• Menu
  • Menu

Azurové pobřeží

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Francie » Azurové pobřeží

Letíme do Nice

Opět šlo o tradiční, tentokrát již šestou, výpravu naší početné dívčí skupinky. Vzhledem k tomu, že posledních pár měsíců však bylo dost plodných, nemohly tentokrát jet Denisa, Martina a Jana z důvodu těhotenství a Kačka z důvodu kojení. Proto jsme byly jen 4 a šlo tak o náš úplně nejmenší (početně) výlet. Zbyly jsme tedy jen my: Simona Kasperová, Petra Kottová, Kamila Mrázková a Lenka Tfirstová.

Počasí nám vyšlo naprosto báječně, neboť takhle krásně jsme ještě neměly. Celou dobu svítilo sluníčko, teploty dosahovaly příjemných 25°C a my tak mohly nejen chodit celé dny v šatičkách, ale také se válet na plážích Azurového pobřeží. Snad jen to moře mohlo být krapet teplejší, protože v 19°C se člověk nevydrží ráchat dlouho. Každopádně po návratu do studených a mokrých Čech jsme zažily malý teplotní šok, kdy teploty byly o víc než 10°C nižší.

Tentokrát jsme nevyužily žádné z nízkonákladových leteckých společností, protože společnost ČSA nám nabídla destinaci, které nešlo odolat. Letenka vyšla na 3.510,-Kč, což bylo pravda skoro dvakrát tak drahé jako naše předchozí letenky, ale na druhou stranu jsme na palubě letadla dostaly občerstvení, (a to se počítá, i když nás ČSA odbyly pouze pitím a slanými sušenkami) a hlavně jsme nemusely řešit zavazadla, protože jsme si každá mohla vzít velký kufr a nechat si ho odbavit, což u nízkonákladovek není možné, resp. se za každé zavazadlo musí platit. Je pravda, že Peťka i Lenka se stejně narvaly do svých obvyklých kufříků, ale aspoň je mohly pořádně „nafouknout“.

Ubytované jsme měly být v hostelu Smith ve 4-lůžkovém pokoji s koupelnou a se snídaní za cenu 423,-Kč/noc, tj. za 4 noci celkem za 1.692,-Kč za osobu a pobyt. Nakonec jsme ale bydlely o pár ulic dál, než byla hlavní budova hostelu, a to v Rue de la Tour. I z toho důvodu jsme nevyužívaly snídaní zdarma, hlavně to ale bylo proto, že „se podávala“ až od 9,30 hod., a to jsme už každý den byly na cestě. Jako obvykle šlo stejně jen o cereálie nebo toasty s marmeládou, tak jsme to rády oželely. Pokoj byl maličký se dvěma železnými palandami, ale měly jsme malou kuchyňku s ledničkou a vlastní záchod (byť protékající) se sprchou, tak jsme si nestěžovaly. Budova, ve které se náš pokojík nacházel, stála přímo u tramvajové trati, takže byl v pokoji trochu rachot, ale vadilo to jen první den, pak jsme si zvykly, resp. většina z nás použila špunty do uší. Nakonec tedy jediné, co nás trochu potrápilo, byly komáři.

výhled z pokoje
výhled z pokoje

Celkově jsem se tedy i se suvenýry a s cestou do Prahy a parkováním u letiště vešla těsně do 10.000,-Kč.

Program:

1.den – 21.6.2013 – pá: letecký přesun z Prahy do Nice, prohlídka Nice

2. den – 22.6.2013 –so: Antibes, Biot

3. den – 23.6.2013 – ne: Monaco-Monte Carlo, Eze  

4. den – 24.6.2013 – po: Cannes, St.Paul de Vence

5. den – 25.6.2012 – út: Nice, letecký přesun z Nice do Prahy

náměstí před hostelem
náměstí před hostelem

Směr Nice

Ačkoli jsme se hned nechaly odbavit a vydaly se ke kontrole, musely jsme nakonec k  našemu „gejtu“ běžet (chudák Péťa na podpatcích), protože nás již vyvolávali. Důvodem byla šílená fronta při kontrole. Za námi přiběhl ještě jeden pár a pak už jsme v 10,30 hod. vylétly směr Nice. Cesta trvala cca 1 hod. 40min. a uběhla celkem rychle, i když nás zklamal servis ČSA na palubě – pytlíček krekrů a studený a teplý nápoj není žádná sláva.

V Nice jsme po chvilce bloudění po místním parkovišti našly zastávku autobusu č. 98, který nás měl dle údajů na internetu odvézt do centra města. Cesta stála 6 EUR a trvala cca 40 min. Zastávky z jízdního řádu staženého z internetu neodpovídaly těm, na kterých busík zastavoval, takže jsme byly trochu zmatené a nakonec jsme vystoupily zbytečně o dvě zastávky později, než bylo třeba, ale za pomoci našeho „výborného orientačního smyslu“ a „skvělé znalosti francouzštiny“ jsme se brzy dostaly do ulice Rue Droite, kde stál náš hostel Smith. Pan recepční nás překvapil, když nám oznámil, že náš pokoj je v úplně jiné budově, ale zpětně jsme byly rády, že to takto dopadlo, protože jsme s ubytováním byly spokojené. Po check-in na hostelu jsme se tedy vypravily do Rue de la Tour a ubytovaly se.

na konec cestopisu

 cestopis následující den

Simona

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.