Významné etruské město Chiusi
Chceme se ještě dnes podívat z čokoládové Perugie na Lago Trasimeno. Zastavujeme pod městečkem Castiglione del Lago, které už nemáme čas navštívit, ale z dálky vypadá moc pěkně.
Castiglione del Lago, původně etruská rybářská osada byla postavena na vápencovém útesu mysu na východní straně jezera Trasimeno. Později tato zemědělská oblast měla díky své strategické poloze velký vojenský význam pro celou oblast a ve středověku byla častým objektem soupeření mezi významnými italskými republikami jako např. Florencie, Siena, Perugia a Arezzo. Na konci 12.století obec definitivně připadla Perugii a prošla rozsáhlou rekonstrukcí do podoby, v jaké je prakticky zachována do současnosti. Historické centrum je dodnes obklopeno původními hradbami, které je oddělují od obytných čtvrtí, a tvoří je především Lví pevnost (Rocca del Leone) z 13.století a renesanční palác Della Corgna, navzájem propojené úchvatnou krytou pasáží. Ve středověku patřilo město po určité období také církevnímu státu, po sjednocení Itálie získala obec v roce 1870 samostatnost a palác Della Corgna se stal sídlem městského úřadu. Dnes je z něj muzeum. Nejvíce fascinující stavba ze všech obce je bezesporu hrad, který se svými čtyřmi věžemi, představuje jednu z nejpozoruhodnějších příkladů vojenského umění v Umbrii.
Procházíme se kolem jezera Trasimeno stezkou zvanou Percorso Vita (Cesta života), která se vine od jezera až k pevnosti. Je tu klid a pohoda, pár rybářů, lidi odpočívající na lavičkách, aleje a hlavně obrovská plocha jezera. V okolí jsou luxusní vily a perfektně upravenými zahrádkami. Z naší strany odkud jsme přišli mělo toto místo jen jedinou vadu na kráse. Je tu kasárna s psím cvičákem a všude se rozléhá štěkání psů. Jezero Trasimeno se nachází v zeleném srdci Umbrie, obklopené záhony rákosí a kouzelných bílých leknínů. Je přírodním domovem divokých kachen, kormoránů a ledňáčků. Trasimeno je největší jezero ve vnitrozemí Itálie o rozloze 128 km². Jezero je poměrně mělké. Největší ostrov na jezeře Polvese, který není obýván, ale je používán jako veřejný park. Mezi nejvýznamnější památky na ostrově najdeme kostel sv Giuliano a Saint Secondo, Klášter Olivetans a středověký hrad. Zahrada vodních rostlin byla realizována v roce 1959 architektem Pietro Porcinai. Náš poslední cíl je dojet a prohlédnout si do městečko Chiusi, zasazené do terasovité krajiny porostlé olovovými háji.
Staré město Chiusi patří mezi 10 nejvýznamnějších etruských měst: Arezzo – Cortona – Fiesole – Pitigliano – Populonia – Roselle – Saturnia – Sovana – Volterra. Tajemné počátky města Chiusi sahají do 6. století před naším letopočtem. Samotné město je prošpikované bludišti, podchody, hrobkami a chodbami. Ke konci druhé světové války právě tyto tajné úkryty chránili místní obyvatelé.
Je zde masivní zvonice. Naproti Národnímu etruskému muzeu stojí katedrála San Secondiano, její počátky se datují do sedmého století. San Secondiano, postavený téměř výhradně z vypůjčených a odcizených etruských a římských fragmentů. Na východní straně Chiusi, v budově po vzoru antického chrámu, je Museo Nazionale Etrusco (Národní etruské muzeum), který má bohatou sbírku etruských artefaktů a řecké keramiky získanou z vykopávek v oblasti Chiusi. Pozoruhodné nálezy zahrnují urny, sarkofágy, bronzové a keramické masky, náhrobky a amfory. Zvláště zajímavé jsou nádoby s podobou mrtvé osoby.
Do Montepulciana to už nemáme daleko, už se jdeme jen převléknout a dát si báječnou večeři do Trattoria di Cagnano, Via dell Opio nel Corso 30, 53045 Montepulciano. Vše samozřejmě zapijeme vínem.
Přidat komentář