Město tisíce oken.
Ač se to nezdá, Albánie neoplývá pouze přírodními krásami v horských oblastech a Adriatickým mořem, ale i bohatou historií a památkami se k ní vážícími. Jedním ze zajímavých míst je Berat, také známý jako Město Tisíce oken. Město leží v podhůří hor asi 9O km od hl.města Tirany nebo přímořského Durrés. Cesta sem byla docela dobrodružná díky z větší části rozestavěné silnici /červen 2014/, na které občas pracovali 1-2 dělníci. Jeli jsme autem krokem v mracích prachu, vyhýbajíce se na novější oslíkům, cyklistům atp. Většin, nás předjíždějících aut , se řítila sto kilometrovou rychlostí díra nedíra, asfalt neasfalt.
Po příjezdu do města s cca 72 000 obyvateli jsme nejprve vyrazili ve 33 stupňovém vedru na vrchol městské citadely, odkud byl nádherný výhled do okolní krajiny. Město rozděluje řeka Osum na starou tureckou část s velmi malebnými domky ve svahu hory, kterým se říká Město Tisíce oken nebo také Albánský Bělehrad. Novou část spojují s touto oblastí dva mosty pro pěší a jeden silniční. Městečko samo je poklidné, protkané uličkami, kam se může z větší části pouze pěšky. Druhá a menší část městečka je pod městskou pevností. Na pevnost se dá mj.vyjet i autem, což jsme neriskovali. Obrovská citadela, mohutné hradby o síle asi 3,5 metru a pozůstatky dalších budov včetně kaple.Ve svahu pod citadelou jsou dva nádherné staré kostely. Před branami pevnosti jsou nabízeny různé suvenýry tvářící se jako originály. Jediné , co nás zaujalo, byly vyšívané ubrusy, závěsy atp.
V novější části města je etnografické muzeum, kostel sv. Máří z Vilahemy a muzeum Onufrih, což byl v 16. století malíř restaurující ikony v ortodoxním kostele. Město samo má 2 mešity s minarety, spoustu malých marketů se zeleninou, jídelen s kebaby, čeváby, pljeskavicemi. Jinak je samo o sobě plné všudypřítomného prachu a povalujících se odpadků, jak už to v Albánii bývá.
Přesto bych výlet do Beratu doporučil jako příjemné povyražení, zvláště pro ty, jež unavují nekonečné pískové pláže Vlore nebo Durrésu.
Přidat komentář