• Menu
  • Menu

400. výročí bitvy na Bílé hoře

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Praha - hlavní město » 400. výročí bitvy na Bílé hoře

31. října L.P. 1619 vítali Pražané u letohrádku Hvězda na Bílé hoře mladý královský pár, a to s velkou oslavou. Fridrich Falcký byl 4. Listopadu téhož roku slavnostně korunován v Katedrále sv. Víta na českého krále. Jeho nepřátelé ho posměšně nazývali „ zimním králem“ s tím, že vydrží panovat jen do jara,

1620. Cesta na Horu – výstava v Národním muzeu

6. 11. 2020 – 30. 6. 2021. Navštívili jsme zajímavou a výpravnou výstavu k 400. výročí bitvy na Bílé hoře.

Národní muzeum v letošním roce připravilo ke 400. výročí bitvy na Bílé hoře výstavu, která se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea. Téma Bílé hory zpracovává ve dvou rovinách – pohledem na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618–1621 v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války, a pohledem na tzv. druhý život Bílé hory, který se vytváří brzy po samotných událostech, zejména mezi českým nekatolickým exilem, a který žije i dále, zvláště v národním příběhu 19. a 20. století.

Medaile na paměť vítězství na Bílé hoře , mosaz, 19. století

Výstava 1620. Cesta na Horu ilustruje tehdejší situaci v zemích Koruny české – náboženskou realitu, velmocenské ambice, situaci v habsburském rodě. Velká pozornost je věnována samotné bitvě. Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně zpracována. Bitva je rovněž zasazena do kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620, který byl dosud do značné míry opomíjen, přestože měl na výsledek nezanedbatelný vliv. Součástí výstavy jsou ukázky dobových zbraní, vojenské taktiky, charakteru armád.

NM -400. výročí bitvy na Bílé hoře

Následně se výstava věnuje zatýkání, soudu i popravě představitelů povstání. Představeny jsou i materiály týkající se některých popravených či zobrazení výslechových protokolů. Velký důraz je kladen i na vývoj následné exilové situace po roce 1620, respektive 1627 po Obnoveném zřízení zemském. Návštěvníci jsou vtaženi například do vězeňské cely odsouzených těsně před popravou – ta je architektonicky upravena dle zachované podoby na Staroměstské radnici.

nástroje na trestání odsouzených

V druhém sále na návštěvníky čeká množství krátkých ilustrativních příkladů z filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (TemnoSvědek umírajícího časuČest a sláva, divadelní hra Vévodkyně valdštejnských vojskPutování Jana Amose a další) – a ukazuje, jak se v nich modeluje schéma vítězství a porážky, role katolické církve, národní česko-německý spor atd. Dále je téma druhého života Bílé hory prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Vystaven je např. fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí či modely děl architektů a výtvarníků jako jsou František Bílek či Stanislav Sucharda.

Kancionál Betlémské kaple

(text: nm.cz)

Fridrich Falcký “zimní král”

31. října L.P. 1619 vítali Pražané u letohrádku Hvězda na Bílé hoře mladý královský pár, a to s velkou oslavou. Fridrich Falcký byl 4. Listopadu téhož roku slavnostně korunován v Katedrále sv. Víta na českého krále. Jeho nepřátelé ho posměšně nazývali „ zimním králem“ s tím, že vydrží panovat jen do jara.  Ale i jeho čeští přívrženci byli poněkud nepříjemně zaskočeni chováním nového mladého panovníka. Mnohým z nich vadilo, že královský pár nezná ani slovo česky a často se obklopuje německým dvorem.

Veliké rozhořčení vyvolal Fridrichův kaplan, fanatický kalvinista Abraham Scultetus, jenž ve své náboženské horlivosti nechali v prosinci L.P. 1619  zcela zdevastovat vnitřek svatovítského chrámu. Jeho pochopové nenávratně zničili obrazy, rozbili oltáře z doby císaře Karla IV. Aq dokonce vyházeli svaté relikvie z okna chrámu. Byla to nevyčíslitelná ztráta.

Útěk z Prahy ¨Podle kronikářů té doby Pražanům vadil i poněkud rušný životní styl královského páru, který se navzdory svému poslání a náboženství chtěl v Praze hlavně bavit. Král se v zimě projížděl pražskými ulicemi na otevřených saních, tančil s měšťankami, a dokonce pohoršoval Pražany v letních měsících, kdy se koupal ve Vltavě jen ve spodkách. Největší pobouření vyvolala královna Alžběta a její dvorní dámy svými tehdy módními hlubokými výstřihy. I přesto se mladý král nevěnoval jen zábavám.

(text: nadhled.cz)

Otevřeno : Po-Ne  10-18 hodin

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *