Tahle cesta, resp. letenka, byla takový narozeninový dárek pro Verču od nás s Kačkou. Vyrazily jsme z Trutnova ve středu v devět hodin směrem na Prahu. Cesta byla v pohodě a za 2,5 hodiny jsme už parkovaly na letišti. Před odletem jsme si stihly dát ještě prosecco, abychom výlet do Itálie zahájily co možná nejstylověji.
Letenky do Trevisa jsme koupily u Ryanair, takže jsme v základní ceně neměly ani příruční kufřík, zabalily jsme se proto do batůžků, resp. Kačka to zvládla jen s kabelkou. Odlet byl na čas těsně po 13.hodině a za další hodinu jsme už přistávaly na malém letišti v Trevisu. Z letadla do letištní budovy nás poslali pěšky, žádné čekání v autobuse, než nastoupí ostatní pasažéři, se nekonalo. Treviso leží cca 30 km od Benátek, ale my jsme se je protentokrát rozhodly vynechat.
Hned před letištní budovou jsme nastoupily do autobusu č. 6 a za 10 minut a 2,5 EUR byly v centru. Vystoupily jsme u vlakového nádraží a odtud šly asi 10 minut pěšky k našemu bydlení. To jsme si předem objednaly přes Airbnb na ulici Vicolo Rialto. Byl to byt se třemi ložnicemi ve 4.patře a bylo to od něj co by kamenem dohodil k historické části městečka. Jak jsme později zjistily, v Trevisu je všechno co by kamenem dohodil.
V apartmánu jsme jen odložily těch pár věcí, co jsme si přivezly, a vyrazily na obchůzku městem. Nejdřív jsme došly na Piazza di Duomo, kde je postaven Duomo di San Pietro, a odtud ulicí Calmaggiore na hlavní náměstí Piazza dei Signori, na kterém je postaven Palazzo dei Trecento (nyní je zde radnice). Předtím jsme si ještě udělaly mini odbočku k Fontana delle Tette, na kterou jsem našla doporučení na www.atlasobscura.com a z jejíchž prsou v minulosti netekla voda, ale víno – z jednoho prsa červené a z druhého bílé.
Na Piazza dei Signori jsme si v kavárně daly kapučíno a aperol a pak pokračovaly dál přes Piazza San Vito a kanál Buranelli na kamenný most Ponte di Pria na soutoku Canalu Grande a kanálů Buranelli. Prošly jsme se kousek po kaštanové aleji a pak sešly ke kostelu Chiesa di San Francesco. Došly jsme na ostrůvek Pescheria, kde se konají trhy, ale na ty už bylo pozdě, takže jsme místo prázdných stánků pozorovaly spíš labuť a mlýnské kolo.
Bylo kolem páté hodiny tak jsme se rozhodly najít si restauraci na večeři. Ukázalo se to jako dost velký problém, protože takhle brzo nebylo nikde otevřeno. Nakonec jsme našly otevřenou hospůdku na Piazza Francesco Crispi. Sice nám řekli, že vařit budou až od 18:30 hod., ale prosecco nám nalili hned, takže jsme si na večeři počkaly a nelitovaly, protože nám všem chutnalo. Vydržely jsme tady sedět asi do desíti hodin a přečkaly tak i déšť. Z tratorie jsme se pak už jen přesunuly do apartmánu.
Přidat komentář