Poutní místo i opékání buřtů

Je 11. března, ještě před pár dny byly mrazy a dnes sedíme tady na Skalce, někteří i v triku a šortkách. Teplo a sluníčko vytáhlo ven všechny, kteří se potřebovali po zimě nadechnout. Na Skalce nejsme poprvé, to že si tady může každý opéct na ohýnku buřtíka jsme věděli. Buřty můžete zakoupit ve stánku s občerstvením, my měli raději s sebou, co kdyby nebylo otevřeno.Ve stánku koupíte točené pivo, limonádu a další dobroty.

Na Skalce bylo lidí opravdu hodně. U ohně se sedělo dobře ani vstávat se nechtělo. Udělali jsme si ještě krátkou procházku k poustevně i do lesa. Překvapením bylo, že poustevna i s pravým poustevníkem byla otevřená.

Skalka

Skalka je 553 metrů vysoký ostroh nacházející se v brdské vrchovině. Dominantu areálu a poutnho místa zárověň tvoří několik staveb významného barokního architekta Kryštofa Dientzenhofera – kostelík sv. Máří Magdaleny, klášter a poustevna. K vrchu Skalka vede z Mníšku pod Brdy naučná stezka /zastávky: Kostelík sv. Maří Magdalény. Skalecký Klášter. Bývalá hájovna a hospodářské stavení, Křížová cesta. Poustevna./ s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.

Servác Engel z Engelsflussu nechal v letech 1692 – 1693 vystavět kostelík sv. Máří Magdaleny podle návrhů Kryštofa Dienzenhofera. V následujících letech vznikl i klášter, poustevna a další hospodářské a správní budovy. K trvalému osazení kláštera mnichy – františkány však došlo až roku 1760. V té době byla vybudována také křížová cesta se 14 kapličkami. Poslední mnich františkán ze Skalky odešel roku 1925. V 50. letech 20. Století došlo k velké devastaci celého areálu vlivem poddolování a následného nezájmu. V 90. letech byla zahájena rekonstrukce, dnes místo konání různých akcí, výstav a poutí.

Kostel sv. Máří Magdaleny

Kostelík sv. Maří Magdalény, vybudovaný v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem, byl první stavbou na ostrohu nad městečkem. Kostelík byl postaven na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Stavební dozor měli Jan Rektoris a Benedikt Spinner z Mníšku.

Klášter

Dílo Kryštofa Dienzenhofera bylo dokončeno v r. 1694. Působili v něm nejprve benediktinští mniši, později františkáni. Po jejich odchodu v první třetině 19. století byl klášter ve správě Náboženské matice. Po 2. světové válce, v době poddolování skaleckého masivu, byl určen výnosem tehdejšího ministerstva školství a kultury (jež dalo souhlas k sejmutí střešní krytiny) de facto k zániku. Odkrytá budova brzy zchátrala, část stavebního materiálu byla rozkradena a použita na stavby v Mníšku a okolí.

Poustevna (Rekolekční dům)

Poustevna na samém vrcholu Skalky, další významné dílo Kryštofa Dienzenhofera, byla stejně jako klášter určena pro benediktinské mnichy. Byla stavěna souběžně s kostelíkem sv. Maří Magdalény a dokončena v r. 1694. Jako celý areál, jenž byl záhy po druhé světové válce nákladně opraven, podlehla později za vlády komunistického režimu zkáze.

V první polovině devadesátých let se stalo majitelem zcela zdevastované budovy, z níž zůstala jen torza obvodových zdí, město Mníšek pod Brdy. V roce 1994 došlo k zastřešení objektu a započala rozsáhlá rekonstrukce, jež byla dokončena v roce 1996. Do vnitřní apsidy byla umístěna Pieta – vynikající sochařské dílo Jana Brokoffa. Uživatelem objektu pak bylo Arcibiskupství pražské – budova do roku 2012 sloužila jako přechodné sídlo kardinála Miloslava Vlka.

Křížová cesta (kapličky)

Pochází z let 1755-1762, z období, kdy v klášteře na Skalce sídlila hraběnka Benedikta Čejková, tchyně hraběte z Unwertu. Ta dala kapličky křížové cesty, propojující poustevnu s kostelíkem, vybudovat. Díky tomu se Skalka záhy stala známým a vyhledávaným poutním místem.

Jako ostatní objekty na Skalce, i křížová cesta v období po r. 1948 postupně chátrala. V době dokončování oprav kostelíka sv. Maří Magdalény počátkem 90. let 20. století bylo započato i s její obnovou.

Prázdné kapličky se staly inspirací výtvarnou soutěž – jejím iniciátorem byl pan Ing. Karel Žofka ze Stříbrné Lhoty. Záměrem soutěže bylo uvést kapličky křížové cesty na Skalce do povědomí široké veřejnosti a později na tomto základě získat finanční prostředky, potřebné k definitivnímu vyzdobení kapliček. Soutěž podpořená městem a mníšeckou římskokatolickou farností byla vypisována opakovaně v letech 2001 až 2010 a vítězné práce byly v kopiích umísťovány do kapliček křížové cesty (současná výzdoba kapliček pochází z předposledního ročníku soutěže).