Vražda z Kunvaldu
Na tuto výpravu se chystáme už opravdu dlouho. Nedělní ráno jako malované a tak vyrážíme. Cílem je Kunvald. Naposledy jsem zde byla před 20 lety s Honzou, když jsme kupovali náš statek. Už tenkrát to byla ruina. Víme směr, dříve tam od nás vedla cesta, dnes jsou kolem jen lány přerušené stromořadími, tak jdeme rovně. Jaro tady kolem všude voní, procházíme romantickým lesíkem s potokem a blatouchy, z meze vystřelí zajíc a my si říkáme, Bože to je tady všude kolem klid a krása.
Genius loci – Kunvald
Jsme trochu pesimistické, že zarostlý Kunvald spíše nenajdeme. Opak je pravdou. Kunvald je přímo před námi. Zíráme na zborcené stavby. Kunvald musel být překrásným šlechtickým místem. Z jedné strany příjezd cestou mezi stromy, na obou stranách rybníky, tenkrát jistě plné ryb i krásných leknínů. Při nálezu lebky, nám trochu ztuhne v žilách krev, přeci jenom jsme na panství Alfréda Vraždy. Přecházíme kamenný můstek i malý vodopád. Vyrušíme včelaře, který v tomto ráji má spousty včelstev. Napadá mě název lesní med od Vražedných včel, ale to asi ne!
Máme obrovské štěstí, Kunvald má možná nového majitele a tak se kolem pilně pracuje, stromy a roští jsou vyřezány a my si můžeme udělat obrázek o tom, jak panství vypadalo. Hodně věcí nám tu připadá jako u nás na statku. Není se co divit, také patřil stejně jako Kunvald dalšímu majiteli po Albertovi Vraždovi, hraběti Leopoldovi ze Štenberka. Nemůžeme se nabažit, jak krásné by bylo mít za sousedy nějaké milé šlechtice. Genius loci, jak psala jedna z realitních kanceláří, tady opravdu je.
Vraždové z Kunvaldu /Wraždové z Kunwaldu/
Dvůr je zmiňován v 17. století jako sídlo rodu Vraždů z Kunvaldu. Václav Vražda z Kunvaldu se podílel v letech 1835-1836 na financování stavby nové školy v nedaleké vsi Drahobudice. V kostele sv. Bartoloměje v Solopyskách je hrobka rodu Vraždů z Kunvaldu. Hrobka je datována kolem roku 1800. Po roce 1880 získal Kunvald majitel zásmuckého panství hrabě Leopold ze Šternberka. K zániku dvora došlo koncem 20.století
Vraždové z Kunvaldu /též Wražda z Kunwaldu/ – starý český vladycký rod. Pobělohorskými konfiskacemi byl postižen pouze Albert, který musel své statky převést v manství. V I. polovině 20. století rod vymřel.
Erb
V modrém štítě nosili dvounohého zlatého dráčka s kohoutí hlavou – tzv. bazilišek. Při povýšení do panského stavu přibylo červené pole se zlatým kosmým pruhem a rakouský štítek s iniciálami císařů.
Jméno Vražda /Wražda/
Zjistilo se, že se hluboko ve středověku v době vlády krále Zikmunda Lucemburského, došlo v rodině k bratrovraždě a král uložil trest: po devět pokolení se budete jmenovat Wraždové. Rod si ale zvykl a jméno si ponechal i po vypršení lhůty.
„Baron Alfréd Wražda přežil taky svého syna, ten padl v 1. světové válce v bitvě u Haliče za dost podivných okolností. Zasáhla ho prý jediná kulka, která prolétla místem, kde se nebojovalo.
v 1. polovině 20. stol. vymřeli Wraždové pouze po meči. Starý pán Alfred Wražda z Kunwaldu dožil vysokého věku na zámku v Polici. A úplně není ani pravda, že by vymřel rod po meči, protože starý pan Alfréd měl levobočka Jana Brázdu, který se narodil do chudé rodiny. Přesto se stal Jan Brázda řídícím učitelem na Vysočině. Ve studiích ho musel někdo podporovat, rodina si to nemohla dovolit! Později dokonce dostal Jan Brázda darem auto.
To vše se traduje v naší rodině. Jediným vysvětlením bylo dle vyprávění právě to, že otcem mého pradědy byl baron Wražda.
Pravdou je, že praděd a jeho dva synové měli skutečně aristokratické vzezření. To jsem nepodědila 😊