Nový rok na významném archeolog. nalezišti
S přáním, aby tento rok 2021 byl lepší, laskavější a pro všechny především znamením zdraví a lepších zítřků, vyrážíme do obce Dobřichov. Ves na Výrovce, 1 km od Peček. Na ostrohu na nejvyšším místě, na zrušeném hřbitově stojí kostel Nejsv. Trojice. My přijíždíme až téměř na vrchol kopce, kousek od hřbitova. Odtud je to jen několik stovek metrů na krásné a významné archeologické naleziště. Kolem borovicového hájku vystoupáme na kamennou vyhlídku, odkud překrásný výhled do Polabí, na Pečky, Nymburk , Poděbrady, Sadskou a Kerský les.
Občané, chraňte a zachovejte tuto památku!
„Na tomto pozemku, odedávna Pičhora zvaném, v katastru obce Dobřichovské byly v roce 1896 dělníky Macháčkovy cihelny: Janem Plachým, Janem Piknerem, Václ. Paťákem a Václavem Taránkem objeveny pohanské hroby z doby římského císařství I. až III. století po Kristu. Podrobný výzkum podnikl svým nákladem Jan Waněk, ředitel velkostatku knížete Jana z Liechteinsteinu u Radimi pod dohledem proslulého archeologa českého profesora Dra. Josefa Píče z Prahy.Památky hrobové jsou uloženy v Museu Království českého v Praze. Toho byl starostou obce František Hodek, farářem Josef Pokorný a knížecím správcem Leopol Jenisch. Na práci při kopání dohlížel knížecí šafář Václav Procházka.Při kopání pohřebiště zaměstnání byli : Josef Plachý, Václav Roček, Jan Skřivánek, Tomáš Jindřich, Josef Kudrna, Josef Radoň, Jan Němec, Václav Hnálek, Jan Měchura a Josef Vrba, vesměs z Cerhýnek. Občané, chraňte a zachovejte tuto památku!“
Stezka Markomanů
Dobřichov – s jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť seznamuje příchozí vybudovaná naučná stezka Markomanů – významných válečníků antického germánského kmene. Návrší Pičhora na okraji obce se stalo místem jejich posledního odpočinku zhruba před dvěma tisíci lety. „Dobřichov patří mezi obce, které generace archeologů znají jako jednu z nejvýznamnějších lokalit pro dobu římskou, a to hned dvěma pohřebišti. A právě tomu jednomu na Pičhoře je věnována naučná stezka,“ vysvětlil Zdeněk Beneš archeolog z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
Stezka pojednává i o počátcích archeologie, přelomu 19. a 20. století, kdy profesionálních archeologů bylo, co by na prstech jedné ruky spočítal. „Jeden z těch pro Čechy nejvýznamnějších, právě profesor Píč, se na výzkumu pohřebiště na Pičhoře intenzívně zabýval, uvedl ho do evropské literatury a učinil z něj lokalitu, kterou znají všichni evropští archeologové, kteří se dobou římskou zabývají,“ připomněl Zdeněk Beneš.
Markomani, kteří tam pohřbívali, patrně žili na sídlištích podél toku Výrovky. „Archeologická naleziště se podél něj jako perličky vinou až po soutok s Labem,“ dodal archeolog.
Víte, že?
Studium milodarů , tedy předmětů vložených s mrtvým do hrobu, patří nejzajímavější témata archeologie? Můžeme na nich pozorovat kontakty zemřelého se vzdálenými zeměmi a někdy dokonce identifikovat cizince . kupříkladu něvěstu, která se provdala za někoho z domácí populace. Ve straší době římské (zvláště ve 2. polovině 2. Století n.l.) tak známe z Čech nepočetné hroby žen z oblasti dolního Povislí, které někdy nazýváme „gótskými nevěstami“.
Přidat komentář