Nejen pláže – Sao Beach
Ráno přebíráme přímo na našem hotelu motorky /cena 300 000 VND/den/, nasazujeme kyblíky na hlavu a vyrážíme. Na začátek mi to moc nejde, ale chce to trochu času a za chvíli už uháníme po ostrovní silnici.
Trh
Naše první zastávka je přímo u silnice, kde je místní trh s ovocem, masem, rybami a vším možným. Vše je čerstvé, Vietnamci se na nás usmívají. Koupíme se voňavé banánové placky.
O kus dále ještě přidáváme pravou vietnamskou kávu s kondenzovaným mlékem. Jsme tady raritka, není to zrovna kavárna, kde zastavují turisté. V televizi jede seriál, a domorodci si tady užívají ranní siestu.
Náším cílem by dnes měla být lanová dráha nad mořem Sunworld, která vede z města An Thoi do Hon Thom a nachází se v nejjižnějším cípu ostrova Phu Quoc. Lanovku vidíme nad sebou, ale nemůžeme trefit na to správné místo, odkud lanovka vyjíždí.
Rybářský přístav
Jsme v malém rybářském přístavu. Chvíli pozorujeme rybáře, kteří třídí na břehu své úlovky a pak už pokračujeme km lanovce. Jsme na parkovišti a pak vstupujeme do jiného světa, do Jurského parku na ostrově Phu Quoc. /podrobněji v dalším článku/.
Zastavujeme v městečku An Thoi, kde si dáváme skvělé vietnamské PHO a rýži se zeleninou. U milé Vietnamky, která na ulici šije, si necháváme zašít roztrženou hedvábnou košili. Ajka z kavárny přináší skvělou kávu a tak sedíme u švadlenky a relaxujeme.
Kostel Hung Van – An Thoi
Jdeme ještě procházkou k zajímavému kostelu Hung Van. Tady právě probíhá pohřeb. Všude vrcholí předvánoční přípravy a tady u kostela obzvlášť. Venku u kostela jsou různé svítící a třpytivé betlémy s plastovými ovcemi.
Dojdeme až k pódiu, na kterém maličké děti nacvičují sváteční tanečky. Je to úžasné, jsme jediné publikum a tak malým capartům nadšeně tleskáme.
Sao Beach
Náš poslední dnešní cíl je pak pláž Sao Beach. Odbočka, která nás ze silnice vede lesní cestou až na parkoviště a k pláži. Platí se tady parkovné /100 000 DNG za motorku/, ale prý když si dáme něco v restauraci na pláži, tak platit nemusíme. Scházíme k pláži, jdeme kolem restaurace, kde se na nás přiženou s jídelními lístky, co si prý dáme. Za chvíli bude tma a tak říkáme, jdeme se vykoupat a pak si vybereme. Pláž je soukromá. A tak si narychlo kupujeme 2 kokosy.
Kdybychom na motorce popojeli o kus dále, nemusely jsme ani platit, ani si pod tlakem něco objednávat. Koupání s vlnami je skvělé. Lidí, kvůli pozdnímu času, je tu pomálu. Pláž s bílým pískem, restaurace a bary a v sezóně asi hodně lidí. Neměly jsme více času prozkoumat okolí, protože se setmělo.
Po tmě na motorce
Vyrážíme za tmy zpět. K hotelu to máme možná 30 km. Na hlavní silnici to ještě docela jde, protože je osvícená lampami, až když najedeme na spojovací silnici, která nás navede k nám, nastane problém. Naše motorka téměř nesvítí. Není vidět, kolem černá tma, Ajka zmizela a my nevíme jak dál.
Zastavit nemůžeme, protože nejsme vidět a někdo by do nás trefil. Přijíždíme na velkou křižovatku. Vpravo nebo vlevo? Přibržďujeme a málem se i s motorkou skácíme k zemi. To už mě chytá amok. Musíme ale jet dále, za zatáčkou stojí Ajka. Hurá! Dělá nám předvoj téměř k hotelu, kde se zase ztratíme a v hustém provozu je těžké odbočit doleva. Všude najíždějí motorky a vozidla a prokličkovat je opravdu um. Jsem úplně rozhozená, když jsme konečně na hotelu, dám si panáka a je lépe.
Večeři si dáme tentokrát na našem hotelu. Čerstvé ryby a krevety. Není to špatné, ale příště, raději jinde!
Přidat komentář