Šternberský palác

Výstava v NG Praha

Od pátku 11. prosince je ve Šternberském paláci k vidění nová výstava Staří mistři II, která navazuje na výstavu Staří mistři. Ta je dlouhodobě k vidění v jen pár kroků vzdáleném Schwarzenberském paláci. Výstavy jsou zpracované odlišnými styly, přesto se vzájemně doplňují a lidé tak mohou na díla umělců nahlédnout v různých kontextech.

Výstava Staří mistři II

Novou stálou výstavu otevřela Národní galerie (NG) ve Šternberském paláci, tedy v místech, kde v letech 1811–1871 sídlila Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně Národní galerie. Samotná výstava vznikla tak trochu náhodou. Šternberský palác se měl opravovat, z jeho rekonstrukce ale nakonec sešlo, a tak se NG rozhodla prostor využít a představit veřejnosti další část bohaté sbírky, která se ukrývá v jejích depozitářích.

Dohromady s výstavou ve Schwarzenberském paláci mohou návštěvníci shlédnout přes 600 mistrovských děl od antiky až po klasicismus. Dvě budovy umožnily představit díla v odlišných souvislostech. Žádná další evropská sbírka starého umění neposkytuje ve dvou sousedních budovách tak odlišně pojaté expozice, které spolu ale zároveň dokonale korespondují,“ říká Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění.

Zpracování výstavy odkazuje na podobu paláce v době, kdy tu sídlila Společnosti vlasteneckých přátel umění a pracuje také s odkazem na tehdejší společenský vkus. „V 18. století byly v Čechách velmi populární malby Staroněmecké školy. Veřejný vkus ale v té době také velmi ovlivňovali soukromí sběratelé,“ vysvětlila na úvod kurátorka výstavy Olga Kotková.

K vidění jsou sbírky arcivévody d’Este i italští primitivové. Tehdejší vkus ale také v nevelké míře ovlivňovali sběratelé, kteří na daném území žili. Jedním z nich byl na našem území i František Ferdinand d’Este, jehož sbírku starých mistrů lze na výstavě také spatřit. „František Ferdinand d’Este je především známý jako vášnivý lovec, on byl ale také vášnivým sběratelem umění a právě jeho sbírku, mohou návštěvníci mimo jiné na výstavě shlédnout,“ doplňuje kurátorka.

Kromě sbírek rakouského arcivévody se mohou návštěvníci těšit asi na největší lákadlo této výstavy, což je pašijový oltář s Ukřižováním od Hanse Raphona. Je to jediný zachovalý retábl, tedy oltářový nástavec, v tuzemských veřejných sbírkách.

Dále je pak k vidění rozsáhlý soubor italské malby 14. a 15. století a to včetně tzv. italských primitivů, tedy umělců, kteří se při své tvorbě inspirovali lidovým uměním a jejich tvorba může místy působit až dětsky. K vidění jsou i soubory nizozemského, vlámského a holandského malířství z období 15.–18. století a to především z oblastí Antverp, Amsterodamu, Utrechtu a Leydenu. V těchto městech působila celá řada vynikajících umělců, např. Peter Paul Rubens, Anthony van Dyck či Gerard ter Borch.

Výstavní síně NG mohou být za současné epidemiologické situace otevřeny pouze z 25 % své kapacity. Galerie proto připravila i možnost projít si výstavu virtuálně. Prohlídku je možné shlédnout na internetových stránkách NG.

Šternberský palác uchovává od roku 1947 mistrovská díla Národní galerie Praha, jejíž předchůdkyně Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění zde sídlila již v 19. století. Stavebníkem paláce byl říšský hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka (1643⁠–⁠1708), který jako potomek jednoho z nejstarších šlechtických rodů patřil k nejmocnějším českým aristokratům. Roku 1690 koupil pozemek v sousedství pražského Arcibiskupského paláce. Na topograficky složité, k Jelenímu příkopu se prudce svažující parcele stál starší dům středověkého původu. Nový vlastník ihned začal s plánováním stavby rozlehlé rezidence, která se uskutečnila v letech 1699⁠–⁠1708 a jež se připisuje Giovannimu Battistovi Alliprandimu. V roce 1708, kdy stavebník zemřel, byla budova hotová jen částečně.

Palác byl do roku 1811 jako fideikomis v rodinném vlastnictví a sídlila v něm tehdy Společnost vlasteneckých přátel umění, která budovu prodala roku 1871. Několik let pak palác sloužil jako ústav pro duševně choré a od první světové války patřil armádě. Po druhé světové válce se stal sídlem nově konstituované Národní galerie.

Šternberský palác dnes představuje i přes jen fragmentárně dochovanou původní výzdobu prvořadý skvost architektury vrcholného baroka v Praze. Ve stavbě a jejím vybavení se setkávají vlivy z různých směrů, a vytvářejí tak ideální prostor pro umělecká díla rozmanitých stylů a dob.

Text: www.ngpraque.cz

Epidemiologická situace

Aktuálně : Výstava Rembrandt: Portrét člověka zůstává otevřena za zpřísněných hygienických opatření. Vstupenky lze zakoupit pouze online. Ostatní expozice a výstavy NGP jsou od pátku 18.12. uzavřeny.

Bližší informace sledujte na stránkách NG Praha.