Z Roztok do Nižboru – Ahoooj!

Ve čtvrtek má být krásně, tak chci vymyslet nějaký výlet s Jéňou. Je to jen na den, takže nic daleko, protože jen cestou bysme zbytečně ztratili půlku dne. Volba padla na Berounku. Nakonec volám do půjčovny lodí A.S.K., že chci na zítra půjčit Vydru pro dva. Paní mi radí jaký máme jet úsek a vše je během pár minut domluveno. „Ahooooj“, tak mě do telefonu zdraví.

Fasujeme Vydru

Je ráno, vše je ponořené v mlze. Balíme věci a běžíme na vlak, který nám z Radotína jede v 7:03 do Berouna. V Berouně přestupujeme do malého vláčku, který za 30 minut vyráží do Roztok u Křivoklátu, kam dnes směřujeme. V 8:30 jsme na místě. Máme jen malý batůžek s ručníkama a věcma na převlečení a tašku se svačinou a pitím. Stoupáme po asfaltce vzhůru. Po pár minutách vidíme ceduli Coop. Jdeme si koupit vodu a něco k snídani. Pak už jen seběhnout kopec k vodě, přejít most a u staré školní budovy na břehu na nás čeká týpek s vydrou. Podepisujeme smlouvu a dostáváme pádla, vesty, sud a loď. Za vše platíme 350,- (cena na den). Ptáme se jak dlouho to do Nižboru, kde budeme končit, trvá. Prý přibližně 5 hodin čisté jízdy. Snídáme rohlíky s výbornou šunkou od kosti, převlékáme se, skládáme věci do sudu a v 10h vyrážíme!

Vyplouváme z Roztok u Křivoklátu do Nižboru

Široká řeka meandruje skrze chatové oblasti, kopce porostlé lesem a sem tam vyčuhují skaliska. Některé chatky jsou ukryté ve skalách se tyčí až vysoko nad námi. Podél řeky vede vlaková trať. Sem tam po pravém břehu vyčuhují z „džungle“ kamenné můstky, které trať drží. V proudu řeky tančí řasy, které díky paprskům slunce vytváří kouzelnou atmosféru. Několikrát zastavujeme na kamenných výčnělcích u břehu. Buď na sváču, na opalovačku, nebo se chceme smočit. Hloubka je na většině místech něco kolem 1 m, na několika místech ale není vidět na dno. Podél břehů je samozřejmě jen trošku vody.

Berounka 

Počasí je sice nádherné, ale sluníčko už začíná být trochu agresivní, nemáme nic na hlavě, a tak nás trochu bolí hlava. Sice jsme se namazali opalovacím krémem, ale raději si beru triko. Jéňa je ve své cestovatelské košili.

Po cestě jsme potkali jen jeden jez, po kterém jsme loď poslali a my ho obešli. Jinak je řeka pomalá, skoro bez proudu, jen místy se tu a tam objeví nějaká peřej. Menší proud byl na začátku cesty, když jsme vyráželi z Roztok. Když se blížíme k železničnímu mostu, voláme na číslo A.S.K. půjčovny, že se blížíme. V Nižboru totiž lodě vyzvedává starší pán, tak aby věděl, že se blížíme. Je 15:40, když jsme pod železničním mostem. Jsme trošku vyčerpaní jak z pádlování, tak ze sluníčka. Už se těším, až tam budeme. V dálce vidíme na skále zámek. To bude asi Nižbor! Užíváme si poslední minuty na vodě a kolem 16:50 se vyloďujeme před jezem v Nižboru.

Vlakem zase do Radotína

Pán nám veze vozítko na loď a říká nám, kam ji máme odvést. Pak kontroluje, jestli jsme vše vrátili. Loučíme se a vyrážíme na vlak. Po cestě si kupujeme dvě plzně, máme trošku žízeň. Je tu moc pěkný park s travnatou pláží u řeky. Přecházíme most a míříme na nádraží. U něho je moc pěkná vagonová restaurace. Moc se nám tu líbí, asi si sem ještě někdy uděláme výlet, ale teď už rychle pro lístky a zpátky domů. Vlak do Berouna nám jede v 17:15. Super! V Berouně jsme rychle. Vlak nám má jet v 18:15. Nakonec jede se zpožděním až v 18:50. Přes den jsme toho moc nesnědli, a tak si ještě v Radotíně dáváme skvělou večeři v naší oblíbené vietnamské restauraci. Povedený den zakončujeme točeným lochkovským pívem.