Kubismus se Sárou, Jéňou a Bonie

Český kubismus se vyvíjel období let 1911 až 1914 a to  zcela jedinečným způsobem.Míra, s jakou v Čechách ovlivnil užité umění a architekturu, nemá v Evropě obdoby. V době před první světovou válkou byla Praha významným centrem avantgardy a čeští umělci ovlivněni zejména francouzskou tvorbou prosazovali nový styl univerzálně označovaný jako „nové umění“.

Pražský kubismus

Komentovaná přednáška, která měla zajímavou upoutávku, tak to bude něco!  Na tuhle zajímavou procházku jsme se těšili dlouho. Sraz byl před palácem Legiobanky a tak společně s dalšími asi 20 natěšenci jsme se právě tady sešli letošní prosincové odpoledne.

Nádherné interiéry banky jsme si prohlédli hodně zrychleně. Organizátoři nedomluvili s majitelem domu prohlídku a i když je volně přístupný, protože zde sídlí pobočka banky, bylo jasné, že se to provozovateli domu nelíbilo a pěkně nás odtud vypoklonkoval.

No, tak to nám to pěkně začíná. Venku nám naše průvodkyně přečetla pár informací, které si přečetla na Wikipedii. V rámci placené přednášky jsme ještě navštívili Dům u Černé Matky Boží, kubistickou lucernu na Jungmanově náměstí, palác Adria a dům Diamant a bylo nám posléze přečteno, co je kubismus, a jaké skvosty ještě v Praze máme. Úroveň přednášky o kubismu byla slabá a určitě nesplnila naše očekávání. O to bude zajímavější  si řádně naplánovat procházku z vlastní iniciativy a v klidu si kubistické objekty v Praze prohlédnout.

Banka pro vojáky 
Projekt nově založené Banky čs. legií. Ta vznikla v roce 1919, kdy se vedení naší armády v Rusku rozhodlo založit finanční a hospodářské středisko pro legionáře v Rusku a ve Francii. Tady si měli vojáci ukládat svůj žold. Ústav sídlil dočasně ve Štefánikových kasárnách a brzy získal značný kapitál. Po zakoupení pozemku, v ulici Na Poříčí v katastru Nového Města, byla vypsána soutěž a vybrán byl Gočárův návrh. Ten vytvořil dynamickou fasádu s vysokým řádem mohutných polosloupů a půlkruhů na parapetech. Průčelí je ukončeno výraznou římsou a mansardovou střechou.

Motiv válce, kruhu a půlkruhu dominuje nejen fasádě, ale i vestibulu, krásné prosklené bankovní hale a všem interiérům, najdeme ho dokonce i na klikách, kleci výtahu nebo vnitřním zařízení, které se částečně dochovalo.

Interiéry vyzdobil František Kysela.Otto Gutfreund navrhl vlys s reliéfem vojáků odcházejících do války a opět se navracejících domů. Jan Štursa byl autorem plastické výzdoby mohutných konzol s motivem bojišť první světové války. Parter domu kryjí desky z červeného a bílého mramoru, zbytek fasády je z probarveného umělého kamene, opět v národních tónech. Dekor přechází i na dolní část štítové zdi staršího domu v sousedství a mozaikovou dlažbu chodníku. Legiobanka byla dokončena v roce 1923. Později bylo ještě dostavěno křídlo směrem do ulice Na Florenci. Vznikly i četné filiálky v dalších městech. Tu ve slovenském Zvolenu projektoval zřejmě také Gočár.

Dům U Černé Matky Boží

První pražská kubistická stavba, postavená jako obchodní důmv letech 1911- 1912 podle návrhu Josefa Gočára. Od roku 2010 je v seznamu národních kulturních památaek. Nároží domu zdobí kopie barokní sochy černé Madony z původní zástavby, podle které dům dostal jméno. V domě najdete expozici uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde je představen český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité uměnía architekturu. V domě můžete navštívit i kavárnu, která je v kubistickém stylu

Palác Adria

Palác Adria je významnou kulturní památkou moderní architektury. Byl postaven italskou pojišťovací společností Riunione Adriatica di Sicurta, která zakoupila původní dvoupatrovou palácovou rezidenci v tomto místě již v r. 1910. Palác zde nechal o 100 let dříve vybudovat pasovský biskup Leopold Leonard hrabě Thun. Objekt sochařsky vyzdobil plastikami Josefa Malínského.

Pojišťovací společnost nechala starý palác zbourat a v letech 1923-24 provedla stavbu nového paláce na ploše přes 2000 m². Stavbu projektoval arch. Josef Zasche, k realizaci fasád bylo vybráno nové barevné řešení od architekta Pavla Janáka ve stylu rondokubismu (český obloučkový kubistický sloh). Fasáda je velmi výrazně architektonicky členěna. Horní patra jsou ztvárněna v podobě mohutných věží s cimbuřím, čímž připomínají italské renesanční paláce a zároveň jakoby pevnostní objekt.

Již od konce dvacátých let se ve druhém patře tohoto architektonického klenotu nacházela známá pražská koncertní kavárna Reunion. Na jejím místě je od roku 2007 otevřená Kavárna.

Lucerna

Dům Diamant

Jmenuje se Diamant, jak hlásí i ozdobný nápis nad portálem ve Spálené ulici 4 na Novém Městě. Parcelu na rohu Lazarské ulice v sousedství barokního kostela Nejsvětější Trojice zakoupil lékárník František Schnöbling. Ten nejprve oslovil známého architekta Friedricha Ohmanna, ale nakonec zadal projekt svého domu známé stavební firmě Matěje Blechy. Návrh vypracoval v roce 1912 hlavní projektant Blechovy firmy Emil Králíček (1877-1930), který tehdy experimentoval s novým objevem na poli moderní architektury – kubismem. Vynález Pavla Janáka, reagující na výtvarný kubismus Pabla Picassa, ale také na odkaz pozdní gotiky nebo Santiniho barokní gotiky, zaujal tehdy několik dalších projektantů, jako byli Josef Gočár, Josef Chochol nebo Vlastislav Hofman. Ti – a ještě pár dalších – se pokusili tento sice poněkud nepraktický, ale bezesporu sugestivní styl prosadit u nás a pokud možno i v zahraničí, což se jim sice moc nedařilo, ale dnes je těch pár staveb, které v letech 1912-1914 stihli postavit, ve světě velmi ceněno.