Přes římské lomy a pláže k majáku
Vstáváme celkem brzy, snídaně je o půl osmé. V našem kempu, kousek od našeho ubytování, je vybudováno kuchyňské a jídelní zázemí, stoly a lavice. Kuchařský stan stojí hned vedle, tady vládne vařečkou naše Lucka. Neseme si každý své nádobí i hrnky. Snídáme společně, je to takové táborové ráno. Tady budeme každý den snídat a večeřet, všichni turisté i cyklisté.
Odjezd od recepce je v 8.30, tak to si musíme pospíšit.
A takový je dnes plán
SANTA TERESA DI GALLURA : Výlet, kolem žulových útvarů různých tvarů až k majáku s úžasnými výhledy, koupání na plážích. Možnost návštěvy archeologického naleziště LU BRANDALI s pozůstatky nuragů. Prohlídka městečka a obranné věže LONGOSARDO postavené Španěly v 16. století, výhledy na Korsiku s přístavem BONIFACIO a nejkrásnější městská pláž Sardinie RENA BIANCA. (6 hod, ↑ 350 m, ↓ 350 m).
Archeologické naleziště Lu Brandali
Karel, řidič autobusu, nás vyklopí společně s cyklisty, u supermarketu V Santa Teresa Gallure. Odtud dojdeme až ke vstupu do parku, kde se nachází významný archeologický komplex ze starověké nuragické civilizace (z období cca 14. až 10. století př. n. l.).
Vstupenky zakoupíme v muzeu. Projdeme se parkem, prohlédneme si vesničku i hrobky. Část party jde i na expozice a prohlídku zajímavých exponátů uvnitř. Za použití 3D brýlí můžete procházet vesnicí z doby jejího největšího rozkvětu a vidět ji jak vypadá před 3000 lety. My ostatní zůstáváme v areálu pod stromy. Začíná byt vedro a tady je fajn.
Nuragy – obří kamenné stavby bez použití pojiva.
Římské lomy /Cave Romane/
Po necelé hodině odcházíme a pokračujeme směrem k mysu CAPO TESTA. Jdeme zvlněnou krajinou, s úžasnou vyhlídkou na moře. Dojdeme k plážím, které jsou po obou stranách úžiny. Láká nás skočit do průzračného moře, ale před námi je ještě dlouhá cesta a tak pokračujeme až do míst kamenného království, bývalých žulových dolů.
Římské lomy v Santa Teresa Gallura patří mezi významné archeologické lokality pod širým nebem. Římané tady v období od 1.stol. př.n.l. do 4. století n.l. těžili vysoce kvalitní světle šedou a růžovou žulu. Kámen se používal na stavby monumentálních budov v Římě i na kolosální sloupy slavného Pantheonu. Procházet kamennými lomy je fascinující. Na některých skaliskách jsou patrné pravidelné řezy a odlomky po starověkých nástrojích.
Těžba zde probíhala až do středověku. Roku 1162 byly odtud vytěžené a opracované sloupy přepraveny neznámým neznámým způsobem na stavbu katedrály a baptisteria na náměstí Piazza dei Miracoli v Pise.
Valle della Luna – hippies už tu nejsou
Vedro se opírá do skal a kamenů a nedělá mi to úplně dobře. Konečně je vidět pod námi první pláž Cala di l’Ea a tak po malém odpočinku a dodání minerálů pokračuji společně s dalšími dále k vodě. Jsme v charismatickém měsíčním údolí, kde od 60. let žily komunity hippies. V roce 2023 Italské úřady a policie nařídily kompletní vyklizení komunity hippies. Důvodem bylo znečišťování a hromadění odpadů v chráněné přírodní oblasti. Zmizel i populární barevný totem.
Pláž Cala di l’Ea
Kousek od pláže je několik skupin, kteří možná patří k hippies. Pod několika obřími kameny je vidět, i provizorní bydlení. Nabízí se tady i hulení.
Místo je pomyslným výchozím bodem po útesech k majáku Faro Marittimo di Capo Testa. Část party pokračuje dále směrem k majáku, kde máme v určitý čas sraz. Cestou by měly být další pláže. My zůstáváme hned u první pláže Cala di l’Ea. Písečná pláž je v nádherné malé zátoce, obklopená žulovými skalisky. Noříme se do vody. Průzračná voda a její blahodárnost nechá rychle zapomenout útlumu i únavě, ach. Musíme ale pokračovat dále.
K majáku Faro di Capo Testa
Procházíme úchvatnou divokou krajinou, která se dá těžko popsat. Kamenná krajina Capo Testa s obrovskými žulovými balvany opracovanými větrem a mořem. Maják, vzdálený vzdušnou čarou 1 km od pláže, tam někde před námi, není tak úplně jednoduché se k němu, ale rychle přiblížit.
Monumenty kamenných velikánů padajících do moře, stezky, které chvílemi ztrácejí svůj směr i pokračování. Je to labyrint. Nahoře na skále jsme objevili 2 naše kolegyňky, které se trochu ztratily a byly moc rády, že nás vidí. Je nás parta 6 lidí a tak jdeme tak nějak pospolu. Hledáme nejlepší směr i přechod přes skaliska. Dává nám to docela zabrat.
Jsme u další malé a divoké kamenné pláže. Čas není, ale jsme úplně splavení a tak rychlá malá koupel. Hippík, který sedí pod balvanem, asi nechápe. Shazujeme oblečení a šup do vody, AAACH.
K majáku to daleko není, ale ještě nám to chvíli potrvá. Poslední plážičku pod majákem s lítostí vynecháváme. Partička před námi už maják opustila a tak nám píší, že už nám drží místo v prvním občerstvení pod majákem.
Maják Faro di Capo Testa
Poslední výstup k majáku, který stojí na samém cípu skalnatého poloostrova Capo Testa , nám dá trochu zabrat. Vedro !
Maják je významným navigačním bodem pro plavbu v průlivu od roku 1845. Vedle současného majáku stojí také staré majákové objekty, které jsou zajímavou součástí místa. Maják Faro di Capo Testa – dvoupodlažní budova s bílou věží, vysoká cca 23 metrů.
Vyhlídka
Odtud je možné pozorovat Bocche di Bonifacio – Bonifáckou úžinu, odtud je také velmi dobrá viditelnost na Korsiku, která leží jen několik desítek kilometrů na sever
Prolédneme okolí majáku, vyhlídku a pak už a natěšení pospícháme do občerstvovací stanice.
Občerstvení Blue bar
Tady ve stínu, malinko profukuje i mořský vánek a k tomu studenou limonádu, ochucenou sardinskými citrony. Báječné!
Po příjemném osvěžení pokračujeme dále po trase. Chvíli jdeme po asfaltové cestě. Ale pak se znovu houštinami po cestičce prodereme na krásnou pobřežní stezku.
Dojdeme až k malebným plážím, vybereme jednu z menších, kde se se slastí noříme do průzračné vody. Dá se tady i šnorchlovat a pozorovat podmořský svět.
Čas se naplnil, pokračujeme po velké pláži Spiaggia Zia Culumba (známá také jako Spiaggia di Tibula nebo Spiaggia dei Graniti) až na hlavní cestu. Nejdeme jednu ze zastávek busu nad pláží, který jede do Santa Teresy Gallura.
Přijíždí malý bus, nás je asi 8 a spolu s místními je nás celkem dost. Nasedáme do busu, na další zastávce čeká zbytek naší skupiny. Řidič je nechce vzít, že až za hodinu. Nakonec to Ajka s řidičem ukecá. Bus je plný a my záhy zjistíme, proč řidič nechtěl vzít tu druhou skupinu. Chvílemi jedeme do kopce a bus škytá a plouží se jako pár minut před smrtí. UF, vyjeli jsme! Od zastávky to máme k supermarketu ještě tak 2 kilometry.
Bus
Od majáku je možné jet místním busem do Santa Teresy Gallura /je třeba ale přečíst aktuální jízdní řád, bus nejezdí tak často a autobusy jsou sezónní./ Cestou je několik zastávek, kde je možné přistoupit. Plánovanou prohlídku města Santa Teresy Gallura už nestíháme. Nakoupíme v supermarketu a za chvíli už frčíme do kempu.
Pár kilometrů z okruhu v nohách teda máme, výlet to byl ale moc krásný. Pevné boty, pokrývka hlavy, dost tekutin i sváča a opalovací krém, nutné!
Máme fofr, v kempu se dát trochu do kupy a v 19 je večeře. Lucčino menu, luxusní cibulačka, gnocchi se špenátem a kuřetem, k tomu salát. Mńam.
Alpiňácký večírek s ochutnávkou
Po 20 hodině pro nás Ajka připravila ochutnávku několika sardinských delikates včetně skvělého červeného a bílého vína. Výběr lahůdek nemůžete pokazit, tady je všechno moc dobré.
Červené víno Cannonau di Sardegna
Skvělý výběr, Cannonau di Sardegna, robustní, plné víno s vysokým obsahem antioxidantů a jak místní tvrdí, že je receptem na dlouhověkost, tak jsme si ho preventivně užívali každý večer. To se musí!
Bílé víno Vermentino di Gallura
Vermentino di Gallura, je jediné sardinské víno s nejvyšším označením DOCG. Kdo, preferuje bílé, je svěží, minerální, s jemným tónem citrusů a mandlí.
Tradiční chléb se jmenuje Pane Carasau. Jsou to opravdu tenoučké , křupavé a křehké placky. Říká se jim carta da musica / hudební papír/. Jeho výhodou je, že velmi dlouho vydrží, pastevci si jej brali na pastvy. Variantou je např. Pane Guttiau, pokapaný olivovým olejem , posypaný mořskou solí a zapečený.
Pecorino Sardo – sýr, symbol ostrova Sardinie. Ideální k vínu. Ovčí sýr, můžete vibrat ze dvou variant Dolce – mladý, měkký, jemný a sladší nebo Maturo /vyzrálý pikantní a slaný/. Klobásky pak jen doplní všechny ty chutě.
U vína si povídáme do pozdních hodin.
Přidat komentář