• Menu
  • Menu

Argentina – cestopis 6

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Jižní Amerika » Argentina » Argentina – cestopis 6

 

 Na skok do Buenos Aires

 

25.4. Jsme na letišti a jdeme se odbavit na let do Buenos Aires a dále do El Calafate. Bohužel, máme veliké zpoždění a let do EL Calafate už dnes nestihneme. Šli jsme na kávu  před letiště. Docela nás to rozhodilo, protože nám bude chybět jeden den na naší cestě, navíc si budeme muset platit hotel v Buenos Aires, dopravu do centra a zbytečné další vydání. Jediná úžasná věc, co se dnes ráno udála, že jsme před letištěm na stromech viděli tři tukany. Poprvé v životě ve volné přírodě. Zpoždění se protáhlo na pět hodin. Letíme v letadle téměř sami, protože většinu lidí předělali na let o 50 minut dříve, ale pro nás by to stejně žádný rozdíl už nebyl. Opět jsme dostali krabičku se sušenkou. Z okénka letadla je vidět suchá a rovná krajina a občas nějaká řeka.

Po příletu si měníme na letišti peníze a necháme si přebukovat letenku na zítra do El Calafate. Petr se jde ještě zeptat, jestli mu někdo náhodou nevrátil foťák na ztráty a nálezy. Nevrátil. V průvodci jsme našli levný hotel v centru Gran hotel Espaňa. Tacuari 80, Buenos Aires,. Taxíkem  za 88 ARS dojedeme do hotelu, naštěstí mají volno. Zaplatili jsme 250 ARP za noc. Hotel musel byt dříve luxusní, dnes je to zašlá sláva. Původní pokoje jsou rozdělené snad papírovou stěnou a vše je od sousedů slyšet. Ale je tu bidet, funkční výtah a čisto. Jsme ve
4. patře s balkonem. Hodili jsme bágly na postel a šli se ne projít, ale proběhnout po Buenos Aires. Proto bude povídání o tomto místě jen letem světem.

Buenos Aires
Buenos Aires

V průvodci jsme se dočetli, že původní název  byl Puerto de Nuestra Seňora de Santa María del Buen Aire. Přístav naší svaté Panny Marie dobrého vzduchu, který dal městu Don Pedro de Mendoza, vyslanec španělského krále Karla I., v roce 1536. Trvalé osídlení se datuje rokem 1580.

Buenos Aires je nejen hlavním městem Argentiny, ale také metropolí s výrazným španělsko-italským vlivem v architektuře a stylem života. Ulice tvoří pravidelnou obdélníkovou nebo čtvercovou osnovu, přičemž v každém úseku, jemuž se říká kvádr, jsou domy číslovány po stovkách.

Nejdříve jdeme na hřbitov Cementerio de la Recoleta se 4 600 honosnými hrobkami připomínajícími často kaple nebo menší domky. Máme jen pár minut, protože v půl šesté nás vyhodili. Že je tu pochovaná Evita Peronová, je sice úžasné, ale já hrob už nestihla, Petr zde  již byl a tak mu to nemuselo být líto.

Congreso Nacionál
Congreso Nacionál

La Casa Rosada, kancelář presidenta Argentiny.  Charakteristická barva Casa Rosada je růžová barva. Palác je považován za jednu z nejvíce reprezentativních budov v Buenos Aires . V budově je také muzeum, které vystavuje předměty týkající se bývalých prezidentů Argentiny.

Jsme na Plaza del Mayo,  toto náměstí Argentincům připomíná události z 25. května 1810, kdy po zprávě z Evropy, že španělský král byl sesazen a země byla obsazena Napoleonem, povstali právě zde a pod vedením generála José San Martina vyhnali Španěly ze země. Argentinci si byli jisti, že se bez nich bez problémů obejdou. Vyvrcholením událostí bylo vyhlášení nezávislosti dne
9. července 1816. Tyto události připomíná denně v podvečer skupina vojáků v modrých uniformách, granátníků z dob generála San Martina, když pochodují přes náměstí sejmout vlajku.

Plaza de Mayo Patří mezi hlavní místa pro důležité politické akce. Až do dnešních dob zde protestují pravidelně matky dětí odvlečených z domu v pohnutých dobách nedávné argentinské historie.

Avenida 9 de Julio a obelisk, který měří 67 metrů je neodmyslitelným symbolem hlavního města. Nejširší avenue na světě a jejích devět jízdních pruhů v každém směru, kde se téměř nedá přejít. Jsou tu dopravní zácpy. Na této třídě se poblíž obelisku nachází budova divadla Colón, jedné z největších operních scén světa. Divadlo s 2 700 místy bylo postaveno podle vzoru Milánské La Scaly v roce 1908. Teatro Colón se stalo nejvýznamnějším operním divadlem Jižní Ameriky. Konala se zde smuteční tryzna za zesnulou Evu Perón.

Už nemáme víc času, je tma, máme hlad a hledáme snad půl hodiny restauraci. Zaplatíme 300 ARS za steak a kaši a jdeme si koupit ještě něco na snídani. Po osmé úplně zničení usínáme. Musíme vstávat v pět ráno. Strašně mě bolí nohy. Poznat tak obrovské město za pár hodin je šílený nápad, pravda je, že se těším až odletíme do přírody.

Buenos Aires
Buenos Aires

cestopis následující den

cestopis předcházející den

Dana Dajdulka
Dana Dajdulka

Více jak 15 let se pro mě stalo cestování drogou. Za tu dobu jsem mimo Evropu navštívila USA, Nový Zéland, Thajsko, Kambodžu, Velikonoční Ostrovy... poslední roky se mou láskou stala Jižní Amerika. Každá další cesta je pro mne nejenom výzvou, ale také uskutečněnými sny poznat místa , které tak dobře znám z knih a cestopisů.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *