Muzeum zlata Bogotá (Museum del Oro)
Schovali jsme se pod stříškou a doufáme, že jak voda rychle přišla, tak rychle odejde. Omyl, pršelo stále víc a víc. Snažili jsme se zastavit taxíka, ale marně. Nakonec nám zastavil pán v džípu. Seděla vedle něj jeho malá dcera a tak jsme neměli obavy nastoupit do vozu. Nechali jsme se odvézt do muzea zlata – Muzeum zlata Bogotá (Museum del Oro).
Řidič si neřekl za odvoz žádnou cenu, jen řekl, že mu máme dát dobrovolný příspěvek. Zastavil u muzea zlata Bogotá (Museum del Oro), přímo u hluboké louže. Jsme promočení a je nám zima. Všechno oblečení máme na letišti. V muzeu je taky zima a čvachtáme v mokrých botách po neuvěřitelné sbírce zlata a keramiky Jižní Ameriky. Poklady jsou perfektně střeženy pancéřovými dveřmi. Sbírky jsou rozděleny na období a lokality nálezu. Nádherně jsme si ujasnili vše co jsme po naší cestě navštívili. Obrovské plus této sbírky je její dokonalé nasvícení. Může se tu fotit a fotografie jsou povedené. El Museo del Oro zahrnuje 55 tisíc kusů exponátu. Jsou zde popisky ve španělštině a v angličtině. V prvním patře je hlavní vchod, restaurace a velice drahá prodejna. V druhém a třetím patře jsou ve vitrínách vystavena práce zlatníků různých kultur, které obývali Kolumbii. (Calima, Quimbaya, Muisca, Tirradentro, San Agustín, Tayrona. K vidění jsou zde i fantastické keramické nádoby. Kolekce bogotského muzea zlata je považována za nejvýznamnější svého druhu na světě.
Jdeme ven, ale bohužel stále prší. Naproti muzeu je plno malých stánků se suvenýry. Nejde proud a tak si s prodavačem prohlížíme zboží s baterkou. Kupuji čtyři sochy a maté de coca. Venku se snažíme snad 20 minut chytit taxíka. Konečně se nám to podaří a jedeme na letiště.utratíme poslední kolumbijské peníze za balíčky s kávou a čokoládové bonbóny. Vyzvedneme si bágly a jdeme se odbavit k přepážce Lufthansy. Čekalo nás veliké překvapení. Lufthansa je ve stávce. Nikam se neletí. Já byla celkem v klidu, protože jsem nemusela v pondělí do práce, ale Petr měl problém. Psal zprávu domů, aby ho v práci omluvili. Vybíráme peníze na nocleh. Co teď, jedeme tedy zpět do hotelu Aragon ve čtvrti La Candelaria, kde jsme bydleli první den. Naštěstí měli volno. Jsme vyčerpaný z čekání na letišti a ze stresu, jestli odletíme.
Přidat komentář