• Menu
  • Menu

Španělsko 1

Nenechávejte doklady v letadle !

Po dlouhých letech cestování se svým parťákem Honzou , jedu s Ajkou. Zbláznila jsem se a koncem května kupuji výhodně letenky do Španělska.

Praha Ruzyň – odlétáme 🙂

Poslední setkání s Ifčou (která ve Španělsku žije) mě nahlodalo a pak už stačilo pětiminutové zatmění a nápad byl uskutečněn. Včerejší balení na cestu splasklo mé hromady na  záchranné minimum. Cesta začíná asi hodinovým zpožděním a my dáváme na 11 dní sbohem záplavami zmítanému Česku. Let, až na mé uvařené uši a zpocená chodidla, dopadl dobře a  za 2 hodiny  přistáváme v Barceloně. Nemůžeme se dočkat španělského slunce, krásné architektury, omamné hudby a dobrého jídla .

staré město

Nemám doklady, Ajka….nemáme hotel…

Uběhla necelá půlhodinka, když Ajka vysloví : nechala jsme v letadle fotoaparát se všemi doklady a penězi. To néé!!! Sedím již hodinu u zavazadel a čekám…a snad se dočkám. Doba pokročila , uběhly již dvě hodiny a já čekám…Na pár minut se zjeví Ajka a říká  „snad ty prokletý doklady neodletěly zpátky do Prahy  „ . Modlím se  ke španělskému Bohu! Ája  znova odchází, teď už s nadějí, že jí snad doklady někde předají. Čtu si zatím rezervaci na ubytování a na auto. Nevěřím svým očím, vše je rezervované, ale úplně na jiný den. Zvedám telefon a volám Ajce, španělská operátorka na mě něco mluví a jenom z toho pochopím, že se Ajce nedovolám. A tak mé čekání se protáhlo na 3 hodiny, Ajka konečně přichází i se všemi zapomenutými věcmi. Hurá!!!

Jsme holky šikovný a tak se s batohy plahočíme k autobusu, který nás veze do města. Už z okna je vidno, že jsme v krásném , moderním i památkami posetém městě.

pozvánka na drink

Už máme i hotel

Je už někdy po 18 hodině, sedáme do kavárny s internetem a za pár minut kousek odsud rezervujeme i naše první spaní. Malý čistý pokojíček se sprchou a záchodem. Odhazujeme věci a ještě vyrážíme porozhlédnout se po blízkém okolí . Také zkoušíme metro. Jsme ve starém městě , spousty lidí, ochutnávka malých španělských dobrot, sklenka vína a mastný účet  :-). Do postele uleháme někdy kolem půlnoci, a jsme šťastné, že vše dobře dopadlo.

bublina

 cestopis následující den

na konec cestopisu 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *