• Menu
  • Menu

Pelhřimák

Rybník u Lipnice nad Sázavou – Pelhřimák

Máme na vybranou, přespat můžeme v rekreačním středisku Petrůvka nebo zkusit něco méně turisticky profláknutého. Jedeme směr Lipnice nad Sázavou, jsou zde cedule Občerstvení U Vodníka a tak tušíme, že by tady mohl být i nějaký rybník. V lese je několik rekreačních chat  a rybníky jsou tu hned tři. Dva menší a jeden více známý „Pelhřimák“.

Občerstvení U Vodníka

Místo je pro nás ideální, není tu moc lidí, mají tady točené pivo i dobrou rybku k večeři. Můžeme zde i přespat. Ležení máme v autě, co více si přát.  Vedoucí Áda,  trochu kulhá, nohu má po zranění zamotanou ortézou, ale obsluha je rychlá. Všude kolem jsou klokani. Vše tady je v zelenobílém a je nad slunce jasné, že Áda je obrovským fandou pražských Bohemians. Usedáme na dřevěné lavici a kocháme se západem slunce nad rybníkem, který má  opět poetický název „V Ďolíčku„ . Dominantou je opět klokan sedící na dřevěném molu. Rybník je plný ryb a za 150 Kč si tady můžete i zachytat. Co chytíš, zase pustíš! Rybník tady je od roku 2006 a majitel si ho sám vybudoval. Druhý, menší rybník je z roku 2011 a jmenuje se „ U klokana“. V nabídce kiosku je točený Rebel 11,  pstruh na kameni, klobása, topinka, utopenec.

V Ďolíčku (4)
rybník V Ďolíčku – občerstvení U Klokana

 

Rybník Pelhřimák

Ráno vstáváme brzy  a jdeme se vykoupat do jenom několik stovek metrů vzdáleného rybníka Pelhřimáku. Chovný rybník patří  rodu Kinských. Kolem jsou jenom lesy, louky a příroda. V celém okolí je 56 rekreačních chat. Vstup do vody je určitě na dvou místech a u některých chatek. My jsme do vody šli u mola, hned na kraji osady. O kus dál je i malá plážička a louka na opalování. Voda byla příjemná, osvěžující a v době naší návštěvy byla čistá. Zázemí u rybníka je čistě přírodní.

Pelhřimák
Pelhřimák

Staří sedláci říkají tomuto rybníku „Pejřímák“. Podle vyprávění tento název vychází z „pejří“, což jsou chomáčky květenství /podobné vatě/ mokřadní rostliny suchopýru. V minulosti byl prý na místě rybníka močál porostlý touto rostlinou. Nyní však suchopýr v oblasti téměř vymizel.    /zdroj internet/.

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *