• Menu
  • Menu

MENORCA – Koňská stezka – duben 2022 – 2.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Španělsko » Menorca » MENORCA – Koňská stezka – duben 2022 – 2.část

V sobotu jsme musely z Trutnova vyrazit už hodně brzo, protože letadlo společnosti Ryanair odlétalo z Prahy v 6:15 hod. Cestou do Prahy pršelo a v Praze ležel kolem letiště sníh, takže nám vůbec nevadilo, že odlétáme jinam; nejdřív jsme ale musely počkat, než nám rozmrazí letadlo. Do Palma de Mallorca jsme přiletěly s dvacetiminutovým zpožděním cca v 9:10 hod.

Před letištěm jsme našly zastávku autobusu A1. Lístky prodával pán, který stál na zastávce, cena za jednosměrný lístek byla 5 EUR a za zpáteční 8 EUR. Jinak se lístky dají koupit i přímo v autobuse, ale tam nemají ty zlevněné zpáteční. Z autobusu jsme vystoupily asi za 20 minut u Parc dels Ceibos a došly pěšky ke katedrále La Seu. Koupily jsme si lístky za 9 EUR a nejdřív zašly do muzea, kde jsme si mohly nechat batohy. Potom jsme si už prohlédly i katedrálu Le Seu neboli katedrálu Panny Marie, která se začala stavět v roce 1230, ale dokončena byla až v roce 1601. Uvnitř nás na první pohled zaujala úžasná hra světla, které se různě barvilo díky vitrážovým oknům.

Kolem paláce Almudaina jsme prošly do parku de la Mar, daly si tady v kavárně kávu a užívaly si sluneční paprsky. Pak jsme si došly pro batohy a přes typické obdélníkové náměstíčko Plaza Mayor dorazily na Plaza d´Espanya, odkud jsme se autobusem A1 vrátily zpátky na letiště.

Menorca

Odlet na Menorcu byl plánován s UepFly na 15 hod., ale měli jsme asi půlhodinové zpoždění. Vrtulák, ve kterém byl hrozný kravál, nás pak za 30 minut dopravil na letiště na Menorce, kde jsme musely počkat na autobus č. 10, který nás za dalších 20 minut převezl do centra hlavního města Maó (neboli Mahonu). Ubytování jsme měly rezervované v Hostal La Isla, který byl vzdálený asi 1,5 km od zastávky autobusu (35 EUR na osobu). Odložily jsme batohy v moc pěkném a čistém pokojíku a šly se projít městem s tím, že najdeme nějakou restauraci na večeři. Žádný velký výběr nebyl, ale nakonec jsme si daly výbornou paellu a sklenku cavy a byly spokojené. Zbytek paelly jsme si nechaly zabalit s sebou na druhý den. V hotelové restauraci jsme si ještě koupily každá sklenku vína, kterou jsme vypily v pokoji.

Z Maó do Arenal de Castell

Další den jsme měly naplánovanou trasu z Maó do Arenal de Castell. Vstaly jsme v sedm hodin a snídani si daly za 3 EUR v hotelové restauraci, kde jsme si také každá koupily velkou lahev vody. Během dne jsme ušly 39km a první možnost koupit si nějaké občerstvení, aniž bychom sešly z cesty, byla až cca po 35 km.

Trasa procházela městem kolem přístavu a pak pokračovala několik kilometrů po silnici až do sa Mesquida, kde byl patník s pořadovým číslem 1 -1. Od něho vedl krátký dřevěný chodníček a pak se pokračovalo po prašné cestě podél východního pobřeží a kousek vnitrozemím až do obce Es Grau. Terén se neustále měnil od prašných cest, přes kameny a borovicové lesy, chvílemi cesta odbočila do vnitrozemí, ale většinu trasy jsme se mohly kochat nádhernými výhledy na útesy a pláže.

Rozhodly jsme si udělat zacházku až k majáku Favaritx, kde jsme si daly oběd. Vybraly jsme si asi největrnější místo z celé etapy. Od majáku jsme pokračovaly kousek po silnici a pak zabočily do vnitrozemí. Přes saliny jsme se konečně dostaly do Port D´Addaya, kde jsme si sedly na půl hodiny do hospody.

Bylo dost těžké se pak donutit zvednout se a dojít zbývající asi 3 kilometry. Nakonec jsme se kolem šesté doploužily do hotelu White Sands Beach Club by Diamond v Arenal de Castell (45 EUR na osobu). Hotel byl moc hezký, měly jsme k dispozici velký pokoj s kuchyňkou. Na večeři jsme zašly do hotelové restaurace, protože stejně nebylo kam jinam jít. Daly jsme si pizzu a džbánek tradiční sangrie. Popravdě jsem při pohledu na Verču myslela, že to byl náš první a zároveň i poslední den, protože nemohla skoro chodit, ale jako zázrakem se z toho vyspala a druhý den mohla vyrazit na další cestu.

 

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.