• Menu
  • Menu

Tanzánie 2

dkasper
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Afrika » Tanzánie 2

S Tanzanií jsme se poprvé seznámili v pátek ráno ve 3.30 hod., kdy jsme přistáli na čas v Dar es Salaamu. Časový posun oproti ČR byl +2 hodiny, což znamenalo, že jsme se nemuseli potýkat s žádným jet legem. Vystáli jsme si frontu na tanzanské vízum, za které jsme zaplatili 50 USD/osoba. Příjemných 27°C nás okamžitě donutilo sundat svrchní vrstvy, i když jsme nějak většinou nezvládli přezout boty a pak se celý den potili v keckách s ponožkami. To neplatilo pro Miloše, který pravidelně odlétá v sandálech už z Čech.

Hned na letišti jsme vyměnili první dolary, ale ne moc, protože jsme měli informaci, že na letišti není výhodný kurz, což se nám potvrdilo. Navíc je v Tanzanii výhodné měnit velké bankovky (50 a 100 USD), protože ty malé mají nižší kurz, takže se to tolik nevyplatí. Spoustu věcí se dá navíc platit přímo v dolarech (safari, auto, ubytování …).

IMG_0884

Díky časné ranní hodině jsme se ani nepokoušeli sehnat jiný dopravní prostředek z letiště než taxi. Samozřejmě naháněčů bylo kolem nás více než dost. Z původních 50 USD jsme cenu usmlouvali na 25 USD za auto pro všech šest (byla to šílená cena vzhledem k tomu, že při zpáteční cestě jsme se dostali na letiště za cca 13,-Kč osoba, ale takhle po ránu a bez zkušeností s místními cenami a zvyklostmi holt člověk musí něco obětovat).

 Z Ubunga do Arushi

Taxíkem jsme se dostali na autobusové nádraží (tzv. busáras) Ubungo, odkud jsme se co možná nejdřív chtěli dostat do Arushi. Na nádraží byl takhle po ránu už pořádný šrumec a hukot. Každý se nás chtěl okamžitě ujmout a nacpat nás do svého autobusu. U prvního jsme sice usmlouvali rozumnou cenu 20.000TZS (tanzanských šilinků) na osobu, což je na přepočet cca 280,-Kč, ale autobus vypadal, jako že plánovaně devítihodinovou jízdu nepřežije, takže jsme se šli poptat i dál. Podařilo se nám najít autobus „De Luxe“ za cenu 23.000 TZS, takže jsme se rozhodli připlatit a jet s ním. Bohužel když jsme se všichni nasáčkovali i s báglama dovnitř a řidič nám vypsal lístky, byla na nich najednou cena 33.000 TZS s tím, že jsme si to takhle dohodli, že on to říkal od začátku. Protože jsme partička šetrná a už z principu se nám podobné jednání nelíbilo, vrátili jsme mu lístky a jeho autobus opustili. Poslední pokus se už vydařil a nakonec jsme v 6.30 hod. odjížděli relativně slušným a do posledního místa zaplněným autobusem za cenu 23.000TZS na osobu (v ceně byl i jeden nápoj zdarma, ale většinou jsme toho nevyužili, protože jsme se báli, že by to naše močové měchýře nedaly, jen Miloš s Martinem si to nenechali ujít).

IMG_0108

Kilimandžáro a Mont Meru

Ačkoli nám bylo slíbeno, že v Arushe budeme max. za 9 hodin, bylo nám záhy jasné, že to nedopadne. Až do Moshi cesta celkem utíkala – jen dvě krátké zastávky na rychlé občerstvení, ale pak začal autobus docela často stavět, takže nakonec jsme v Arushe byli až v 17.45 hod., tj. po více než 11 hodinách. Asfaltka mezi Dar es Salaamem a Arushou sice byla poměrně nová a dalo by se jet hodně rychle, ale v Tanzanii asi dostali nějaký grant na retardéry – po cestě jich bylo snad tisíc a ač na silnici vypadaly poměrně nevinně, v autobuse to s námi dost házelo. Díky bohu, že aspoň fanatický kazatel, který s námi v Dar es Salaamu nastoupil, po cca půl hodině zase vystoupil. Celou tu dobu stál v uličce a na půl ve svahilštině, na půl v angličtině citoval slovo boží. Zbytek cesty nám „zpříjemňovala“ hlasitě puštěná televize, ve které nejprve probíhala jakási místní reality show – ženská na pavlači pořád kvůli něčemu sekýrovala svého manžela. Po skončení následovaly místní videoklipy – očividně se zde vyžívají v milostných sonzích, ve kterých jsou najevo dávány hlavně majetkové rozdíly mezi zamilovanýmiJ. Osazení autobusu bylo rozličné, každopádně my byli jediní turisté. Nejvíc nás překvapili bratři ve věku cca 2, 5 a 10 let, kteří jeli z Dar es Salaamu až do Moshi úplně sami. Po cestě jsme si mohli prohlédnout mimi jiné i Kilimandžáro a Mont Meru.

Arusha

Když jsme se konečně dostali na busáras v Arushe, opět se kolem nás vyrojila skupinka naháněčů. Chvíli jsme se nechali vést, ale nakonec jsme otevřeli průvodce a našli si „svůj“ guest house Coyote. Ubytování bylo poměrně čisté s vlastními koupelnami za cenu 15.000 TZS na osobu, takže jsme to vzali. Hned po ubytování jsme se chtěli vydat do města najít nějakou turistickou kancelář, v které bychom si pronajali auto na další dny. Jak jsme záhy zjistili, bylo již všechno zavřené a navíc se rychle začalo stmívat, proto jsme nakonec využili služeb nabízených jedním mladíkem, který si nás našel už na autobusáku. Zašli jsme s ním do jeho kanceláře (kde jsme okamžitě využili wi-fi, abychom podali zprávy domů, neb na hotelu žádný internet nebyl). Od mladíka jsme zjistili, že byl před dvěma lety v Praze na své tříměsíční cestě po Evropě. Během chvilky jsme si u něj zamluvili auto i s řidičem na další 4 dny. Tentokrát se nám žádné usmlouvání ceny nepodařilo a zaplatili jsme částku 200 USD za auto (Toyota Land Cruiser v safari úpravě se střechou, která se dala zvednout, a zvířata se tak dala pozorovat ve stoje) a řidiče na jeden den. Na konci jsme ještě řidiči dali 80.000 TZS (tj. cca 50 USD) jako spropitné.  Sraz jsme si domluvili na další den na 8.00 hod. a vydali se zpátky k hotelu. Po cestě jsme se na ulici stavili na první místní jídlo – kuře z grilu, placku, zeleninový salát a kolu jsme pořídili za 9.500 TZS na osobu. Měli jsme za sebou dlouhé dva dny bez pořádného spánku, takže jsme ve 21.30 hod. všichni rádi zalezli do postelí.

cestopis následující

cestopis předcházející

dkasper
dkasper

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *