• Menu
  • Menu

Pyreneje- Vall Fosca

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Španělsko » Pyreneje- Vall Fosca

Údolí Vall Fosca

Vall Fosca je vzhledem k blízkosti Sant Maurici trochu opomíjené údolí, ovšem pokud se už jednou objevíte v téhle části Pyrenejí, určitě nebudete litovat menší zajížďky. Je zde spoustu lehkých i těžších, jednodenních i vícedenních treků. Dnešní výlet je v podstatě půldenní až jednodenní, záleží na tom,  jak daleko chcete dojít a jak rychle jdete.

Vall Fosca

Já osobně původně chtěla jít trochu jinam a na víc dní, ale vzhledem k předpovědi počasí to úplně neklaplo. Mělo být hezky jen jeden den, hlavně dopolko, pak přibývání oblačnosti a v noci + další den sněžení.

Drahý,  mě cca v 9:15 nechává ve vesničce jmenující se Capdella, která se nachází přibližně 10 km před koncem údolí ve výšce asi 1450 m . Je tam hezký kostelík. Začátek cesty (vzhledem k velikosti vesničky) není těžký najít. Směrově je to nahoru a doleva, na konci vesničky potkáte info tabuli a ukazatele (jinak tabule a ukazatele jsou i ve vesnici).

Pak už začíná mírné stoupání lesem, cestička je pohodlná a evidentně docela populární, je dobře značená a zabloudit je prakticky nemožný. Po asi 20 min. vyjdeme z lesa do údolí s pastvinami, kde se cesta narovnává a občas mění v potok, v mém případě v kluziště,  ale led se dá vždycky nějak obejít. Tady se nám otevře i pohled na okolní hory. Zároveň tu začíná být víc sněhu, ale cestička je docela ušláplá a zatim se moc nebořím.

 

Jinak, cesta mě vede po pravé straně údolí a postupně, ale velmi zvolna nabírám výšku a přibližuju se k horám přede mnou. Po chvíli, typla bych tak kol 1600-1700 m.n.m. se začínám bořit o poznání hlouběji, tady je čas na pauzu, dávám trochu čaje a nasazuju sněžnice. Pohoda, zase se jde výrazně líp, jen se občas trochu zadejchám,…no snad je to tím, že sem marodila a brzo budu zase ve formě .  Nakonec, na konci údolí cca po 1:45 hod. chůze, potkávám říčku a vodopád. Předpověď se vyplňuje do puntíku, už se docela zatáhlo. Přes říčku je most a za mostem začíná docela prudký stoupání. Tady už žádná cesta není a sníh je buď prašánek, kam se bořím i se sněžnicema nebo zmrzlej a klouže to. Nejde jít v serpentinkách, tak dupu přímo, uffff. I přes to, že už tu není cesta, orientační oříšek to taky není… vzhledem k reliéfu krajiny je to docela jasný- nejdřív kolmo na horu a pak doprava (jakoby nad vodopád), pak je vidět značka (sloupek se žlutým proužkem). Odsud je už vidět i rozcestí- dnešní cíl. Původně sem chtěla pokračovat až do sedla Collada de Font Sobirana, ale vzhledem k počasí (moc bych toho neviděla) a času (drahý končí v 15 a cesta dolů přede mnou) končím po 30 min. stoupání na rozcestí.

pohled z rozcestí do sedla Collada de Font Sobirana

 

Velitelský čas, něco by-vočko, kol 11:40. Následuje klasika dávám čaj a snažím si udělat autoportrét s horama v pozadí. Když se podaří, co se dařit má, tak začínám sestup stejnou cestou zpátky do údolí, Počítala sem, že mi to potrvá cca 2 hodinky, ale nakonec sem to vzala fofrem dolů za 1:30 🙂

Řekla bych, že právě včas vrcholky hor už jsou skoro pohlcené mraky, jestli tam ještě nesněží tak brzo začne. Jen sem dole trochu moc brzo- 13:30….. sil mám dost, tak začínám ťapat po silnici a zkouším stopovat směr La Pobla de Segur. Bohužel dneska nemám svůj den, takže mě cca po 2 hod. a asi 10 km nabírá dle domluvy až přítel….. no co, hlavně, že sem měla svůj den nahoře v horách 🙂

Ifca

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *