Výstava Pinturas negras 

Jelikož se mi výstavy v Nové galerii líbí a už jsem tam dlouho nebyla, jdu se podívat na právě probíhající výstavu Pinturas negras, jejíž název se inspiroval poslední sérií obrazů Francisca Goyi. Výstava probíhající do 9.10.2017 se zaměřila na pojetí a významově odlišné vnímání černé barvy. Ukazuje divákovi různé přístupy a odlišnosti malířských pojetí a zpracování tohoto fenoménu.

Kurátorka výstavy Barbora Ropková, vybrala umělce, kteří ve své tvorbě černou barvu běžně používají, ale nejsou na ni vyloženě zaměřeni.

Při vstupu do galerie nejspíš jako první uvidíte velkou černou stěnu, nebo spíše koláž? Silné výjevy, výstřižky, hesla, otázky k zamyšlení… Dílo, které vytvořil Martin Gerboc. Je zde ještě několik menších děl Josefa Bolfa. Ostatní díla jsou pak v dolní části.

Některé malby se mi líbily, ať už mluvím o obsahu, či provedení. Jiná díla jsem spíše tak „okoukla“. Každý máme ale jiný vkus. Zaujaly mě semišové obrazy Martina Krajce, „Kořeny“ Vladimíra Vély a temná a silně emotivní malba Jakuba Špaňhela.

Za pozornost stojí jistě i díla Jiřího Černického nebo Markéty Jáchimové, které představují spíše tvorbu abstraktní či minimalistickou. Jistě se někteří z vás, tak jako já pousmějete nad provokativním dílem Jiřího Davida „Tohle je černá“. Je zde ale ještě několik dalších známých jmen, a to Martin Mainer, Vladimír Skrepl a Karel Štědrý.

Nebyla to taková pecka, jako jiné výstavy, které jsem zde viděla, ale určitě jsem ráda, že jsem přišla. Výstava lehce podpořila můj nynější zmatený pohled na některá díla a cesty umělců, ubírající se kamsi daleko od mého rozumu… 🙂