Amfiteátr z doby císaře Augusta
Dnes snídáme na terase, konečně slunce, které nás omamuje svou silou. Na nádraží jsme za chvilku. Kupujeme v automatu lístek na rychlík do Lecce /10EUR/. Nástupiště 4 je na opačné straně nádraží, než jsme odjížděly včera. Přesně v 10.02 vyrážíme. Čistý a poloprázdný vlak, zastávky jsou hlášeny z amplionu a často jsou cestující upozorňováni na dodržování protiepidemických opatření.
Pohledy z okna začínají být zelenější a šťavnatější. Posouváme se více na jih a je to znát. Kopírujeme mořské pobřeží, míjíme upravená políčka s rozmanitou zeleninou, plochy vinné révy, opuncie. Jabloňové, třešňové a mandlové sady už prosvěcují bělostné a růžové kvítky. Rozlehlé olivové háje, kterých je zde opravdu hodně, jsou pokryty žlutými a oranžovými koberci jarních květin.
Cesta vlakem uběhla velmi rychle, vlak jede místy až 145 km/hod. Vystupujeme z nádraží v Lecce, směřujeme k nejvýznamnějším památkám ve městě, které se nacházejí v historickém centru a jsou asi 1 km odtud.
Lecce
Lecce je italské město v kraji Apulie, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží v jihovýchodní části Itálie, ve vnitrozemí, v rovinatém kraji. Univerzitní město Lecce je se svou barokní architekturou umírněnější. Příjemné kavárničky a bary jsou na každém rohu. My si kávu dáváme na náměstí Piazza Duomo, tady se pilně pracuje a půlka obrovské katedrály je zahalena v lešení
Zvonice je dílem Giuseppa Zimbala /architekt a sochař významné rodiny Zimbalo, kteří baroko v Lecce dovedli k dokonalosti/.
Amfiteátr
Jsme na Plazza Sant Oronzo, pojmenované podle světce a patrona města, svatého Oronza neboli Horatia, který je patronem celé provincie Lecce a městeček Ostuni a Turi. Na náměstí se nacházejí pozůstatky velkolepého amfiteátru z doby císaře Augusta. Vešlo se sem až 25 000 diváků.
Římské divadlo
Menší římské divadlo, objevené v roce 1929, je okolo oplocené, ale z výšky je vidět. V divadle se konají příležitostně představení a koncerty.
Procházíme uličkami, chvíli posedíme i v parku.
Castello di Lecce
Pevnost postavená Karlem V. Habsburským na normanských základech. Pevnost sloužila proti tureckému nebezpečí, které v 16.století ohrožovalo Apulii.
Bazilika svatého kříže
Stojíme před velkolepým barokním chrámem Basilica di Santa Croce. Je to opravdu nádherná barokní stavba s obrovským množstvím dekorativních prvků na jejím průčelí. Bazilika byla dokončena v roce 1695, stavěla se 300 let a pracovalo na ni mnoho architektů. Bazilice byl udělen papežem titul – basilica minore, ten papež uděluje významným bazilikám.
Pro oběd jsme si vybraly příjemnou restauraci Joyce. Je zde plno. Objednáváme si hovězí maso a hranolky, lasagně na které jsme se těšily, jsou už vyprodané. Po kafíčku se pomalu vydáváme k nádraží.
V Lecce v restauraci i při nástupu do vlaku nás kontrolují jestli máme potvrzení o očkování nebo prodělaný covid.
Kolem 18. hodiny jsme zpět v Bari a už plánujeme další den, kdy by jsme se rády vydaly do městečka Alberrobello.
Přidat komentář