• Menu
  • Menu

MENORCA – Koňská stezka – duben 2022 – 4.část

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Španělsko » Menorca » MENORCA – Koňská stezka – duben 2022 – 4.část

Před námi byla kratší etapa, takže nevadilo, že musíme počkat do deseti, než otevřou obchod s botami. Ráno jsme zjistily, že se vyplnila předpověď počasí a bude celý den zataženo, resp. bude pršet. Protože jsme měly dost času, prošly jsme si Cuitadellu a zašly na snídani do kavárny. Pak jsme se vrátily na hotel pro batohy a vyrazily na nákupy. Naštěstí Verče jedny boty (o dvě čísla větší než ty původní) sedly, takže jsme si už jen mohly vzít taxíka, aby nás odvezl tam, odkud jsme včera stopovaly – do Cala Morell. V sezóně tady jezdí autobus, ale to bychom musely ještě dva měsíce počkat.

V Cala Morell jsme nejdřív navštívily nekropoli a pak se už vydaly na cestu, která nás po pobřeží měla vrátit zpátky do Ciutadelly. Šlo se skoro celou cestu po rovině, ale terén nebyl vůbec příjemný – samé kameny a oblázky, na kterých se nohy hodně viklaly. Kolem nás se pásly ovce, nebe bylo šedivé, ale mělo to svoji atmosféru. Prošly jsme tou nehostinnou krajinou k majáku Punta Nati. V druhé polovině cesty nám začalo pršet, takže jsme nasadily na batohy pláštěnky a pokračovaly až ke kamennému mostu Pont de Giles, odkud to bylo přes Cala en Blanes úmorných 6 km k našemu dnešnímu ubytování v Hotel Balear (22EUR na osobu se snídaní).

Vzhledem k tomu, že bylo jasné, že Verča další den se svými zrasovanými nohami nedá plánovaných víc než 30 km, a abych pravdu řekla, i můj puchýř byl dost cítit, rozhodly jsme se, že si část cesty zkrátíme autobusem. Stejně tahle část vedla z větší části po asfaltce městem, a když jsme zjistily, že zastávku máme za rohem, šly jsme večer zkontrolovat informace z internetu, v kolik nám to ráno pojede.

Další zastávku jsme udělaly v lékárně a pak zašly na večeři, na kterou jsme si tentokrát daly nachos, pizzu a opět sangria de cava – bohužel jí tady dělali jinak a nebyla tak dobrá jako včera. V nohách jsme měly za celý den 27 km.

Snídani jsme výjimečně měly v ceně ubytování. Bylo to dost i na to, abychom si udělaly svačinu na cestu. Autobusem jsme v 8:35 hod. jely do Son Xoriguer, čímž jsme si etapu zkrátily cca o 13 km. Z pláže v Son Xoriguer jsme vyšly v 9:15 hod., bylo sice chladno, ale nepršelo. Šly jsme po pobřeží nad nízkými útesy, kde bylo hodně divoké moře. Prošly jsme po mnoha plážích, z nichž jedna byla opravdu krásná, dlouhá s dřevěným mostem. Počasí se během dopoledne hodně zlepšilo. Bohužel tady bylo celkem dost lidí, takže jsme se občas připletly do nějaké skupinky důchodců.

Puchýře nás bolely stále víc a víc, takže jsem šla nakonec do sandálů. Bydlení jsme měly zajištěné v Cala Galdana v hotelu Artiem Audax (42 EUR za osobu se snídaní). Poté, co jsme ošetřily nohy, jsme se přesunuly k bazénu – bylo sice sluníčko, ale dost tady foukalo, rozhodně to nebylo na koupání. Daly jsme si každá dvě pinacolady a pak šly hledat restauraci, kde si dáme večeři. Ačkoli bylo ve městě docela hodně lidí, nebylo nic moc otevřené. Nakonec se nám podařilo najít jedno hezké místo, jen škoda, že dnešní sangria de cava byla opravdu nedobrá. Těšně před tím, než zavřel snad jediný místní obchod, jsme si nakoupily jídlo a vodu na druhý den a vrátily se na hotel. Ušly jsme za celý den jen 19 km a před námi byl poslední den na stezce.

Snídani jsme si daly na hotelu a před naším posledním dnem na caminu jsme se pořádně najedly, protože jsme mohly vybírat z hotelového bufetu. Na finální úsek naší cesty jsme vyrazily v půl deváté. Po chvilce jsme se z koňské stezky na pár kilometrů  hned za pláží Mitjana oddělily a šly po stezce Sender des Litoral, která vedla po pobřeží. Na Camino de Cavalls jsme se vrátily kousek před Sant Tomás. Z letoviska Sant Tomás jsme šly do Son Bou nikoli po pláži, ale kolem krásných rozkvetlých luk. Pak nás už čekal jen poslední dost kamenný úsek do cíle v Cala en Porter.

V Cala Porter, kde jsme se vyfotily u našeho posledního patníku s číslem 16 – 129 a daly si závěrečnou cavu, resp. pivo, a pak si zavolaly taxíka, který nás kolem páté hodiny odpolední odvezl na letiště. Do Palma de Mallorca jsme přiletěly chvíli před 22. hodinou a čekala nás ještě cesta autobusem na zastávku  passeig Mallorca – Jaume III a pak 15 minut pěšky na Urban Hostel Palma – Albergue Juvenil – Youth Hostel (19 EUR/osoba). Trochu jsem se obávala, aby nás někdo ubytoval, ale naštěstí pán na recepci ještě seděl, takže nám dal klíče od pokoje i lůžkoviny. Tentokrát jsme z důvodu finanční úspory vzaly dvě postele v desetilůžkovém pokoji, což byl tedy nezapomenutelný zážitek. V těch deset hodin večer byli na pokoji jen dva spolunocležníci, ale nakonec dorazili ještě další 4 – samozřejmě každý v jinou noční dobu a nikdo si nedělal žádnou starost s tím, že by se mohl snažit nedělat rachot. Jen co poslední člověk zalehl, už zase někteří vstávali, takže ze spánku jsme neměly s Verčou skoro nic, což po těch posledních 32 km nebylo úplně příjemné.

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.