Olšanské hřbitovy – 1. část

Je neděle a venku 30 stupňů vedro. Jela jsem navštívit kamaráda Petra v jeho novém bytě v 9. patře. Koukám na obrovskou zelenou plochu a ptám se, co to tu máš za park. Jsem sice z Prahy, ale trapně jsem nevěděla, že koukám na Olšanské hřbitovy. Jsem v této části Prahy vlastně poprvé a tak se jdeme na hřbitov podívat. Olšanské hřbitovy jsou rozdělené na dvě části a je mi jasné, že se tu dnes pořádně nachodíme.

Historie

Internet uvádí, že nejznámější a nejrozsáhlejší pražské pohřebiště bylo založeno před více než třemi sty lety z rozhodnutí pražského Starého, Nového a Židovského Města daleko za městskými hradbami na území tehdejší osady Volšany jako morový hřbitov. Podle odhadů zde byly pohřbeny více než dva miliony zemřelých, mezi nimi i řada známých osobností. Počet zdejších mrtvých tedy téměř dvojnásobně převyšuje počet živých obyvatel současné Prahy. Svojí rozlohou 50 hektarů a sto deseti tisíci pohřbívacími místy jsou dnes Olšanské hřbitovy největším pohřebištěm v České republice. Jejich nejstarší částí je okolí kostela zasvěceného ochráncům proti moru, svatým Rochovi, Šebestiánovi a Rozálii. Zde staroměstští konšelé zakoupili 15. ledna 1680 za osm set zlatých zahradu Jakuba Františka Štiky z Paseky. Již dva týdny po uzavření koupě byl pozemek vysvěcen a začalo se na něm pohřbívat. O dva roky později byla dokončena stavba kaple. Všeobecným pohřebištěm pro pražská města na pravém břehu Vltavy se „Volšana“ stala po josefínských hygienických reformách a definitivním zákazu pohřbívání uvnitř městských hradeb v roce 1768. Dnes se dělí na deset hřbitovů zádušních, jeden židovský a dva obecné – nekonfesní. Kromě nich zde můžeme najít šest kolumbárií, dvě rozptylové louky a společná pohřebiště vojáků z různých armád a válek.

II. obecní hřbitov

Nejdříve jsme si šli prohlédnout II. obecní hřbitov. Zde jsou čestná vojenská pohřebiště z 1. světové války, čestný hrob příslušníků 102. benešovského pěšího pluku a hroby popravených ruských a italských legionářů. V ossariu jsou pochovány ostatky 2500 vojáků zemřelých v pražských vojenských nemocnicích. Hroby padlých Pražanů, jejichž ostatky nemohly být převezeny do vlasti. Mezi vojenskými hroby z 2. světové války jsou britské válečné hroby Commonwealthu. Celkem je zde na 264 hrobů vojáků, námořníků a letců. Dále čestné pohřebiště rudoarmějců, pohřebiště krasnoarmějců. Pochováno je zde 429 sovětských vojáků padlých při osvobozování Prahy a obětí Pražského povstání. Pod pomníkem jsou též pozůstatky příslušníků Svobodovy armády, pohřebiště Bulharů, dále pohřebiště pražských barikádníků. Hroby a pomník padlým československým západním letcům ve službách RAF. A také pohřebiště Ruské osvobozenecké armády vlasovců. Překvapující byla pro mě socha Fučíka, jehož hrob je neznámý.

Část pro pravoslavné a řecké katolíky

Nedaleko je pravoslavná část hřbitova vyhrazená pro pravoslavné a řecké katolíky. Součástí hřbitova je také menší Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Právě zde probíhala bohoslužba pro převážně rusky hovořící věřící a malé holčičky až po babičky si zakrývaly hlavy šátkem, několikrát se klaněly a křižovaly, než vstupovaly do kostelíka postaveného v pskovsko-novgorodském stylu 16. st. Je obklopen hroby ruských porevolučních emigrantů, mezi nimi je i hrob českého politika Karla Kramáře, velkého rusofila a jeho ženy Naděždy, která dala kostelík postavit v letech 1924-25 za vydatné podpory agrárního politika Antonína Švehly. Tento chrám je unikátní památkou ruské architektury a malířství.

Židovské hřbitovy a synagoga

Součástí komplexu hřbitovů jsou i novější židovské hřbitovy se synagogou a památníky a symbolické hroby obětí holocaustu. Zde jsou jsou pohřbeny některé významné osobnosti jako F. Kafka, Jiří Orten, Ota Pavel, Arnošt Lustig a řada dalších.