• Menu
  • Menu

Thajsko a Vietnam 17 – Z Koh Lipe na Koh Pu

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Thajsko » Thajsko a Vietnam 17 – Z Koh Lipe na Koh Pu

Nový rok 2020, cesta na ostrov Koh Pu

Máme zabaleno, dáváme si snídani v našem Andaman resortu.  Je nový rok 2020 –  8. 40 hod ráno,  připlouvá lodní taxík a veze nás na velké molo, kde s dalšími čekáme na tu naši loď. Loď má asi hodinové zpoždění. Konečně, speed boat  je tu /společnost Buddaya/.

Koh Lipe – loučení

Při vstupu na loď odevzdáváme lístky a musíme se odpočítávat, je to docela legrace. Lodˇ se rychle plní a tím mizí i naše představa, že si sedneme na záď. Povinně nasazujeme vesty. Velikosti nikdo neřeší, mně a dalším je vesta malá. No, ale obléct ji musíme. Startujeme a vyrážíme. Loď jede jak střela, kopíruje vlny a nadskakuje. Nic moc nikam nevidíme, za 40 minut loď zaškvrká a zastavuje. Jsme na moři, je dost vedro. Pamatuji si dříve na těchto lodích bylo součástí jízdného i pití, které jsme si brali z chladících boxů. No, to už je ale dávno! Nejde nastartovat a tak to vypadá, že jsme na moři ztroskotali. Kluci thajský pak vlezou do motoru, loď ještě několikrát škitne  a je nastartováno! Tleskáme a spontálně pokřikujeme Happy New Year! V přístavu jsme pak za 20 minut.

speed boat do Pak Bara

Pak Bara

Pak Bara je vstupní bránou do Národního parku Turatao. Kolikrát  jsem  tady už byla, 6x? Přesto to tady vůbec nepoznávám.  Pak Bara leží na thajském andamanském pobřeží.  Z trajektového  přístavu  v Pak bara je možné se  lodí přepravit  na ostrovy v NP Tarutao, Koh Lipe (pláž Bundhaya), Koh Tarutao, Koh Lipe (pláž Pattaya), Koh Bulon (letovisko Pansand) a na další místa.

speed boat do Pak Bara

Vystupujeme na břeh u velké budovy s moderním zázemím velkého nádraží. Pokladny, čekárny, restaurace, toalety.

Pak Bara – a pak minivanem dále

Budovu jen proběhneme a paní s naším jménem už na nás čeká právě tady u budovy. Doprovází nás až k minibusu, který nás poveze na pobřeží . Musíme se dostat až do přístavu Khlon Khanan, odtud pak budeme pokračovat na ostrov Koh  Pu.

Minibusem do přístavu

Jede nás ještě několik dalších turistů. Minibus je plný a náš řidič je dost nevrlý, nemluví a tak děj se  vůle Boží. Potřebujeme na záchod, po 2. hodinách zastavujeme, konečně. Kupujeme vodu i něco k jídlu. Jedeme další 2 hodiny. Najednou zastavuje a bez nějaké přípravy nám  řidič dává 2 vteřiny na vystoupení z vozu i se zavazadly. Vůbec nevíme, kde jsme. Stojíme na silnici u nějaké zastávky. Stojí tu divní týpci s rikšama, nerozumí nám ani slovo, říkáme název přístavu, chtějí nehorázné částky. Nakonec do jedné rikši nastoupíme, rikšák nás odveze 100 metrů za roh a tam nás vyklopí /za 100 BTH/. Tady odtud pak jedeme thajským busem až do přístavu, možná více jak 10 km / za 200 BTH /.

busem do přístavu Khlon Khanan

Přístav Khlon Khanan

Jsme v malém sympatickém, trochu ušmudlaném přístavním muslimském městečku. Hledáme místo odkud by tak mohla ta naše loď vyplout. Mává na nás muž, kapitán lodi a ukazuje na loď, kterou poplujeme.

lodí na Koh Pu

Starší cargo loď je prázdná. Sedíme, trochu nám kapitán zapomněl říci, že poplujeme až za 1, 5 hodiny. Jdeme se Sárkou trochu projít a koupit něco k snědku do přístavní ulice. Je tu několik krámků, všichni se na nás usmívají. Loď se pomalu plní a je nám jasné, že tu čekají na všechny obyvatele ostrova Ko Pu, kteří se vracejí ze škol, z práce, z nákupu. K lidem ještě přidávají motorky,

lodí na Koh Pu

vyplouváme. Na lodi jsme převážně s muslimskými ženami a zase se na nás všichni kolem usmívají. Plavba kolem zelených ostrůvku se zapadajícím sluncem je moc příjemná.

Koh Pu

Jsme v přístavu, čeká na nás rikša. Do jedné se nevejdeme a tak přijíždí ještě jedna  a už za tmy se vydáváme přes kopec do našeho ubytování  Rock View Terrace. Ostrov i po tmě se nám líbí a už se nemůžeme dočkat dalšího dne, kdy ostrov prozkoumáme.

Koh Pu

 

Cesta z Koh Lipe: speed boat, minivan, bus do přístavu  a loď na Koh Pu, rikša  – cesta trvala od cca 10 hod do 18.30 hod až k našemu ubytování, cena na jednu osobu vyšla na nějakých 2000 BTH /osoba/.

 

 

 

 

 

 

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *