Na sněžnicích do Pyrenejí
Po nekonečném hledání, důkladném zkoušení, ještě nekonečnějším hledání přijatelné ceny a jedné reklamaci mi konečně došly moje nový pohorky. S čímž se nedalo dělat nic jinýho než naplánovat další výlet a vyzkoušet je. Podle původního plánu mě přítel nechává před 9 u přehrady pantá de Sallente, kde zároveň končí silnice (a pokud sem zavítáte přes léto, možná vás bude zajímat i fungující lanovka, která vás převeze přes 400 m stoupání).
Tuhle zimu hodně sněžilo a už parkoviště je docela zapadaný, tak dávám návleky už dole. Na sněžnice to ješt moc není, stoupání je tu poměrně prudký a jde se cik cak v serpentinkách, se sněžnicema bych se zbytečně klouzala…. navíc du si testovat boty, ne sněžnice 🙂 Naštěstí je tu trochu vidět stopa, co někdo vyšlápl minulý týden, tak du po ní a ze začátku se ani moc nebořim. Stoupá se tu docela krutě už od parkoviště, vlastně nejprudší část překonáte během prvních asi 300 výškových metrů a cca 45 min-hodinky dupání. Jdu docela do klidu, pauzy využívám na focení a až překvapivě rychle nabírám výšku (…že by to kolo fakt zabíralo na fyzičku??). S výškou podstatně přibývá i sněhová pokrývka. Občas docela zapadnu, tak přitahuju návleky, ať mi do nich ještě nenapadá vrchem 🙂 Současně se lepší i výhledy- dneska mám kliku je nádherný den a sluníčko pěkně hřeje, celý víkend sněžilo, je asi 30 cm novýho prašanu- občas lituju, že nejsem na lyžích…. Asi po 40 min. cesty se stoupání zmírňuje, čas nasadit sněžnice ( to docela bodlo) a za jejich pomoci v pohodě dojít na rozcestí.
Traverz k jezerům Estny Tort a Cubieso
Tady musim trochu poupravit plány, původně jsem chtěla odbočit doleva a začít traverzovat k jezerům Estny Tort a Cubieso a pak vydupat do sedla Collada de Dellui- tuhle cestu můžu vřele doporučit na léto (nebo jakoukoliv jinou část roku, kdy tu je míň než 2- 3m sněhu 🙂 ), vede soustavou tunílků a poskytuje krásné výhledy na okolní hory, přičemž převýšení je minimální (a pokud vezmete lanovku, tak prakticky žádné). Bohužel tam kde jsem si pamatovala první tunel (hned u rozcestí) je jen hora sněhu 🙁 ta se dá ještě obejít, tak zkouším vlízt do drhýho tunýlku (jen tak tak), ale jeho druhý konec je totálně zasypaný- chvilku sice kutám cepínem (kdyby náhodou), ale cca po 20 sekundách mě to přestává bavit a otáčim s nepořízenou. Dávám pauzu a vymýšlim plán B- pokračovat rovně nahoru do jiného sedla Collada d´Entremonts (2696m).
Zpočátku se stoupá dobře, nic prudkýho, ale brzy docházím ke konci údolí, který je navíc vysypaný lavinkou (aspon to tak vypadadolo…), nevim kudy přesně de cesta, ale usuzuju, že by mělo být bezpečnější vystoupat svahem ze kterýho se sníh už utrh, než tím, kde je ho plno….no když traverzuju se sněžicema po malé vrstvičce sněhu na umrzlém firnu a koukám, že se to neutrhlo všechno, tak začínám i já pochybovat o svém psychickém zdraví, nadávám si do různých méně inteligentních bytostí a rozhoduju se, že si budu muset načíst něco víc o lavinách.
Poměrně brzo už nejde traverzovat, neboť vrstvička sněhu mizí a zůstává jen firn, joo doma sou mi mačky taky na hodně 🙁 musim začít dupat kolmo svahem, aby se mi dobře chytly zouby sněžnic. Tak tohle byla teprve rozcvička!! Necítim lejtka a nemůžu odpočinout, furt a furt nahoru a kopec mi přijde stále delší… Naštěstí nakonec po nekonečných několika minutách docházim k místu, kde se můžu opřít o “kousek” utrženého sněhu a konečně odpočinout…. Zároveň zjištuju, že sem se trochu sekla ve velikosti “lavinky” a můj “kousek” utrženého sněhu má asi 1,6 m (vyškrábat se odtud byla taky sranda 🙂 ).
Cíl Collada d´Entremonts
Ještě kousek výš a svah se zase trochu narovnává, bohužel jen na chvilku a brzo začínám další dupání cik cak nahoru. Zase lapám po dechu a odpočívám, když se kouknu dolu, tak mi to zase tak prudký nepřijde. Pak docházim na takovou planinku, stáčim se doleva a rychle ji přebíhám, čímž se dostávám pod svůj dnešní cíl- Collada d´Entremonts. Uff, poslední stoupání výletu- kochám se okolim a nedotčenou sněhovou pokrývkou!! A hele na planince dokonce zahlídnu další dva lidi na skialpech. Bohužel není času nazbyt, začínají mě dohánět mraky, tak se snažim jít co nejrychleji. Trochu se bořim a lapám po dechu, ale chci si užít výhledy!!…Bohužel sedlo se mi rychle a jistě balí do bílé mlhy a brzo tenhle boj prohrávám. Po asi půlhodince sem nahoře. Na druhý straně naštěstí není tolik mraků, tak vidim aspoň protější kopec.
Svačim a odpočívám, ale vítr je silný, nestíhám ani dojíst sendvič a je mi kosa, kašlu na jídlo a fotim.. jauauau necítim prsty 🙁 tak balim a mastim dolů. To už nám mráčky slušně zhoustly, nic nevidim, jen mlhu… Seběhnu dolů na planinku- bílo, bílo, bílo- úplně všude. Hledám svoje stopy a vracim se po nich, vidim, tak 1-2m před sebe. Na konci planinky, kousek před začátkem klesání se zase prohání vítr- potvora, zasypal mi stopu a nevim moc kudy.
Plán B
Na řadě je plán B- kudy to pustí,…tak se snažim jít dolů a kousek doprava, ve směru odkud (doufám, že) sem přišla. Docela mazec v létě se obyč dá něčeho chytnout (šutr, potok, značka…), ale teď nic, jen “bílá tma”. Člověk rychle ztratí pojem o tom, kde je, já mám ale kliku, pač po párset metrech znova potkávám svou stopu. Teď už je to pohoda, dolů to de super rychle! Občas sice spadnu, jednou mi to ujelo po firnu pod sněhem a musela sem si zopakovat brždění cepínem, mám bundu plnou sněhu,kterej sakra studí, brrrr!! Zachvilk sem nad lavinkou, ale laviniště se tentokrát rozhoduju oběhnout zleva jedním žlábkem, jen teda přemýšlim, jaká je pravděpodobnost, že by ten žlábek vysypal i semnou?? Naštěstí se nic nestalo a sem zpátky na rozcestí, už sem i pod mrakama a viditelnost je dobrá, ani vítr nefouká a je mi fajn, ted konečně pořádně svačim 🙂 Odsud je to k přehradě co by kamenem dohodil. Cestou ještě zastavuju a sundávám sněžnice, to mě zrovna míjí ti dva sympaťáci na skialpech, trochu kecáme a pak se znovu potkáváme dole u přehrady (jeden toho měl chudák plný kecky, tak jel trochu pomalu). Což je fakt klika, protože můj odvoz má přijet až v 19hod a nejsou ani 15 hod L, tak mezi řečí vyzvídám, jestli náhodou nejedou směrem na Tremp- a zkuste hádat…jasně, že jo 🙂
Přidat komentář