Psinkový kašel a průjem
Druhý týden, co s námi náš pejsek Doctor žije, byl opravdu výživný. Máme doma miminko a to nemocné. Začalo to kýcháním, škytáním a kašlem. Je 30. srpna a tak poprvé vyrážíme s Doctorem k doktorovi. Má psinkový kašel. Být v klidu a nechodit ven, tak zní ortel. Dost těžké, když venku svítí slunce a pejsek je jak z divokých vajec. Za další dva dny se přidává průjem a to pořádnej. Noc první, druhá i další … je velmi neklidná. Každých 20 minut nutkání . Ráno znovu veterina, pejsek je ze všeho unavený /a my také/. Znova injekce i antibiotika , ve stolici je i krev, konzerva na dietu, prášky. Průjem trvá 5 dní, střídáme se doma, znova veterina. Na injekce už si zvyká, na veterině poprvé ochutnává piškotek za odměnu, mňam to je dobrota! Za těch necelých 14 dní dostal Doctor asi 9 injekcí, antibiotika /je statečnej, ale trochu hodně na jednoho malýho hafíka/.
Doctor, je prostě mimiňák a je v rámci možností hodný. Důležité je, že pije, stále má chuť k jídlu, energie moc nemá a hodně spí. 5. den konečně měníme stravu, dáváme rozvařenou rýži s kousíčky vařeného kuřecího. A tak hlídáme konzistenci hovínek, zatím ble a i s krví. Trochu musí člověk zapojit rozum, vždyť i dětem se na dietu dává rýže. Za den se situace zlepšuje. Dáváme jídlo 5x denně. Průjem máme snad už za sebou a teď budeme několik dní ještě dietovat a pak zase přejdeme na stravu před nemocí /granule a konzerva/. Konečně začínají být hovínka pevnější. Energie se vrací a na zahradě je pejsem jak z divokých vajec. Mít zahradu je dar a se štěnětem obzvlášť!
Doctor váží 3 kila a jeho chuť k jídlu je neuvěřitelná. Teď po nemoci dohání ztrátu, tak se není co divit. Vše je veselejší, Doctor zvládá nové povely. Dej pac, druhou pac, …nesmíš , to nám moc nejde a asi jediné, co je někdy mazec je záchvaty hryzání do všeho, včetně našich rukou, nohou, šatů….A někdy to sakramentsky bolí!. Někdy stačí ho chvíli odreagovat nějakou hračkou do které se může zakousnout, ale ruce jsou ruce. Domluva nezabírá, když ho chytí rapl, tak pořádnej. Když už jsme bezradné, Sára zaštěká a je na chvíli pokoj.
Myslím, že pejsek někdy moc dobře ví, když je pokáraný, někdy se naštve a jde si někam lehnout. Když spí tak je k zulíbání.
Na zahradě i doma sežere, co mu do cesty přijde, mravence, pavučiny, listy, větvičky a rostliny. Uhlídat ho není žádná sranda. Moje kožené sandále mu učarovaly. Co se týče spánku, vše narušené nemocí, se dává pomalu zase do nějakých pravidelných kolejí. Spát chodíme o půl noci, pak necháme vyčůrat ve 3. 45 a v 5.30. Pak dospáváme skoro do 7 hodin. Za poslední dny byla doma jedna loužička a to je myslím úspěch. Nepřechvalme ale Doctora! Většinou se vyčůrá a pak spinká. Přes den spí také ještě několikrát.
Dnes dobíráme poslední antibiotika, ve středu jdeme na dvakrát odloženou injekci a pak už bude vše tak jak má být. My už se nemůžeme dočkat na pořádné vycházky a výlety! Vždyť je babí léto.
Přidat komentář