Gotický Hrad Kost
Hrad Kost (Kost castle) je jedním z našich nejzachovalejších a nejkrásnějších gotických hradů. Leží v nádherné krajině Českého ráje, ukrytý před středověkými dobyvateli na skalním ostrohu při styku tří údolí ( Plakánek, Prokopské a údolí při Černém rybníku). Leží nedaleko od Sobotky asi 3,5km severozápadním směrem.Hrad postavil Beneš z Vartemberka ( který si nechával říkat Benesius di Costi ) v polovině 14. stol. nedaleko prehistorického hradiště Na Poráni. Všechna údolí byla močálovitá a skýtala přirozenou ochranu. Později se zde vybudovaly tři rybníky Bílý, Černý a Labutí, poslední se nezachoval. Jejich hráze se daly v případě ohrožení protrhnout. Poměrně úzká šíje, spojující hradní ostroh s ostatními skalami, byla prokopána patrně při těžbě pískovcových kvádrů, ze kterých je téměř celý hrad vystavěn. Kvádrům se na Sobotecku říkalo „štuky“ a na hradě jsou v kamenných kvádrech dodnes dobře viditelné mělké otvory,vždy v těžišti „štuku“, za které se pomocí velkých kleští ( krepny) a kladek dopravovaly kvádry na stavbu. Poloha hradu s největší pravděpodobností zajistila jeho nedobytnost. Většina hradů se v té době stavěla na vyvýšených místech, na kopcích a skalách tak, že byly už vidět z velkých dálek, ale Kost byl skryt v údolí, zarostlý okolními lesy a navíc byl kamenný. Také díky tomu, že se majitelé soustředili většinou na udržovací práce, zůstala Kost jedním z našich nejlépe dochovaných hradů ze 14. století. Jeho nedobytnost nám uchovala památku, kterou dnes navštěvuje a obdivuje mnoho našich i zahraničních turistů. Hrad jed přístupný v sezóně, je připraveno několik okruhů. Návštěvník se zde seznámí s rodem Kinských v Čechách. Trasa s mučírnou nás seznámí s trestním právem v 16.-18.století , najdeme zde funkční repliku gilottiny , jedinou v Čechách. Nejkrásnější jsou prostory Šelmberského paláce, najdeme zde vybavenou černou kuchyň ze 17. století a ukázky historických střelných zbraní.
Popis
Ze 14. století pochází :
Velká (Bílá) věž, má pět podlaží , přičemž páté patro bylo obytné. Rozměry věže jsou 16x12x30metrů. Půdorys je nepravidelný lichoběžník ( tvar věže byl strategický vojenský tah a z určitých pozic se měla dělostřelecká koule po šikmé stěně svést a nezpůsobit statické škody). Z jednoho místa v podhradí je možno spatřit všechny čtyři rohy věže.
Červená (kulatá) věž , byla ochranou gotické brány. Střešní krytina byla šindelová. Ta se ještě v 18.století barvila na červeno, aby bylo docíleno pocitu krytiny vyšší kvality. Říkalo se jí též lidomorna, protože při jejím úpatí dole ve sklepě bylo malé vězení.
Vartemberský palác navazuje na červenou věž. Bývalý obytný palác z doby původních majitelů. Po požáru , kdy byl hrad provizorně opraven se díky technickému stavu zřítily jeho stěny. Vzhledem k tomu, že hrad nesloužil k trvalému bydlení,byl palác přestavěn na sýpku.
Věžový palác je nejstarší částí hradu. Původně byl samostatnou obranou a obytnou věží. V době přestavby rodu Šelmberků došlo ke srovnání podlah do stejné výšky. Po roce 1691 byl palác také součástí sýpek.
Z 15. století pochází:
Kaple sv. Anny – nová hradní kaple na nádvoří byla založena roku 1409. Pravděpodobně další majitel hradu Mikuláš Zajíc z Hazmburka dal kapli vyzdobit velkou freskou svého rodového znaku a po roce 1551, kdy byl hrad v držení katolických Lobkoviců, byla kaple zasvěcena sv.Anně.
Šelmberský palác – roku 1497 kupuje hrad Kost Jan ze Šelmberka. Bourá kuchyňské křídlo a místo něho staví obytný palác, který propojuje s Vartemberským a Věžovým palácem do jednoho celku. V roce 1691 jsou zbourány zdi k sousedním palácům a vzniká velká sýpka.
Z 16. století pochází :
Pivovar – Kryštof Popel z Lobkovic dává pod hradem vystavět pivovar, který je dokončen roku 1576. Tak vzniklo i nové nádvoří, které bylo uzavřeno branami.
Sobotecká brána – směrem k Bílému rybníku
Turnovská brána – směrem k Černému rybníku.
Lobkovická ústřední budova – Oldřich Felix z Lobkovic v druhé polovině 16.století nechal postavit přízemní úřednické křídlo. Do úřednického domu se vstupovalo po padacím mostě. Lobkovická budova prošla různými přestavbami, poslední byla koncem roku 1800. Dnes je v budově umístěna správa hradu.
Biberštejnský palác – postavený na místě starší úřednické budovy roku 1545.Palác je nad branou spojen s Červenou věží přes pavlač. Nejprve byly prostory obývány majiteli a nakonec zde bydleli purkrabí( staral se o budovy a inventář, o hospodaření na panských dvorech) a obroční písař (vedl data o zásobách obilí v sýpkách). V průběhu 16.století vznikla v v přízemí černá kuchyně.
Ze 17. století pochází:
Salla Terena – ( 1632-1634) Albrecht z Valdštejna chtěl přestavět hrad Kost na jednu ze tří hlavních pevností svého dominia. Z plánu však sešlo, protože byl v roce 1634 zavražděn. Byla postavena pouze raně barokní salla terena u paty Bílé věže.
Z 18. století pochází:
Čeledník – malý přízemní domek ( okolo roku 1800) sloužil jako královský chlév a pekárna, později i jako prádelna.
Kamenný most – hrad za Petra z Vartemberka ke konci 14.století začínal právě zde, širokým padacím mostem s menší brankou pro pěší. Kamenný most je vystavěn v 18.století.
Z 19.století pochází:
Parkán – je v dnešní podobě od konce 19.století, kdy byly zbořeny budovy, které zde stály. Šlo o stáj pro deset koní a dvě kolny pro vozy.
Historie hradu Kost
Hrad Kost založil před rokem 1349 Beneš z Vartemberka, o výstavbu hradu se pravděpodobně významně zasloužili i jeho synové Petr a Markvatr. Oba bratři zastávali přední zemské úřady za Karla IV. a Václava IV. Petr zemřel asi po polovině r: 1402 a již r. 1405 je uváděn jako pán na Kosti manžel Petrovy dcery Elišky, Jan z Kunštátu. Ten však patrně již r. 1409 zemřel a za nezletilou dědičku Škonku z Kunštátu spravovala panství vdova po Petrovi z Vartemberka Žofie. Škonka se provdala asi r. 1414 za Mikuláše Zajíce z Házmburka. Mikuláš byl významným českým feudálem aa zastával funkci nejvyššího sudí Království Českého. Zajícové z Házmburka patřili k předním panským rodům v zemi, které stály v táboře protivníků kalicha. Již první z nich, Mikuláš, podporoval kandidaturu císaře Zikmunda na český trůn. Spolu s dalšími 35 pány vypověděl 6. listopadu 1419 na výzvu Čeňka z Vartemberka válku pražanům a již 22. května 1420 utrpěl od Jana Žižky porážku nedaleko Královské obory v Praze. Pevný hrad Kost byl oporou katolíků na Boleslavsku; proto se sem uchýlil katolický farář ze Žerčic Ondřej Figuli z Rokycan, který v Červené věži překládal v letech 1433-1436 některé části bible. Je to nejstarší literární památka z oblasti Českého ráje. Jan Zajíc z Házmburka byl členem odbojné Zelenohorské jednoty a proto hrad dvakrát obléhala vojska Jiřího z Poděbrad.
Dalším majitelem hradu se stal Jan ze Šelmberka, který hrad kupuje roku 1497. Jan zastával místo nejvyššího kancléře a měl velký vliv na krále Vladislava II. Jagelonského. Díky Janovi povyšuje Vladislav II. roku 1498 nedalekou Sobotku na město. V roce 1525 zadlužené panství kupuje Jan z Bibštejna , který upravuje úřednickou budovu při cestě mezi první a druhou branou s výhledem na údolí Plakánek. Budova je zdobena renesančním psaníčkovým sgrafitem.
Roku 1556 získává hrad Kryštof Popelka z Lobkovic a v roce 1576 vystavěl panský pivovar. Tak vzniklo nové nádvoří, které je uzavřeno branami směrem k Turnovu a Sobotce. Od Lobkoviců roku 1632 kupuje panství Albrecht z Valdštejna se záměrem přebudovat hrad na dobře opevněné leč pohodlné sídlo, ale vzhledem k tomu , že byl v r.1634 v Chebu zavražděn byla Kost pro neuhrazenou částku vrácena do rukou Lobkoviců . ( Albrecht ze smluvené ceny 150 000 míšenských grošů zaplatil jen 10 000.) Stejně jako ostatní Valdštejnovy statky obsadila Kost císařská armáda , konkrétně hrabě Collorrdo. Neopatrností služebnictva vypukl v noci z 18. na 19. května 1635 požár a Lobkovicové převzali v roce 1637 dost poničený objekt, do kterého nehodlali investovat a tak Kost prodali Heřmanu Černínovi z Chudenic.
Šlechtic ke Kosti nebyl nijak velkorysý a zaplatil jen nejnutnější opravy. Naštěstí jeho třetí o 30 let mladší žena Sylvie na hradě ráda pobývala a svým obrovským šarmem se zasadila o záchranu hradu, který v roce 1658 nařídil císař Leopold zbořit jako možný budoucí opěrný bod nepřátel. Kost přežila a jeho komnaty se změnily na sýpky a objekt nadále chátral. V roce 1738 pod tíhou dluhů prodávají Černínové celé panství a Kost získává v témže roce Václav Kazmír Netolický z Eisenberka. Jeho kariéra je závratná byl purkrabí kraje Hradeckého, tajný rada,dvorní sudí a později to dotáhl až na nejvyššího maršála a prezidenta České komory. Jeho syn Adam se oženil s krásnou městskou , leč neurozenou dívkou. S tím se otec nesmířil , donutil syna k rozvodu a přivedl mu novou nevěstu z urozeného rodu.Adam se s tímto nikdy nesmířil a jeho láska a stesk po původní ženě zapříčinila, že se upil k smrti aniž by po sobě zanechal dědice. Kost se pak jako fideokomis předával z jednoho rodu na druhý – po ženské linii. Každá z dědiček si ke svému jménu přidala příjmení Netolický a v roce 1872 zdědil hrad po matce Wratislaw-Netolické Ital Flamino dal Borgio. Naučil se česky a vyrazil do Čech zkontrolovat majetek. Jeho potomci ( Giovanni Saladin del Borgo Netolický a Mudr.Pius Paulo Netolický ) spravují panství Kost a Rakov. Dcera Pio Paola Anna Marie dal Borgo Netolická vlastnila hrad od roku 1933 a byla poslední majitelkou před zabavením roku 1948. Anna Marie se v Italii 3.7.1948 provdala za Norberta Kinského, který pocházel z panství v Chlumci nad Cidlinou. Od roku 1950 do roku 1993 vlastnil hrad stát , který ho v restituci vrátil .
Současní majitelé jsou od roku 1993 bratři Giovanni Kinský dal Borgo a Pio Kinský dal Borgo.
Přidat komentář