Pohoří Monte Albo s Alpinou
Instrukce večer před cestou od naší Ajky, velitelky pohodové turistiky …odjíždíme v 8:30 od recepce, buďte tam prosím 8:25! Cesta bude dlouhá cca 2 hodiny, jedeme na jih do vnitrozemí. Asi poslední možnost nákupu v supermarketu pokud chcete něco domů nebo popř. vínko na večer. Pokud nám bude počasí přát, 12 km 400m nahoru, prvni 3 km na vrchol Punta Cupeti 1026 m n.m. pak dlouhý sestup 950m! Dostatek jídla, pití, boty vhodné do skalnatého terénu, hůlky, raději pláštěnku/bundu, pokrývka hlavy, bílá skála bude nahřátá. Alternativa, pokud by se blížila bouřka – zkrácení trasy z busu pouze na vrchol a zpět 6km 400m nahoru a zpět do Přesun busem na pobřeží do městečka La Caletta, prohlídka města, pobyt na pláži !!! Plavky s sebou !!!! Kdo bude chtít, může zůstat v buse (jen pokud budeme muset jít alternativní cestu – pokud půjdeme celou túru, koupání nebude!!!) Pak vyzvednutí a zase busem cca 2 hodiny zpět, večeře 19:30 Hezky večer a těším se zítra, Vaše AndY.
Z důvodu nestabilního počasí /déšť a bouřky/ byl tento náš výlet nakonec o den posunutý. A tím pádem je to také náš poslední výlet na Sardinii. Trochu se rozhoduji, zda tento „horský„ výlet absolvovat nebo ještě užít úžasné sardské pláže a moře. Nakonec tedy, ano!
Punta Cupeti
Punta Cupeti, leží v masivu Monte Albo /Bílá hora/ ve vnitrozemí středo-východní Sardinie.V busu je dobrá nálada, autobus nás vyveze o něco výše a tak, nám ušetří trochu stoupání vzhůru a naženeme čas našeho výletu. 1. část jdeme po silnici se serpentinami, kolem nás burácejí motorky, a řidiči v sedlech, si to užívají. Výhledy do kraje jsou cestou parádní.
Pohoří Monte Albo – bílý vápencový hřeben s drsným povrchem a nádhernými výhledy do kraje, tak trochu připomíná Dolomity – proto “Sardinské Dolomity”.
Vystoupáme postupně až na vrchol Punta Cupeti (1 029 m n. m.). Značení se místy ztrácí v haldách kamení a sutě. Místy překračujeme ostré kameny i kloužeme po vápencové suti. Pohorky se hodí. Část cesty vede po obvodu skály s dřevěným zábradlím. Asi to není túra pro ty, co mají závratě. Orientačním bodem jsou kamenní mužíci.
Je nutné mít pořádnou zásobu vody, občerstvení tady nehledejte.
Z vrcholu Punta Cupeti je kruhový výhled na tyrkysové pobřeží, na celé město Siniscola, ostrov Travolara a divoké vnitrozemí Barbagie.. Jen musíme poslouchat týpka, co tu na vrcholu navazuje kontakt s mimozemšťany, podaří se mu spojit s někým z Ekvádoru nebo tak něco. Jsme pro něho vzduch, se svými sluchátky a pípáním rádiových vln si žije svůj sen.
Punta Su Pizzu (1 018 m)
Pokračujeme na další vrchol Punta Su Pizzu, který je téměř vedle. Ha, ha! Na vrcholu u železného kříže je opět parádní vyhlídkové místo. Sluníčko tady připaluje, dáme si sváču a kocháme se.
S’Iscala e Su Tassu
Když se nabažíme výhledů začínáme klesat strmým, uměle vytvořeným kamenným kaňonem, dolů. Míříme k obřím, terasovitě odřezaným skalním stěnám.
Cava di Marmo / Cava di Calcare
Procházíme opuštěným lomem na těžbu mramoru a vápence, který byl před lety uzavřen z ekologických důvodů. Příroda tady ukauje svou sílu a stromy a zeleň tady hledají svůj nový život. V lomu se desítky let těžil vysoce kvalitní, čistě bílý vápencový masiv Monte Albo, ze kterého se vyráběl prvotřídní stavební materiál, vápno a sardský mramor.
Fonte Su Ulidone Susu
Pokračujeme kamennou krajinou, místy se solitérními a pokroucenými stromy, dojdeme až k lesnímu pramenu. Stín ze vzrostlých červených tisů a osvěžení je příjemnou zastávkou před dalším sestupováním dolů. Sraz u autobusu už se blíží a my máme před sebou ještě docela náročný prudký sešup dolů.
Kostelík Chiesa di Sant’Anna
Odbočku ke kostelíku Chiesa di Sant’Anna nemůžeme vynechat. Něco se tady děje! Je tu dost živo. Jsou tu veselí a milí lidé z blízké vesnice a zvou nás na ochutnávku vína. To nemůžeme odmítnout a tak, aby jsme neurazili, dáme si každý pohárek zajímavého místního vína Cannonau.
Vše se tady, u kostelíku, schyluje ke tradičnímu svátku – Slavnost svaté Lucie /cFesta di Santa Lucia. Slavnosti začínají už zítra. Jedná se náboženskou i světskou slavnost mše, slavnostní procesí v tradičních krojích doprovázené sardinskými zpěvy (tenores) a večerní oslavy. Na slavnost se peče tradiční chléb a připravuje se pohoštění pro poutníky. Podává se káva, tradiční sardinské sladkosti, víno a slavná pecora in cappotto (tradičně vařené ovčí maso s brambory s cibulí.
Rádi by jsme v této milé společnosti poseděli, ale musíme pokračovat sále. Dolů už to daleko není, ale nepříjemným prudkým klesání už začínají trpět kolena, nohy i záda.
Naše cesta končí, na pomezí území obcí Lodè a Siniscola. Tady čeká bus a my už se těšíme na odpočinek. Pohodová turistika nade vše! Máme dost, ale výlet to byl moc pěkný!
Cesta nám trvala, s opravdu krátkými přestávkami, 5 hodin.
Naše pohodová turistika s Alpinou, končí
Večer, po dobré večeři a sklence sardinského vína, rychle zabalit. Ráno stíháme ještě koupání při východu slunce, ach. Bus už čeká a veze nás do přístavu do přístavu v Olbii. Na palubě poleháváme na lehátkách, někteří dají i bazén. Sardinie se s námi loučí slunkem. Tak zase někdy!
Za 8 hodin jsme v Livornu a pak nás čeká ještě dlouhá cesta do Brna. Autem pak pokračujeme do Prahy. Cestou si dáme pořádnou baštu v motorestu. Vedou knedlíky, nojo jsme v ČR.
.
.
Přidat komentář