Pigeon Point Beach
Ráno jsme odhadli, v kolik by asi mohl přes Castaru projíždět autobus zpět do Scarborough. Kupodivu se nám to povedlo poměrně přesně a čekali jsme tak asi jen 15 minut, než přijel v 8:45 hod. autobus. Bylo plno, tak jsme si každý sedli někam jinam. Cca po 15 minutách přistoupil kluk a začal se všech na něco ptát. Nejdřív jsme mu nerozuměli, ale pak jsme pochopili, že se ptal po někom, kdo by mu prodal lístky na autobus. Nakonec je sehnal a my mysleli, že tím je to vyřešené. Vzadu v autobuse ale seděl nějaký fanatik, který zbývajících 20 minut vyřvával něco v tom smyslu, že tohle je země černých a my tam nemáme co dělat – asi ho naštvalo, že jsme mu ty lístky nedali my. Nejvíc to odnesl Miloš, který seděl skoro u něho, ale se svojí neznalostí angličtiny mu nerozuměl ani slovo.
Ve Scarborough jsme chtěli koupit lístky na trajekt na druhý den v 16 hod. Docela nás překvapilo, že ve středu jezdí loď jen 6:30 hod. ráno. Po krátké debatě jsme se rozhodli, že tedy na Tobagu zůstaneme o jeden den déle a pojedeme až poslední den brzy ráno s tím, že pak už přejedeme bez dalšího noclehu rovnou na letiště.
Tím, že jsme se zdrželi nakupováním lístků, nám ujel před nosem autobus směrem k Pigeon Point, kde jsme měli zamluvené ubytování. Sedli jsem si tedy na zastávku s tím, že počkáme na další. Zastávka se brzy zaplnila, ale autobus nikde. Po hodině začali být nerozvozní i místňáci. Za další půlhodinu se objevil pán, který měl informaci o tom, že den předtím byli řidiči na očkování a někteří z nich prostě nedorazili do práce. Začali jsme tedy stopovat maxitaxi, ale všechny jeli jinam, než kam jsme potřebovali. Nakonec se nás jednomu řidiči zželelo a odvezl nás zadarmo alespoň na zastávku klasických taxíků a dohodnul nám za 40 TTD odvoz k našemu ubytování Serenity Apartements.
V penzionu nás přivítal milý majitel, který byl však blázen do dezinfekce, takže nejenže jsme si museli vydezinfikovat ruce, ale když jsem mu platila, vydezinfikoval všechny bankovky, tužku, když mi ji podával a stejně tak když si ji ode mě bral.
Jen co jsem se ubytovali, dojeli jsme stopem na cca 3km vzdálenou pláž Store Bay, která sousedila s místním letištěm, takže jsme občas viděli přistávat letadla. Na Store Bay jsme měli už asi jen půl hodiny čas pro pobyt na pláži, ale stejně začalo za chvíli poprchávat, tak nám ani nevadilo se zvednout a jít dál. Seznámili jsme se tam ale s chlápkem, který prodával výlety lodí s proskleným sklem a vzali si na něj kontakt. Nakonec se jeho cena 150 TTD ukázala jako velice dobrá (Slováci platili den předtím 250 TTD), takže jsme si druhý den u něj lístky koupili.
Majitel našeho ubytování nám pro oběd doporučil podnik Crunchy Crab, takže jsme do něj zašli. Bohužel jsme si opět jídlo museli zabalit s sebou. Chtěli jsme si dát místní vyhlášenou pochoutku – kraba, ale nakonec jsme zvolili kuře s rýží, protože krab, kterého nám paní přinesla na ochutnávku, na sobě neměl snad ani kousek masa.
Jídlo jsme si snědli na kamenech poblíž pláže a pak vyrazili na Pigeon Point. Tahle pláž je placená, ale protože bylo už po druhé hodině, pán nás pustil bez placení s tím, že se stejně jen podíváme. Moc se nám tady líbilo a bylo jasné, že se sem druhý den vrátíme. Hned, jak jsme vyrazili zpátky, jsme pořádně zmokli. Cestou jsme narazili na jeden hezký bar přímo na pláži a objednali si naprosto boží pinacoladu (55TTD). V baru bylo ještě pár cizinců a fajn atmosféra. Pak nás čekalo ještě 2,5 km podél silnice, opět tak trochu v dešti směrem k Serenity Apartements. Večer za námi na pokec dorazili Míša s Jožem a dohodli jsme se, že další den pojedou s námi na výlet. Byli na něm už dnes, ale nevyšlo jim počasí a když už se nám podařilo sehnat ho za tak dobrou cenu, rozhodli se to zopakovat.
Přidat komentář