Kempování na Tenerife

Stejně tak jako v celém Španělsku, je i tady, na Kanárských ostrovech, volné kempování zakázáno. Nesmíte kempovat na pláži a už vůbec ne v národních parcích či chráněných územích obecně. Na ostrově se nachází oficiální kempy. Nečekejte ale nějaké luxusní zázemí v podobě teplé sprchy, restaurace či elektřiny. Jedná se o vyhrazená místa na stanování, na kterých jsou piknikové stoly, toalety a teče pitná voda, a pokud máte štěstí, výše jmenované vybavení funguje a není zrovna zamčeno.

Kempování je zde zdarma, ale jak se říká: „Všechno má své ALE.“ Tenerifské kempy mají své „ale“ v rezervačním systému, přes který se musíte nejdříve probojovat, abyste si následně mohli užít klidnou noc v kempu. Na internetových stránkách: todotenerife.info/en/article/show/5091/zonas-de-acampada najdete všechny potřebné informace- jak udělat rezervaci, tedy jak získat povolení ke kempování nebo si zde vyberete kemp v oblasti, kde chcete přespat. Stránky jsou udělané v angličtině a přímá rezervace kempu pak ve španělštině.

Až se po několika hodinách konečně proklikáte až ke španělskému rezervačnímu systému, potvrdíte, že opravdu chcete přespat tam a tam, a že vás bude tolik a tolik, rezervační systém jako na potvoru spadne. Pak spadne ještě několikrát a vy to vzdáte s tím, že je lepší napsat e-mail s přímým dotazem na objednávku.

Na začátku naší cesty jsme měly vymyšlený skvělý plán. Jenže když se rozhodnete cestovat stopem a pěšky, nikdy vlastně nevíte, kde večer nakonec skončíte. I přesto, že jsme měly potvrzené rezervace z kempů (jak jinak, než přes přímý e-mail s dotazem na rezervaci), nakonec jsme v žádném z kempů v požadovaný den nespaly.

Ne, že bych vás tímto chtěla nabádat k překračování místních zákonů. Ano, kempování ve volné přírodě je na ostrovech zakázáno, jenže když nebudete dělat nepořádek, obejdete se bez zapáleného ohně, pitné vody, toalety a veškeré odpadky si odnesete s sebou, pak si myslím, že na Tenerife můžete kempovat prakticky kdekoli. Dobré je najít si nějaké zastrčené, liduprázdné místo a stan postavit až večer. My jsme nakonec tímto způsobem procestovaly celý ostrov. V oficiálním kempišti jsme spaly jen třikrát, samozřejmě vždycky bez povolení. Vzhledem k tomu, že 99,9% návštěvníků ostrova začíná a končí svou dovolenou v hotelových rezortech při pobřeží, byly jsme vždy v kempu jediné nocležnice.

Dvakrát jsme neměly žádný problém- většinou jsme vstaly brzy a brzy taky z kempu odešly. Akorát jedno ráno nás „překvapili“ místní rangers, kteří kemp ráno kontrolovali. Samozřejmě že hned spustili: „Co tu děláte! Nemáte povolení!“ No a my se začaly bránit, že rezervační systém a kdesi cosi… Nakonec jsme jim vysvětlily, že jsme se ztratily, přijely stopem pozdě večer, neviděly cedule…ble ble ble… „Za půl hodiny ať vás tu nevidím!“ ukončil debatu jeden z hlídačů a my jsme byly hodně rády, že nám nenapařili nějakou nepříjemnou pokutu. Po tomto incidentu jsme se rozhodly, že už oficiální kemp nenavštívíme. Je totiž daleko bezpečnější postavit stan kdekoli jinde. Případně, pokud vám nevadí hmyz a obrovská klíšťata v trávě, stan vůbec nestavět.