• Menu
  • Menu

Dominikánská republika 11 – Jurský park

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Severní a Střední Amerika » Dominikánská republika » Dominikánská republika 11 – Jurský park

Vodopád Salto de Jimenoa

Ráno vstáváme, snídáme jahodový džus a podle plánu berem první guagua směr Jarabacoa. Řidič si nás samozřejmě moc dobře pamatuje ze včerejška a ví, že chcem k vodopádu Salto de Jimenoa. Takže klasika, batohy na střechu, my na korbu a místňáci dovnitř. Cestou se “autobus“ docela plní a evidentně všechny hrozně baví naše pokusy fotit krajinu za jízdy mezi míhajícími se stromy, sloupy, atd.. Tentokrát nám cesta přijde výrazně kratší a reálně stavíme cca za hodinku u odbočky k vodopádům. Platíme a loučíme se, teda všichni nám nadšeně mávají, tak máváme zpátky. Možná to netušíte, ale velmi pravděpodobně ste tento vodopád v jeho mohutnější podobě, viděli skoro všichni, možná i několikrát, točila se tu totiž úvodní scéna Jurského Parku, kde ohromná masa vody padá z díry ve skále asi 60m dolů (výšku z filmu nepoznáte, ale vyčtete ji v Lonely Planet) do průzračného jezírka.

cesta k vodopádu Salto de Jimenoa

Záhy zjišťujeme, že vstup k vodopádu je zpoplatněn 100RD pro cizince a 50 pro místní.  Naštěstí nám paní ochotně “uschovává“ batohy u ní v boudičce (=není problém hodit si je do kouta). Což se hodí, pač k vodopádu se jde sice po dobrý pěšině, ale docela z kopce (zpátky samozřejmě stoupáním). Ještě nás radši informuje, že  co se v horách postavila přehrada, tak vodopád výrazně ztratil na síle, asi už bylo pár zklamaných turistů.

Salto de Jimenoa

Hurá na vodopád Salto de Jimenoa

Takže zaplaceno + plavky, ručníky a sváču máme a  huráá na vodopád! Kousek za vstupem, těsně něž se začne klesat je vyhlídka= nedůvěryhodná konstrukce ztlučená ze dřeva a vlněných plechů.  Směju se co máme pozorovat-“stromy a ptáky??? Haha, přišly sme na vodopád“ a Sába se směje mě a ukazuje do dálky na vodopád a říká, že stromy a ptáky můžu taky zkoušet pozorovat, ale že tahle vyhlídka tu bude kvůli tamtomu vodopádu. Haha, 1:0 pro Sábu, radši rychle fotim a mažu po pěšině dolů směr vodopád. K prvním kaskádkám je to tak 20-25 minut ťapání.

Salto de Jimenoa

Tam máme první zásek, protože červený skalky zasazený v bujné vegetaci s různýma tůňkama nás uchvacujou. Jako vždy vyhlašuju dlouho fotopauzu. Teprve potom nabíráme směr vodopád, který je ještě o pár set metrů dál. Vytéká z díry ve skále, ale to bohužel ze spodu moc nepoznáte. A co se týče mohutnosti, pani měla naprostou pravdu, vody poskromnu. Ale hned pod vodopádem nás okamžitě zaujme průzračný vodopád .a k průzračnosti úměrně studený jezírko lákající ke koupání. I přes postupující den sme stále ve stínu, ale koupačce neodoláme, proplavávat podél skal a za vodopád je zábava vždycky. Ale na koupačku i s opalovačkou se vracíme k předchozím kaskádám, tam je to na druhou stranu zase víc prolejzací než plavací, každopádně krajina je úžasná všude. Bohužel pomalu je čas opustit místní panenskou přírodu a vydat se směr Santo Domingo…..trochu sme se bály stoupání, ale překonáváme ho překvapivě dobře. V boudičce si bereme batohy (pani totiž zmizela neznámo kam) a až na silnici přemýšlíme jak do Jarabacoa.

Salto de Jimenoa

Na motorce do Santa Dominga

Hmm, tuhle část sme trochu nedomyslely. Je to 7 km a  guagua prý jede asi za 1,5 hodiny. Vzhledem k “provozu“ to není ani na stopa, občas projede nějaká motorka..no na 3 lidi s báglama trochu nic moc. Chvilku spekulujem…když tu se místňáci osmělí, že by nás hodili na motorkách. Teď pro změnu trochu spekulujem my, bojíme se ceny, sme 3 a s batohama, ale říkají si o 200 RD/motorka. Jedou 2 motorky, tedy 400 dohromady. Jízda to byla vskutku dobrodružná! Maminka musela jet s batohem na zádech, nejdřív z toho měla trochu obavy, ale zvládla to bravurně,  no a my se taky poskládali – Sábi batoh jel na nádrži, Sába za típkem a já za Sábou s batohem na zádech. Haha, myslim, že tohle znovu jen tak nezažijem. Na autobusák přijíždíme kol 14hod a zjištujem, že přímý autobus společnosti Caribe Tours do Santo Dominga jede ve 14:30, super timing :-). Dáváme klukům 500RD, tímhle nás totiž docela zachránili!, loučíme se a rychle sháníme něco k rádoby obědu. Nakonec taktak na čas nasedáme do překlimatizováného autobusu a cca za 4hodinky se ocitáme v mraveništi zvaném Santo Domingo.

cestopis následující

cestopis předcházející

Ifca
Ifca

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *