Černá skála u Řevnic

Černá skála

Tenhle výlet začal zastávkou v řevnickém kempu, kde jsou v současné době ubytované ženy a děti z válkou zasažené Ukrajiny. Je pátek a tady se vaří pelmeně a boršč. Za chvíli je tady fronta a my si pochutnáváme na ukrajinských specialitách /kemp Řevnice poskytl ubytování 40 ženám a dětem uprchlým před válečným konfliktem na Ukrajině – možná finanční pomoc na transparentní účet: 4664425093/0800/.

Sluníčko hřeje a tak si po dobrém obědě dopřejeme ještě procházku s Doctorem kolem Berounky. Neznáme to tady, trasu začínáme mezi chatami po široké cestě /Karlštejsnká ulice/, která se po asi kilometru chůze mění v pěšinu. Zeleň ještě nezakryla náplavy a nepořádek od řeky. U chatek a na zahrádkách se pilně pracuje, loďky položené na trávě dostávají nový nátěr. Před námi jde parta lidí s lezeckým vybavením. O kus dále pak se před námi tyčí skála, kde je celkem rušno.

Část textu ze stránek: Horydoly.cz

Martin Marťan Tučka a spol. objevil pro líné a bojácné horolezce Černou skálu u Řevnic. Hned se na ni slétli jako supi. Jak to udělal? Našel ji v poznámkách známého prvovýstupce a hledače nových skal Míly Pletánka, který tady nastoupil po svých předchůdcích, a skálu ocvočkoval železem, vyčistil pajcrem a nakonec vykácel plácek pod ní.

Skála je sice od horolezecké party vyčištěná a zajištěná, ale křehký diabas si dělá stejně, co chce. Tato vyvřelina se odlupuje v celých plátech a zárukou, že se už nic neulomí, nedávají ani dlouhé roky oblézání stále stejných cest. Natož pak necelý rok lezení!

Bez přilby a dostatečné ostražitosti se sem nedoporučuje ani přijít! Během jednoho odpoledne jsme viděli hodně. Napřed odpadnout metrákový spoďák ze spodní části cesty Poztrácené lidí. Anglicky mluvícímu silákovi nepřišlo na mysl, aby na kámen poklepal, než za něj zespoda zabere, a jeho jističce přišlo blbé si zapnout helmu na hlavě. Měla obrovské štěstí, že instinktivně odskočila před padajícím šutrem. Potom nám zabubnoval déšť kamínků do přilby, když jsme lezli cestu Bobři a nad námi se horolezec chystal slanit někam doprava od nás, ale procházel se při tom po hlinité terase. Nakonec jsme dolézali Starou zem a koukáme, jak další anglicky mluvící slečna pod námi dolézala Splašeného koně, vyndala ze skály vší silou kámen, a když jí to došlo, tak ho zastrčila nazpátek. To samé udělala o pár metrů výš těsně pod temenem jen s tím rozdílem, že kámen nevytáhla ze skály, ale z hlíny.

Skála je mimo chráněné území, na soukromém pozemku. Skála není úplně pevná, pád kamení hrozí zejména po deštích. Z tohoto důvodu není oblast vhodná pro výcvik a pro pobyt dětí. Používejte helmy!

Lehká klasifikace v Řevnicích

Škála obtížnosti cest od čtyřek do osmiček UIAA je zde poměrně lehká. V nižších obtížnostech do šestky je dokonce ještě lehčí, než v Alkazaru u Srbska. Kdo tedy hledá oblasti, kde si do deníčku může napsat vyšší čísla s menší námahou, je na Černé skále správně.

Nahrává tomu také relativní neolezenost a drsnost zdejšího diabasu, na kterém dobře drží lezečky i namaglajzované ruce.