Barrandovský most

Od Barrandovských teras jdeme stezkou a po schodech dolů. Jsme pod Barrandovským mostem, u cyklistické a části naučné stezky Barrandovské skály.Nad námi se tyčí betonové monstrum, je zde i skalní Barrandovský masiv. Barevné obrazy sprejerů i různá zákoutí jsou domovem některých lidí bez domova, nasvědčují tomu srovnaný spacák i náhradní boty, v další části je to i několik židlí a dalších důležitých propriet.

Vytížený pražský most, který byl vybudován v letech 1978-88 jako most Antonína Zápotockého ( od r. 1990 Barrandovský most) podle projektu Jiřího Hejnice, Pavla Tripala a Karla Filsaka, propojil dálnici D1 z Brna a D5 z Plzně. Most z předpojatého betonu je 352 metrů dlouhý a 40-55 metrů široký, mostovka je 15 metrů nad hladinou, rozpětí polí jsou 34, 61, 71, 72 66 a 45 metrů, hloubka založení v řečišti Vltavy dosáhla až 20 metrů. Hodně práce tu měli např. polští tesaři – pod jeden pilíř bylo zaraženo až 233 mikropilot.

Most míří přes řeku šikmo. V obou směrech má čtyři jízdní pruhy, hlavně na levobřežním vyústění má poměrně složitou křižovatku. Vede tudy Městský okruh, na který se napojuje Chuchelská radiála( Strakonická (a tzv. Barrandovská spojka na Pražský okruh). Na předmostích jsou umístěny obrovské betonové plastiky od Josefa Klimeše – na pravém břehu Rovnováha, na levém dvě betonové mísy zvané Hroší lázeň.

Historie

Snaha o přemostění Vltavy v těchto místech má dlouhou historii. Již v r. 1756 v době obléhání Prahy pruským králem Friedrichem II. byl mezi Modřany a Chuchlí vybudován pontonový most. Po 1. světové válce se objevil ambiciózní projekt dvou mostů v různých výškách, které měly spojit Hlubočepy s Braníkem a Dívčí hrady s Kavčími horami. NA začátku 2. světové války existovalo 21 návrhů na přemostění, po 2. světové válce byl navrhován jediný most s 13 koncepčními variantami (některé počítaly s tunely pod Barrandovskými terasami.

Naučná stezka Barrandovské skály

Trasa naučné stezky začíná u tramvajové zastávky Hlubočepy a v délce 2,5 km vede až na autobusovou zastávku Malá Chuchle. Celá trasa je dobře značena žlutou turistickou značkou a jde po zpevněné komunikaci. Na stezku navazuje v Malé Chuchli naučná stezka Chuchelský háj.

Pozn: část textu Velká turistická encyklopedie , hlavní město Praha, Petr David , Vladimír Soukup