vládce pekel dílu přihlížel z místa, které se dodnes nazývá čertovou kazatelnou. Čerti pracovali usilovně, protože práci museli stihnout do ranního kuropění. Jejich snahu však stejně přerušilo zakokrhání kohouta, který oznamoval nový den. Pekelníci zanechali práce za strašlivého rámusu se vrátili do pekla. Po stavbě hráze zbyla jen kupa kamení, kterému se dodnes říká Čertova Stěna.
Pohádkový příběh ztvárnila Eliška Krásnohorská v libretu poslední Smetanovy opery Čertova stěna, k jejímuž zkomponování inspirovala skladatele právě zdejší část Vltavy ( stejně jako ke složení symfonické básně „Vltava“ z cyklu „Má vlast“)
Přidat komentář