Ranong a horké prameny
Brzy rán, po střevním maratón, usedáme do taxíku. Zřejmě ostrá indická strava udělala své. Přijíždíme na hlavní autobusové nádraží v Phuketu a zakupujeme lístky do města Ranong. Moc se mi do autobusu nechce. Vypadá jako dálkový spoj. Já tomu, ale moc nevěřím a zakupuji na cestu nějaké zásoby. Cesta by v pohodě měla trvat asi čtyři hodiny. Jak se brzy ukáže, zlatý oči. První dvě hodiny zastavujeme na každém kopečku a přibíráme pasažéry. Autobus praská ve švech a nedá se dýchat. Jdou na mě mdloby Myslím, že to nevydržím. Klaustrofobie udělá své a chci vystoupit. Není jak. Po skoro sedmi hodinách jsme na místě. Ranong se nám nelíbí. Bereme si taxíka a necháme se odvést k propagovaným horkým pramenům. Taxikář nám zastavuje u tmavého zatuchlého hotelu a snaží se nás vyhnat do recepce. Odmítáme a trváme na původním cíli cesty.
Horké prameny
Za chvíli jsme na místě. Úžasná příroda, údolí kterým líně protéká zelenkavá čistá řeka. Jsme v lázních. I když vše nasvědčuje příjemnému pobytu, vyčerpaní a zmlácení po cestě se na sebe škaredíme. Nic netrvá dlouho a my po chvíli, kdy sedíme v příjemné restauraci s milým personálem, změníme své zakaboněné obličeje.
Prameny se nacházejí 1 km od hlavního města, u chrámu Wat Tapotharam. Prameny mají teplotou vody 65 – 70°C. Je to příliš horká voda ke koupání. V místních lázních, vybudovaných v rustikálním stylu, je teplota vody kolem 42°C.
Hotel Jansom Tharatady provozuje velké veřejné lázně s vodou z těchto horkých pramenů. Horké prameny jsou obklopeny lesním území arboreta Raksawarin, kde se lze posadit do stínu na lavičky a kochat se nádhernou zdejší přírodou.
Honza nás potom odvádí do úžasného hotelu s pokojem a výhledem přímo nad řekou. Nádhera. Zapůjčujeme si motocykl a jedeme na první obhlídku. Skoro za tmy se vracíme do našich lázní. V prostoru horkých pramenů posedávají desítky dospělých, malé děti . Někteří jsou tak otrlí, že se dokáží v té horké vodě ponořit celí. My sedíme na dřevěných kůlech, sloužících jako sedátka a slastně noříme nohy do horké vody. Je to úžasný pocit. Lidé si nás prohlíží a mile se na nás usmívají. Uléháme do nadýchaných postelí a v mžiku usínáme.
Výlet kolem Ranongu
Po snídani sedáme na motorku a vyrážíme na výlet. Bohužel nemáme benzín a tak se musíme vrátit na hlavní silnici. Chcceme dojet kamkoli na pláž a vykoupat se v moři. Po cestě zastavujeme u vodopádů Nam Tok Ngao. Je to národní park. Thajci po nás chtějí peníze. Vstup je poměrně drahý. Ptám se jestli se dá u vodopádů koupat. Odpovídají, že to není problém. Horkem zničení dojdeme k vodopádu. Před námi se tyčí možná přes tři sta metrů vysoká skála. Ze skály vytéká čurek vody. Chceme se porozhlédnou alespoň po okolí. Vše je zakázáno. Dost naštvaní odjíždíme.
Jedeme dál, mám rozrachtanou kostrč z thajského autobusu a tak cesta na motorce je spíše utrpením. Moře je v nedohlednu, ujedeme dalších 50 km a přijíždíme do dalšího národního parku protkaného mangrovy. Zase strážci v uniformách. Mám pocit , že vypadají spíše jako vojáci z akčního filmu. Čekáme , že zase budou chtít peníze, ale oni k našemu údivu nám otvírají závoru a zvou na prohlídku parku. Nemůžeme se už dočkat až se ponoříme do mořských vln. Procházíme pod vysokými stromy, místo je krásné , ale trochu ponuré. Kolem nás trčí cedule s velkými výstrahami proti tsumami. Je vidět, že tady asi tsunami udělala své. Byla zde do výše 3 m. Moc dobrý pocit nemáme. Jsme téměř na pláži. V moři se nikdo nekoupe. Za chvíli pochopíme proč. Je zde strašně mělko a voda je zakalená do černa. Vedro nás donutí do vody na chvíli vlézt.
Pouštění draků
Odjíždíme zpět do Ranongu. Odbočujeme ze silnice do zelených kopců. Přijíždíme na místo, kde je obloha poseta létajícími draky. Dole posedávají a piknikují desítky Thajců se svými dětmi. Zakupujeme krásného černého draka lemovaného fialovou a bílou barvou. Je to favorit a létá skvostně!
Placené lázně
Vracíme se zpět, cestou se ještě zastavujeme v „našich lázních“ . Táta nás zve do placených lázní. Je to zde luxusní a tak si se Sárkou užíváme Whirpool alá horký pramen. Poté nás zahalují do příjemného bavlněného obleku a společně s Honzou jdeme na opravdu úžasnou thajskou masáž. Sárka je zklamaná, protože tato masáž není určená takhle malým dětem.
Přidat komentář