Nejstarší hrad v Severních Čechách
Dnes přístupný zámek, původně hrad z 13. století s nádhernou renesanční kaplí sv. Barbory, kde si návštěvník může prohlédnou původní gotické sklepení, a vystoupat do věže s krásnou vyhlídkou do okolní krajiny. Grabštejn je jedním z nejstarších hradů v severních Čechách, stojí na strmém ostrohu nedalekého údolí Lužické Nisy, 1 km od Hrádku nad Nisou, 20 km sz. od Liberce a 11 km od Chrastavy nedaleko hranic s Polskem a Německem (Trojzemí ). Prohlídka hradu přestavěného na zámek trvá asi hodinu, s příplatkem je povoleno fotografování. Návštěva kaple sv .Barbory stojí určitě za návštěvu. Nedaleko Rabštejna je zatopený lom Krystýna s nádhernou vodou na koupání a tak je tato oblast turisticky velmi atraktivní.
Historie hradu a zámku Grabštejn
Nejstarší písemná zmínka o hradu pochází z roku 1286, ale o tom, kdy byl hrad založen se vedou spory. Podle některých verzí hrad chránil údolí Nisy a cestu do Lužice již od roku 1044. Většinou se však uvádí, že hrad založili pánové z Donína koncem poloviny 13.stol. Pod hradem vznikla obec Hraběcí údolí (Graevental ), která se okolo roku 1500 stala městem, které ale zaniklo ve třicetileté válce. V době panování Přemysla Otakara II, údajně sám panovník odňal hrad některému šlechticovi a jako léno jej udělil Jindřichovi z Donína. Rod Donínů vlastnil hrad po tři staletí. V záznamech kronikáře Neplacha se tenkrát hrad jmenoval „ Ulsycz“, dá se přeložit jako lužiskosrbské slovo „Olšici“. Předpokládá se, že v místech původního hradu stával jen valový hrad, který patřil někomu z rozvětveného rodu Berků z Dubé a právě jim byl zřejmě odňat. Současný název Grabštejn, který je svázán právě s pány z Donína, pochází z německého názvu Grafenstein.
Dobývání hradu
Ze starého hradu se zachovaly především gotické sklepy, jako stavitelé hradu jsou uváděni Jindřich Donín, nebo některý z jeho synů pravděpodobně Jaroslav I. nebo Ota II. (ostatní jeho synové založili slezskou větev v Góře a větev lužickou). Donínové se v 15.stol. v době husitských válek postavili na stranu katolické šlechty a lužických měst. Hrad byl několikrát marně , s rozdílnou úspěšností, dobýván. V té době byl vypálen Hrádek a Chrastava. Tehdejší vlastník hradu si chtěl své državy před husity pojistit a provdal dceru Jindřicha, Markétu, za husitského hejtmana Mikuláše z Kaišperka, kterému zároveň věnoval Chrastavu. Husitskému hejtmanovi to však bylo málo a v roce 1430 hrad Grabštejn dobývá. Dál potom rabuje a kořistí v Lužici. Proti ambicióznímu Mikulašovi povstalo spojenectví lužických měst a Jana Wartenberka na Ralsku. Jeho obléhání však selhalo a Jan byl obviněn ze zrady a v Žitavě rozčtvrcen koňmi. Není jasné, zda konec loupeživého Mikuláše přivodil Zikmund z Wartenberka na Děčíně, který údajně dobyl hrad v roce 1435, nebo ho dobyl Jan Čapek ze Sán, který ustanovil hejtmanem hradu Štěpána Tlacha. Pro Lužici se ale nic nezměnilo, protože loupežné výpravy pokračovaly pod vedením Štěpána dál. Po dvou letech se majitelem Grabštejna stává opět Venč, kterého předtím z hradu vyhnal Mikuláš z Kaišperka. Hrad zpět dostává zřejmě soudní cestou. Proti Grabštejnu se tehdy vypravila vojska Šestiměstí a v roce 1437 hrad obývá Hlaváč z Donína. Ani Donínové občas neodolali a vyrazili kořistit do Lužice. V rove 1450 se Lužičané spojili s Bíberštejny a Grabštejn dobyli. Václav z Donína pak ochotně podepisuje dohodu , že dá lužickým sousedům pokoj. Tato neklidná doba, která se projevila i vylepšením opevnění – podle některých verzí byla linie opevnění s flankovacími věžemi tak pevná, že vojska Šestiměstí Grabštejn vlastně vůbec nedobyla. (Stopy po husitských a pohusitských táborech, které obléhaly hrad, jsou do dnešního dne patrné na strmém návrší nad rybníkem proti hradu).
Přestavba hradu na renesanční zámek
Ať tak, či tak, Donínové se zadlužili a v roce 1562 hrad s panstvím prodali císařskému radovi Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten v letech 1564 – 69 nechává hrad přestavět do dnešní podoby na renesanční zámek. Mehl byl jednou z nejzajímavějších osobností tohoto kraje. Byl velmi vzdělaný a vlastnil velkou knihovnu ( dnes se z ní zachovalo pouze 17 svazků). Na hradě si nechal od zhořeleckého matematika Bartolomea Scultete v letech 1571-72 zřídit astronomickou observatoř, patrně první svého druhu v Čechách. Mehl se značně zasloužil o rozvoj celého kraje, vymohl si od císaře hornické právo a v rozvoji kraje podporoval těžbu stříbra, cínu mědí,olova či železa. Neshody s poddanými a těžaři vedli k nařízení císaře Rudolfa II., že se musí s horníky dohodnou a vydává tzv.“ Andělskou horní svobodu“ ( 24.8.1548). Toto nařízení ovšem poměry zhoršilo a Mehl se přikloní k zfalšování dokladů. Za to, je císařem potrestán a je nucen zámek prodat.
Karolínu z Clary – Aldringenu, přítelkyně Ludwiga van Beethovena
To se stane 27.10.1586, kdy zámek Grabštejn prodává svému příteli štýrskému šlechtici Ferdinandu Hoffmanovi, svobodnému pánu ze Grünebühlu a Strecha. Po jeho smrti zámek spravuje jeho žena Eliška, která ho v r. 1610 nechává převést na svého třetího muže Jana z Tschirnhausu a Bolkenheinu. V mohutně opevněném zámku se v průběhu třicetileté války zabydleli Švédové (v r. 1622 vyhořela velká hradní věž). Mezi majiteli se vystřídali Černousové, Nosticové, a poté Traunttmannsdorfové. Krátce hrad patřil také Albertovi z Valdštejna, který zde snad ani nebyl. Na rozkaz císaře, je v roce 1655 strženo mohutné hradební opevnění. V r. 1704 Grabštejn kupují Gallasové a připojují jej ke svým severočeským državám. Gallasové a po nich Clam Gallasové se pustili do řady úprav. V roce 1782 se uskutečnily některé úpravy a hlavně úpravy vnitřních zařízení. V r.1818 vznikl z renesanční budovy (která sloužila od dob Mehla zámeckému úřednictvu) klasicistní „ nový zámek“. Okolo byl založen rozsáhlý park se vzácnými dřevinami. Poslední František Clam- Gallas si „nový zámek“ natolik oblíbil, že si z něj udělal letní sídlo. V rove 1843 blesk zapálil „ starý zámek“ – ten byl obnoven , ale zůstal neobydlený. Byl snížen o jedno poschodí, ale zvenčí působil dojmem dvoupatrové stavby. Z tohoto období stojí za zmínku sňatek syna posledního Gallase Filipa Josefa v mužské linii, hraběte Kristiána Kryštofa, který si vzal hudebně nadanou Josefinu Karolínu z Clary – Aldringenu, jednu s prvních evropských kytaristek a přítelkyni Ludwiga van Beethovena. V r.1927, za první pozemkové reformy, byl Grabštejn vyvlastněn, ale Clam- gallasové jej drží až do roku 1945.
Po r.1945 se Grabštejn stal majetkem státu. Do roku 1953 se v areálu usídlila Československá lidová armáda a Grabštejn chátrá. Vojáci nepotřebné vyhazují z oken a v podhradí se do dnešního dne nacházejí zbytky jejich devastující činnosti. Od roku 1988 probíhají záchranné práce.
Kaple sv.Barbory na Grabštejně
Za samostatnou zmínku stojí samostatná kaple sv.Barbory na Grabštejně. Je to nejnádhernější část zámku v severním křídle a skutečný a zřejmě doposud nedoceněný poklad Grabštejna. Kaple s výmalbou se zachovala s částmi původního vybavení v pozoruhodně neporušeném stavu. Tato zámecká kaple, vystavěná v roce 1564, patří k prvním příkladům nově zřízených panských sakrálních staveb evangelického vyznání v Čechách a na Moravě. Nádherné prostorové řešení Grabštejnské kaple je podtrženo bohatou výmalbou z doby jejího vzniku, která je provedena technikou fresco al secco – do vlhké omítky.
Přidat komentář