KO LIPE – s dětmi v rákosové chýši
Z Bangkoku jsme autobusem plni strachu a očekávání zamířili na Krabi. Cesta proběhla až na pár poruch autobusu celkem v pohodě, a my poprvé zažili neskutečně fungující organizaci cestování v Thajsku. Na Krabi jsme byli ubytování v Banana resortu, který byl poměrně daleko od moře a k mé radosti i na kopci. Přeci jenom obrazy tsunami byly ještě příliš živé. Na Krabi jsme strávili jeden týden, opozdily se asi monzuny a tak počasí bylo pošmourné, ale bylo teplo. Na pobřeží bylo ještě mnoho důkazů po tsunami. Naučili jsme se jíst některá thajská jídla a děti byly šťastné, že se na pobřeží dala koupit i pizza.
Ostrov Ko Lanta
Pp týdnu jsme se přesunuli na ostrov Ko Lanta, kde jsme měli strávit vánoce. První den byl pro nás katastrofální, protože pozůstatky po tsunami byly velmi děsivé a resort, kde jsme se ubytovali, mimo překrásné pláže, byl v celém okolí zavalen odpadky. Po dvou dnech útrap jsme resort, i když s poměrně velkou finanční ztrátou, opustili. Nakonec jsme se ubytovali téměř na konci ostrova v krásném resortu, kde jsme strávili 12 dní. Mimo výletů po ostrově, výletů na jiné ostrůvky, koupání a testování dalších thajských lahůdek si zde Honza a 10.letá Terezka udělali zkoušky potápění. Na ostrově jsme zažili krásné vánoce – a poprvé viděli “ létající moony“ .
Ostrov Tarutao
Z Ko Lanty jsme přejeli na ostrov Tarutao, kde jsme byli 3 dny. Zde bylo nádherné koupání, výlet na vodopády, setkání s všudypřítomnými opicemi. V kokosovém háji jsme také poprvé viděli um lezců na palmy a také ochutnali výbornou čerstvou šťávu z kokosů.
Holky jdou s tátou šnorchlovat , pozorují malé rejnoky. Kolem 10. hodiny jdeme balit a kupujeme lístky na ostrov Ko-Lipe. Loď z ostrova Tarutao má hodinové zpoždění. Je velký vítr a velké vlny. V Thajsku jsme ještě ani jednou nepluli za klidného počasí. Přijíždí loď a my nasedáme.
Ko Lipe na dohled
Na palubě fičí vítr a tak děti v podpalubí s velkým zájmem sledují na videu Mistra Beeana. Přistáváme u překrásného ostrůvku Ko-Lipe, loučíme se s Čechy, které jsme poznali na ostrově Tarutao. Opět se držíme našeho rituálu. Já jsem s dětmi na pláži a Honza jde prohlédnout ostrůvek a sehnat ubytování. Čekáme asi hodinu, přichází táta s usměvavým Thajcem. Nasedáme na bárku, s kterou obeplouváme ostrůvek. Jsou obrovské vlny, ale Thajec velice bravurně řídí a za chvíli přistáváme na druhé straně na malé krásné pláži. Ještě po cestě se snažíme z táty dostat, kde budeme bydlet. Tváří se záhadně a moc neodpovídá. Až na místě pochopíme proč. V resortu nás vítá sympatický majitel a odvádí nás ubytovat. Přímo na břehu moře stojí asi devět rákosových chatrčí .
V rákosové chýši na Ko -Lipe
Chatrče, až na jednu nejmenší, jsou beznadějně obsazeny. Vcházíme do chatrče a zíráme. Postel, ulička 30 cm a verandička, igelitový závěs, sprcha a malý záchod. Ptám se Honzy kam si dáme bágly a kde budeme spát. Utěšuje nás, že zítra dostaneme ještě jednu chatu. Terezka odmítá v chatrči spát a oznamuje, že bude spát na verand. Děláme ji provizorní ležení na verandě, přiděláváme moskytiéru.
Alena a Ivan
Jdeme se navečeřet do restaurace, která patří k resortu. Nálada je na bodu mrazu. V restauraci nás zdraví nějaký Švýcar. Po chvíli přichází i jeho žena a krásnou češtinou nás zdraví i ona. Jsou to Alena a Ivan, čechošvýcaři, s kterými prožijeme několik hezkých dní na tomto ostrůvku. Ostrov znají velice dobře , protože tady jsou už pátý rok vždy nejméně měsíc. V loňském roce zde zažili tsunami a byli jedni z mála, kteří zde i po tsunami zůstali. Sedají si k nám a líčí nám život na ostrově. Ivan gestikuluje a barvitě líčí jaká „zvířátka“ v chatrči bydlí. Jejich oblíbenou žábu, která sedává na trámu, téměř adoptovali. Ivan, jak pochopím až později, se očividně baví, když vidí moji zděšenou tvář. Další, pro mě nepředstavitelná rada je, že ideální je mít dveře a okno dokořán. Uléháme, představa jak po mně lezou v noci různé potvory mě děsí. Dle rady otvíráme dveře. První noc je tedy por mě strašná. Vítr v noci fičí, moře dělá rámus, slyším žáby, opice v džungli. Bolí mě tak hlava, že se nemohu dočkat rána. Ráno je nálada taková, že chceme s dětmi odjet.
Ale když vylezeme z chatrče, nevěříme svým očím. Úžasný pohled na moře, překrásné místo. Rozlámaní a nevyspalí se přesouváme na snídani. Jídlo je moc dobré a Ivan s Alenou nám oznamují, že na dva dny odjíždějí s majiteli do města. Musí si prodloužit víza a majitelé mají ve městě rodinu, takže pojedou společně. Jakmile odjedou, v resortu nikdo nerozumí a tak dochází ke komickým situacím. Noříme se do moře na naší pláži. Moře je krásné a jsou tady i korály a spousta krásných ryb pod vodou. Celý den lenošíme, večer posedíme v naší restauraci na břehu moře a jdeme spát. Po měsíci cestování po Thajsku zůstáváme dalších 10 neuvěřitelných dní! Terezka až do konce pobytu si nechá místo na verandě. Nikdo nám už nenabídne ubytování navíc a až do konce pobytu zůstaneme v naší nejmenší chatrči na ostrově.
Thajsko a Jižní Asii jsme si zamilovali a s dětmi tam celkem strávili 6 měsíců – cestopis Thajsko, Kambodža s dětmi a Thajsko, Kambodža, Laos, Vietnam s dětmi.
Přidat komentář