Dušičky jsou až za týden, ale cestou do Krkonoš a zastávka v Křížlicích musí být. Dominantní evangelický kostelík s hřbitovem, kde je pochována část mé rodiny, je posazen na malebných kopcích a lukách Krkonoš. Cestou si užívám výhledy na panoramata hor, na Přední Žalý a Zadní Žalý. Jsem tu sama, jen podzimní paprsky slunce a horský vzduch. Za vrátky s úctou přecházím kolem hrobů. Ten náš je výjimečný tím, že v plastovém talířku pod květinou se cachtá ptáček. Užívá si samoty zrovna tak jako já. Nemohu se vynadívat a snažím se nerušit. Znamení od mých milovaných? Hned mi vyskočí v mysli ty krásné vzpomínky na babičku a dědečka, na strejdy, na maminku a tátu, na Honzu…všichni mi moc chybíte!
Evangelický kostel Křížlice
Brzy po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se v Křížlicích scházejí evangelíci ze širokého okolí; již v roce 1782 založili sbor, jehož členové se přiklonili k augsburskému (luterskému) vyznání. V té době patřili do křížlického luterského sboru i luterští evangelíci ze vzdáleného Libštátu a Spálova.
Toleranční chrám, podobný ostatním chrámům z té doby, byl postaven v roce 1786 za vsí, bez věže, za prvního faráře (1782-1786) Štěpána Šimko (1755- ?). Slavnostní otevření se konalo 1.ledna 1786.
Věž byla přistavěna až v roce 1878 a zvonění zvonů na věži křížlického kostela se od té doby rozléhá nad horskými stráněmi a údolími. Slavnostní otevření proběhlo 9.října 1881, za faráře (1864-1895) Bohdana Kutlíka (1838-1925). Vybavení kostela je původní, s kazatelnou nad oltářem a s typickou luterskou ´zahrádkou´. Také dřevěné galerie a lavice pamatují staré časy. Varhany byly na kůru umístěny později.
Také hřbitov, který se rozkládá kolem chrámu, je původní a dodnes slouží svému účelu. Nedaleká výstavná fara s mansardovou střechou byla postavena v roce 1871 a dnes slouží k rekreaci. Stará evangelická škola pod kostelem je oblíbeným místem pro pořádání letních i zimních pobytů mládeže.
Od roku 1918 je sbor součástí Českobratrské církve evangelické. Za zmínku stojí to, že ve válečných letech byly Křížlice součástí třetí říše – přesto však zde bylo Slovo Boží hlásáno česky, což bylo pro mnohé velkou posilou. Po 2. světové válce začali i evangelíci z Křížlic odcházet do měst, ale do svého sboru se vždy rádi vracejí. /zdroj : památky církev/.
Kostel je obdélníková stavba s oltářem orientovaným k východu. Celé přízemí je vyplněno původními hrubými dřevěnými lavicemi. Kruchta je rozšířena po třech stranách lodi a podepřena jednoduše vyřezávanými dřevěnými sloupy. Nad oltářem je umístěna kazatelna s typickou vyřezávanou bíle natřenou luterskou zahrádkou. Nachází se zde dvě sakristie zdobené vyřezávanými poloslunci.
Od roku 2019 je v rámci souboru sborových staveb památkově chráněn.
Křížlice dnes tvoří součást obce Jestřabí; první zmínky o osídlení jsou již z roku 1492. V reformační době byla obec evangelická, po Bílé hoře byla i zde, jako všude v českých zemích, snaha o rekatolizaci obyvatel.
Přidat komentář