Rej čarodějnic na hrádku

Je konec dubna, předzvěst nádherného počasí na blížící svátky je lákavá. V potu tváře posekat, uklidit myší jedy, ošplouchnout okna, zamést a poklidit, toť úděl všech přeživších chalupářů, srubařů i statkářů. Přijedeme na Čarodějnice! Návštěva nejdříve dvou, pak čtyř a nakonec neuvěřitelných neplánovaných 16. Šestnáct lidiček spřízněných po krvi, po meči i po slivovici.

Čarodějnice a malý kuník

A tak večer reje Čarodějnic začal poklidně, pomalu a zvesela. Ještě neodbyla ani pátá a Pavel křičí: tady se něco hýbe!! To něco je malý kuní kulíšek. Máma nikde a on piští hlady!! Honza Kuníka přinesl a další shánějí pro něho postýlku s nebesy. Košík s měkkou poduškou a starý svetřík musí nahradit maminčino teplíčko. Kuník se hlasitě dožaduje jídla a  nevypadá, že by si pochutnal na právě přivezené Schlitzovici. Sháníme po telefonu informace, co s Kuníkem. Teplíčko a dát pít pouze  kondenzované mléko. Vysíláme Ajku a Nikolku  do blízké hospody. Bohužel na dveřích je napsáno, v případě požadavků na pivo, či jiné pochutiny přijeďte k rybníku, kde vám bude podle možností vyhověno. Holky raději jedou do blízké návsi a kondenzované mlíčko přivezou.

Májka jede do útulku

Malého Kuníka (i když ještě nevíme jestli je to holka nebo kluk) se ujímá Terezka s příznačným kočičím příjmením(Kočková). Foukačka na vyfukování prachu z objektivu nahradí kojeneckou láhev. Není to jednoduché, ale povede se miminku dát trochu mlíčka. Stále se však klepe buď zimou nebo strachy a křičí. Voláme do několika útulků a záchytných pracovišť pro nalezená zvířata. Nejsme moc úspěšní, protože jsou svátky a  nikde nikdo. Už se stmívá, když se podaří přeci jenom se s odborníky spojit. Poradí nejnutnější a je domluveno, že další den Kuníka převezeme  tam.

Už víme jak polechtáním a masírováním bříška se miminko vyčůrá ( je to velmi důležité!!), dáme dle rady ještě jednou napít mlíčka a šup do hajan. Kdepak spát nebude a pořád křičí. A tak ho přijímáme do rodiny a přivádíme k ohýnku. A věřte nevěřte, až teplíčko, praskající ohýnek a naše přítomnost, mu udělají dobře a Májka, jak jsme kuně pojmenovali,  slastně usíná. K ránu putuje do kufru u auta i s košíkem a do rána krásně spinká. Ráno ho Terezka s Ajkou berou do rukou a Májka je klidná a napije se mlíčka.

Terka s Romčou pak před polednem odvážejí Májku do útulku, kde se o ni postarají. Máme radost, že bude v dobrých rukou a dozvídáme se, že Kuník není holka Májka, ale kluk.

A tak milý Májkle, ať už máš teď jenom hezký život !!!