Marina Hemingway – největší jachetní přístav na Kubě
Sešly jsme z patra dolů na snídani do bytu k nové paní domácí a stále jsme nebyly rozhodnuté, kam dneska půjdeme. Už v ranních hodinách bylo dusno a vedro a do města se nám nechtělo. Domácí nám poradila, abychom si zajely si do Marina Hemingway, že je tam i pláž vhodná na koupání. Ochotně zavolala svému známému, který chtěl za odvoz 20 CUC. Netušily jsme, jak je to daleko a s cenou jsme souhlasily.
Raději hotel Acuario
Do Mariny jsme dojeli za 20 minut, projeli vrátnicí a zastavili u příšerné kamenné pláže. Koupat se tu rozhodně nedalo. Poslední šance se vykoupat, byl místní hotel Acuario. Zajeli jsme se podívat k obrovskému a čistému hotelovému bazénu a s Jankou se rozhodly, že tu zůstaneme. Řidič nás dovedl do nějakého zakouřeného bistra, kde jsme si koupily vstupenky. Za osobu jsme zaplatily 30 CUC a na ruku nám nalepili papírový náramek opravňující ke vstupu do hotelového komplexu. Zdálo se nám to hodně, ale nápoje, svačina a oběd byly započítané v ceně vstupného. Skoro nikdo tu nebyl, jen mladá kyprá prsatice se stařičkým přítelem, před kterým se předváděla v bazénu, zatímco on ji pozoroval z lehátka. My se usadily na lehátkách pod slunečníkem a chodily si pro pití a drinky co hrdlo ráčilo. Jen mě vadilo, že je nalévali do malých plastových kelímků a ne do větších sklenic. Plavaly jsme a užívaly si sluníčka. Hodně nás překvapil oběd v budově hned u bazénu. Musely jsme se zcela obléknout a vešly do obrovské místnosti, kde formou bufetu nabízeli obrovské množství rozmanitých pokrmů, příloh, salátů, sladkostí, nápoje, zmrzlinu a dokonce připravovali maso a ryby na rozpálených kovových plátech. Jídla bylo co hrdlo ráčilo, ale kvalita žádná sláva. Po obědě jsme pokračovaly s popíjením drinků, šly se trochu projít po Marině, největším jachetním přístavu na Kubě, který působí jako malé městečko na kanálech.
Marina Hemingway
Legendární Marina Hemingway byla postavena v roce 1953 a měla být úžasným přímořským komplexem, kde si majitelé zdejších nemovitostí mohli zakotvit své jachty, a kotvištěm pro severní pobřeží. V pozdních 50. letech, ale přišla revoluce a komplex byl znárodněn a přejmenován na Marina Hemingway. Ve skutečnosti ale nemá s Hemingwayem nic společného. Dnes Marina slouží plachetnicím a jachtám připlouvajícím z Floridy a okolních ostrovů. Oficiálně zde fungují kotviště až pro 400 lodí a motorových člunů. Novější údaje odhadují okolo 100. Od roku 2016 prochází přístav celkovou rekonstrukcí, aby odpovídal mezinárodním standardům a splnil očekávání zahraničních návštěvníků a posádek lodí. Kotvení spravuje jachetní Club Nautico Internacional Hemingway de La Habana. Marina je též místem, kde se pořádají závody, rybářské turnaje.
Zítra domů
Náš řidič, který měl přijet okolo šesté, dorazil už o hodinu dříve. Nenechaly jsme ho čekat, ale požádaly jsme ho, jestli bychom se cestou zpět nemohli zastavit v nějakém lepším supermarketu a koupit si dárky domů. Zastavil nám opravdu u většího obchodu, kde po nás chtěli při vstupu odevzdat naše věci. Do toho se nám nechtělo a stejně to tu vypadalo jako u snědeného krámu.
V 6 večer už jsme byly zpět na naší verandě. Dusno nadále pokračovalo a občas se oblohou prohnaly blesky a každou chvilku silně hřmělo. Bohužel už druhý den se dlouho očekávaný déšť nedostavil. Zítra odlétáme domů a pořád nemáme žádné dárky. Janka našla v průvodci, že v Havaně je speciální obchod pouze se suvenýry a bylo dohodnuto. Zítra se jde tam.
Přidat komentář