• Menu
  • Menu

Výlet na šumavu 7 – Jezerní slať na Kvildě

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Plzeňský kraj » Výlet na šumavu 7 – Jezerní slať na Kvildě

Jezerní slať

Zastavujeme na malém parkovišti. Jsme tu samy. Nebe se zatahuje, tak snad nezačne lejt. Procházkou jdeme po dřevěném mole kolem červeně a oranžově se barvících rostlin. Je tu krásně, hlavně teď, když tu nikdo není.  Užíváme čerstvého vzduchu a kocháme se podzimní přírodou. Vracíme se zpět. Slyším své jméno! Potkat se s přáteli v této divné době  tady na dřevěném mole je moc fajn. Poradí nám kam zajít na dobrou kávu, do Kvildy Café. Prý se také staví!

jezerní slať

Přírodní památka, která je chráněná již od roku 1933. I. zóna NP Šumava  se nachází v nadmořské výšce 1058 – 1075 metrů, rozloha je 103,5 ha, s průměrnou roční teplotou 2 °C,  s nejnižší naměřenou teplotou  – 41,6 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 1200 – 1300 mm, průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, největší mocnost rašeliny je 7,5 m. Umístěná je v rozsáhlé rozvodnicové kotlině vpravo  od silnice z Horské Kvildy do Kvildy.

jezerní slať

Náhorní rozvodnicové vrchoviště – slať

Větší část odvodňována Kvildským potokem do Vltavy, menší přítokem Hamerského potoka do Otavy. Vrchoviště rašeliniště rozšířená v chladnějších a vlhčích oblastech. Srážky převládají nad výparem. Dešťová voda se shromažďuje. Vysoká hladina podzemní vody umožňuje vývoj typické rašeliništní vegetace. Rostlinstvo spoluvytváří prostředí pro život velmi vzácných živočichů.

Vegetace

Obvod rašeliniště: ostřice, metlice trsnatá, bezkolenec modrý, všivec mokřadní, rašeliník. Vlastní vrchoviště (vlhko): suchopýr pochvatý, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá.. Vlastní vrchoviště  (sucho), kleč kosodřevina, borovice blatka, bříza karpatská, bříza zakrslá, vřes obecný, vlochyně bahenní.

jezerní slať

Zvířena

Hmyz: žluťásek borůvkový, perleťovec severní, bejlomorka borová, žlutopáska vlochyňová. Obratlovci: tetřívek obecný, zmije obecná, ještěrka obecná, rejsek horský, myšivka horská. Řada živočišných i rostlinných druhů je pevně vázána na rašeliniště. Náhlá změna přírodních podmínek znamená pro většinu z nich zánik. Téměř vždy se tak stává s přispěním člověka. Tak tedy poznávejme, ale chraňme !!

Malá naučná stezka

Od roku 1974 zde byla vybudována malá naučná stezka, která se vine od silnice, kolem dřevěné vyhlídky, z které je vidět velká část rašeliništního pole v chráněném území.

jezerní slať

Rašeliník

Rašeliník je důležitá rostlina ve vrchovišti. Jeho schopnost nasát vodu je neuvěřitelná. Svoji váhu dokáže zvětšit až  25 x. Směrem nahoru rašeliník přirůstá, nese sebou vlastní zásobárnu vody. Spodná vrstvy odumírají a sesedají, vzniká rašelina.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání. Byla vyhlášena rezervací již v roce 1933. Výměra činí 208 ha. Přes slať vidíme zvláštně špičatý vrchol Antýglu (1 253 m).

Parkovací plocha má vyhrazené stání a mobilní toaletu pro vozíčkáře.

Kvildy Café

Na dobrou kávu jsme měly chuť celé odpoledne a tenhle tipod přátel se teda povedl! Už to, že na Kvildě vstupujeme do příjemné stylové kavárny pod palmami, kolem všude kytice živých tulipánů a vznešených slunečnic,  je tak trochu zázrak. Krásný, moderní a útulný interiér, nabídka lahodné kávy Golden Brazil, kávy dělané a podávané s láskou. Můžete ochutnat také  osvěžující domácí limonády, vybrané druhy vín a míchané nápoje. Vybrat si  sladké i slané zákusky dle originální receptury, to už je na vás.  Křupavé croissanty, bagety z čerstvých surovin, lahodné polévky a degustační sýrová a salámová prkénka. To vše v příjemné atmosféře, téměř uprostřed šumavské přírody.

Kvildy Café

Do kavárny za námi přišli i přátelé a my se tady cítily moc dobře. Venku začalo pršet a tak jsme nikam nespěchali. Děkujeme sympatickému majiteli kavárny Luisovi a milému  personálu za  příjemný pobyt.  Jsme rády, že jsme stihly tuhle návštěvu ještě před uzavřením kaváren a restaurací  kvůli kovidu. Až to půjde, tak určitě Kvildy Café  d o p o r u č u j e m e!

Kvildy Café
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentářů