Naučná stezka Chuchelský háj

Přírodní rezervace i mini ZOO

Májový víkend nás zavedl do Malé Chuchle. Naučná stezka Chuchelský háj začíná u autobusové zastávky Malá Chuchle a vdélce 3,5 km vede až na autobusovou zastávku Velká Chuchle. Trasa je značena žlutou turistickou značkou a vede dobře schůdným terénem, většinou po zpevněné komunikaci. Stezka navazuje v Malé Chuchli na naučnou stezku Barrandovské skály. Nástupní místo je v blízkosti autobusové zastávky Malá Chuchle, na kterou je možné přijet ze Smíchovského nádraží autobusy MHD (č. 129, 241, 244, 314 nebo 318). Stezka s převýšením 120 m je dlouhá 3,5 km a vede dobře schůdným terénem, většinou po zpevněných cestách. Na celkem 9 zastavení vás provede historií a přírodou Chuchelského háje.

Přírodní rezerevace Chuchelský háj

Představuje velice dobře zachovalý komplex lesních společenstev – černýšové dubohabřiny, na plošině lipové doubravy na štěrkopíscích, na strmých svazích nad tratí habrové javořiny na suti a na vápencových hřbetech nad tratí dřínové doubravy. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982, celková rozloha je 19,6 ha. Chuchelský háj se nachází na kopci nad Chuchlí – podle legendy je místní háj kouzelný a pod jedním ze stromů poblíž hřbitova je ukryt poklad. Samotný strom pak má údajně magickou moc předávat znaveným lidem sílu.

Mini ZOO

Určitě si nenechejte ujít návštěvu mini ZOO, o kterou se příkladně stará pan hajný Kadeřábek. Můžete zde v klecích a výbězích vidět muflony, daňky, polární lišku, rysa ostrovida, mluvícího krkavce, kozy, ovce, divoká prasata, srnky, výra, káně a další. V letní sezóně zde v sobotu a v neděli funguje od 12.00 do 18.00 hod. občerstvení.

Kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel sv. Jana Nepomuckého je dominantou městské části. V roce 1729 jej podle pověsti nechal nad Chuchlí postavit polský šlechtic, který se uzdravil ve zdejších lázních. Proto byl kostel po mnoho let místem konání pravidelných poutních slavností. Mimoto sloužil občanům Velké Chuchle. Díky své osamělé poloze uprostřed Chuchelského háje byl ve své historii několikrát vykraden a hrozilo mu i zřícení. Poslední oprava byla provedena v letech 1992 – 1993 a vyžádala si náklad 7 mil. Kč. Městská část věnovala kostelu o rok později zvon zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Pod chuchelským kostelíkem vystupuje nad železniční tratí výrazná diabasová skála se zajímavou a cennou xerotermní (tj. sucho a teplo snášející) květenou a s dochovanou teplomilnou faunou bezobratlých.

Čertova strouha

V okolí pramene na Čertově strouze jsou geologocky významné výchozy čtvrtohorních vápnitých usazenin (pěnovců neboli travertinů) – tvoří tu dvě kaskády, v nichž jsou zachovány holocenní měkkýši a otisky listů stromů. Čertova strouha se nachází v místě, kde jsou vrstvy siluru a devonu silně tektonicky postižené zlomovým pásmem, podél kterého se stýkají břidlice a vulkanity spodního silurus vápenci spodního devonu. Podél zlomů vystupují na povrch prameny mineralizovaných vod, které před tím protékaly vápencových podložím a leptaly ho díky obsahu kyseliny uhličité. Při výstupu z podzemí se kyselina uhličitá neutralizuje a z vody se vysráží sladkovodní vápenec, tzv. pěnovec. Ten vytváří výrazné kaskády a pokrývá rychle lsití a ulity plžůz okolního prostředí. Pěnovce obsahují holocénní floru a faunu, většinou zkamenělých listů a plžů. V Čertově rokli došlo k vytvoření dvou kaskád pěnovců, z nichž jedna tvoří základ hráze rybníka. Většina mladých sedimentů je však průběžně vymetena z rokle vodními přívaly.

Léčivé vlastnosti vody

Roku 1760 prohlásil dr. Jan Antonín Scrinci z University Karlovy pramen za minerální a vodu za vyjímečně léčivou (dle dnešních měřítek však nemá léčebný význam). Ve stejném roce byl pramen zachycen, nad ním vystavěna kaplička Panny Marie a ústí Čertovy strouhy byla na přelomu 18. a 19. století vybudována dr. Fuchsem lázeňská budova a dnes již zaniklé, ale kdysi populární lázně. Dnes již zaniklé chuchelské lázně vznikly před rokem 1729. Léčivým zdrojem přitom byl pramen vyvěrající výše v Čertově rokli, kterému byly dokonce přisuzovány zázračné účinky. O rozvoj lázní se zasloužili i opati Zbraslavského kláštěéra, kterému od roku 1292 Malá Chuchle patřila až do jeho zrušení v rovce 1785. Léčení spočívalo v koupelích a pitných kůrách. V době svě nejbvětšíé slávy sloužily v Chuchli lázeňským účelům tři budovy. Později byla sice léčivost vody zpochybněna, ale z Malé Chuchle se stalo malebné výletní místo.

Vila Maria – Vrchlický, Myslbek, Kolár, Seifert

K nejznámějším návštěvníkům lázní patřil básník Jaroslav Vrchlický, který sem jezdil s rodinou na letní prázdniny do bývalé myslivny (čp.43) označované také jako „ Vila Maria“. Za bním sem pak přijíždělo mnoho známých. Můžeme jmenova rodinu Myslbekovu, Františka Kolára a manžele Seifertovi.

Pramen

Jedná se ojeden z nejvydatnějších pramenů v Praze, v posledních letech dosahuje 2,5l/s.Podzemní voda je vápenato – horečnato – uhličitano – síranového typus vysokou mineralizací. Pramen byl dlouho zdrojem vody pro Malou Chuchli až do roku 1984, kdy byla Malá Chuchle připojena na Pražský vodovod.

Mlýn v rokli

Silný pramen je významným zdrojem vody mariánskolázeňského potoka, na kterém byl v minulosti v Čertově strouze založen rybník a malochuchelský mlýn, který byl v 19. století přebudován ke zpracování cukrové řepy.

Kostel Narození panny Marie

Kostel Narození panny Marie je v Malé Chuchli zmíněn ve 13. století jako farní, na konci 13. století jej pražský biskup Řehoř předal Zbraslavskému klášteru. Současná barokní stavba pochází z roku 1774. /půvopdní románská stavba se nedochovala. Malá Chuchle byla v devatenáctém a v první polovině snacátého století oblíbeným výletním místem.