Rhonegletscher /Rhonský/ledovec
Švýcarsko-italský výlet 1.
Měla jsem to tušit hned na začátku, kdy mi Terka oznámila: „Ve Švýcarsku jsem byla už několikrát, ale vždycky jsem měla hnusné počasí.“ Je sobota ráno a mí kamarádi mě odváží z Adelboden do malého městečka Spiez, kde na mě čeká Terka a další dva kamarádi. Plán je jasný- užít si víkend ve společnosti kluků, a pak vyrazit jen dvě holky na nějaký hezký trek po pohoří Bernských Alp.
Ve Švýcarsku jsem už 2 týdny a počasí jsem tady zažila opravdu různorodé. Od dnů, kdy na obloze nebyl vidět mráček, po dny, kdy pršelo a sněžilo. Podotýkám, že je srpen. To jsem ale zatím nevěděla, co mě čeká na túře s Terkou.
Ve Spiez jsem se rozloučila s kamarády, které čekala mnohahodinová cesta do Prahy, nasedla do auta a vyrazila směrem do Grimselpass. I přesto, že od mé poslední návštěvy tohoto místa neuběhlo ani 24 hodin, připadala jsem si, jako že jsem někde úplně jinde. Déšť, později sníh, mlha a vlezlý vlhký chlad neměly nic společného se včerejší jasnou modrou oblohou. Pozorovali jsme to dění venku a pomalu nám docházelo, že dnešek opravdu není dnem, kdybychom chtěli vyrazit na nějakou feratu popřípadě jen na horskou túru, a tak jsme zvolili alternativní plán. „Turistický výlet po okolních průsmycích.“ Už cestou do Grimselpass jsme zastavili u první atrakce – visutého mostu s několika desítek let starou lanovou dráhou (stále v provozu) a sýrárnou, kde jsme dokoupili zásoby výborného sýru. Déšť se občas změnil v nadějné mžení, ale pak jakoby si uvědomil svou chybu a začal pršet o to víc.
Konečně jsme přes mlžné opary dojeli až do průsmyku Grimselpassu, odkud jsme původně chtěli vycházet na túru. V mlze, která se dala krájet, nemělo smysl ani zastavovat. My jsme ale i přesto zastavili a šli se podívat do Crystal Grotta – Křišťálové jeskyně, ve které je stálá expozice polodrahokamů, co se našli v jejím okolí.
Grotta není nikterak velká atrakce, ale alespoň zde neprší. Pak jsme nasedli do auta a jeli do dalšího údolí, a poté nahoru k slavnému ledovci Rhonegletscher, na kterém je velmi patrné jeho každoroční odtávání. Zastavili jsme autem u hotelu Belvedere, který byl postaven na okraji ledovce, a šli se podívat na místní atrakci – ledovou jeskyni. Vstup k ledovci a do ledové jeskyně je zpoplatněn. Lístky si můžete koupit v obchodě se suvenýry, ve kterém je i oficiální vstup k ledovci. Ledovec je zakrytý bílou plachtou- snad proto, aby odtával pomaleji. I tak si ale můžete všimnout fotografií, které ukazují, jak rychle ledovec každoročně odtává. Tam, kde byl ještě před několika lety, jsou nyní pouze ohlazené kameny.
Počasí se konečně umoudřilo a my se mohli poprvé rozhlédnout po horách. Krátký nádech hezkého počasí střídá vytrvalý déšť v městečku Oberwald, naší další zastávce. Oberwald je v zimním období „městečkem na konci cesty“. V době, kdy jsou průsmyky zasypány sněhem, je jedinou možností, jak se dostat do Grimselpassu a přes hory použití rolby. Nebo můžete celé Bernské Alpy objet. To je ale varianta časově velmi náročná. Po návštěvě Oberwaldu máme toho pršení už tak akorát, a tak hledáme místo pro postavení stanů. Terka má trochu strach ze všech zákazů a striktních pokut, kterými je Švýcarskou pověstné, ale nakonec svolí i ona a my stavíme stan v lese, kde je stanování samozřejmě zakázáno.
cestopis následující den
Přidat komentář