Pláž v Kolobřehu
Do Kolobřehu přijíždíme odpoledne, ubytování máme v apartmánech Ouma. Má skepse, že to jsou nějaké barevné paneláky je zažehnána ihned po otevření dveří. Nádherný velký nový apartmán. Pecka! Ani se nezdržíme sedáme do auta a za pár minut parkujeme kousek od pláže. Jsou tu hotely a parkoviště je prázdné /až druhý den zjistíme, že nás tyhle 2 hodiny na tomhle parkovišti stály 250 zlotých, ufff… ale to až v dalším článku/. Všude je hodně mokro, asi tady prolítla nějaká dešťová průtrž.
Park Stefana Zeromskiego
Přes parčík /Park Stefana Zeromskiego/se napojujeme na cyklostezku a my jdeme podél moře. Na stezce je celkem živo, chodci, cyklisté, pejsi. Část je oplocená a asi po 1 km je první možný vstup na pláž. Balt duní a my jdeme po písečné dlouhé pláži.
Pláž
Pláž se táhne na obě strany, je zde hodně vlnolamů. Doctor u moře nikdy nebyl a tak čekáme na jeho první reakci. Vodu miluje a tak dáváme povel, že může. Voda je ledová, ale nevadí. Spláchne ho první vlna a srazí na bok. Chvíli oblizuje slanou vodu, ale za chvíli už zkouší plavat. No, myslím, že my můžeme jen závidět, ale je to opravdu ledový. Aspoň sundáváme boty a noříme chodidla do vody. Užíváme si to tady moc všichni. Pomalu zapadá slunce a paprsky olizují vodní hladinu a my pospícháme na ubytování, hraje se MS v hokeji.
Pláž je dlouhá a tak máme pocit, že jsme tu téměř samy. Vstupy k moři jsou očíslované, nemají vlastní názvy. Některé úseky pláže jsou pro všechny, jiné nemají povolen vstup pro psy, další jsou jako psí pláže, je možné si vybrat.
Ráno vstáváme brzy a vracíme se. Teď to má úplně jinou atmosféru. Mlžný opar prosvícený chvílemi sluncem dělá nad hladinou bílé oblouky. Z mlhy vystupují postavy, siluety psů a jejich páníčků, dřevěné vlnolamy. Je to opravdu krása. Po více jak hodině se vracíme na snídani do apartmánu.
Přidat komentář