Údolím Robečského potoka

Zpravidla od poloviny března do konce dubna lze velmi stylově přivítat jaro. Samozřejmě záleží na počasí, ale loňského 11.března nasedáme do auta a vyrážíme do Pekla. Naším cílem je zvolena obec Zahrádky, kde začíná Naučná stezka údolím Robečského potoka, zvaná též Peklo. A co má Peklo společného s vítáním jara? Jedná se o jednu z oblastí, kde se ve zmíněném období vyskytují doslova koberce kvetoucích bledulí jarních.

Údolí Robečského potoka

Zaparkujeme poblíž zámku Zahrádky, který je bohužel veřejnosti nepřístupný, a přilehlým anglickým parkem se dostáváme k Robečskému potoku. Ten vytéká z Novozámeckého rybníka a bude nám průvodcem, spolu s červenou turistickou značkou, až do cíle putování, na nádraží ČD v České Lípě. Celé údolí působí jako mohutný pískovcový kaňon. Skály tady vytváří nespočet jeskyní , převisů a roztodivných tvarů. Vyskytují se zde, kromě bledulí, ještě další druhy vzácných rostlin a živočichů. Z toho důvodu je Peklo od roku 1967 chráněnou přírodní památkou.

Naučná stezka Peklo

Naši předkové, kteří měli hluboko do kapsy, řešili svérázným způsobem problém svého bydlení. Do pískovcových skalních útvarů si vytesávali skalní byty. Pozůstatky těchto obydlí můžeme spatřit i v oblasti kolem Robečského potoka. Ještě než dojdeme do osady Karba, podcházíme 130 metrů dlouhý a 25 metrů vysoký železniční most, vystavěný v 90.letech 19. století jako součást severočeské transversální dráhy. Od této chvíle nás začnou doprovázet na naší cestě trsy a rozsáhlé koberce rozkvétajících poslů jara. V osadě Karba můžeme obdivovat pohádkovou lidovou architekturu roubených chaloupek, vměstnaných mezi skalní velikány. Cesta pokračuje malebným údolím podél potoka. Čeká nás několik přechodů vodního toku po dřevěných můstcích z jedné strany na druhou, průchod skalním tunelem, mineme pamětní desku Ladislava Lise, politika a signatáře Charty 77, až dorazíme ke Skautské skále, kde Naučná stezka Peklo končí.

Z celkových asi 9 kilometrů celého výletu nás teď čekají nejhorší dva. Od Skautské skály se zpevněná přírodní pěšina stává asfaltovou cestou, která vede nekonečně přímo rovně do České Lípy. Tady ve městě přicházíme na vlakové nádraží a nejbližším spojem se vracíme do Zahrádek. Možná jsme neměli dostatek štěstí, ale ani v Lípě, ani v Zahrádkách nenarážíme na obstojné občerstvení, takže doporučuji vybavit se z domova. A to nejen jídlem a pitím, ale především kvalitní obuví, pokud možno voděvzdornou. Stezka je zapovězena cyklistům a pro dětské kočárky je velmi obtížně sjízdná.